Zákon o zadávání veřejných zakázek (úplné znění, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 148/1996 Sb.)

Námitky nejsou přípustné proti

a) rozhodnutí zadavatele o způsobu zadání veřejné zakázky,

b) rozhodnutí zadavatele o konání dvoustupňové obchodní veřejné soutěže,

c) rozhodnutí zadavatele o konání předkvalifikačního řízení,

d) rozhodnutí zadavatele o odmítnutí všech nabídek, popřípadě proti rozhodnutí o zrušení soutěže, pokud si to vyhradil v podmínkách soutěže,

e) rozhodnutí zadavatele o omezení soutěže jen na tuzemské osoby,

f) požadavku zadavatele na poskytnutí jistoty,

g) opravě zjevných početních chyb provedené zadavatelem (§ 34 odst. 3).

Námitky se podávají písemně zadavateli nejpozději do sedmi dnů po tom, co bylo uchazeči doručeno oznámení o úkonech zadavatele (§ 29 odst. 5) nebo kdy mu mělo být doručeno, a do sedmi dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky (§ 39). V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá.

(1) Statutární orgán zadavatele, popřípadě u obcí starosta přezkoumá oprávněnost podaných námitek do deseti dnů od doručení zadavateli. V této lhůtě rozhodne též o nápravě, zjistí-li, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, a uvědomí o tom neprodleně uchazeče, který námitky podal.

(2) Pokud statutární orgán zadavatele, popřípadě u obcí starosta námitkám nevyhoví, uvědomí o tom uchazeče s poučením o možnosti podat do sedmi dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu.

(3) Jsou-li podány námitky, nesmí zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení soutěže. Podání námitek je povinen oznámit všem uchazečům. Uchazečům se prodlužuje zadávací lhůta až do vyřízení námitek podle odstavců 1 a 2.

(1) Řízení u orgánu dohledu je zahájeno dnem, kdy obdrží od uchazeče návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách (dále jen „návrh“), pokud řízení orgán dohledu nezahájí z vlastního podnětu. Řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do čtyř let ode dne, kdy došlo k porušení zákona.

(2) Návrh se podává ve dvojím vyhotovení do sedmi dnů od doručení rozhodnutí zadavatele; jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty (§ 25 odst. 7). Návrh, který nemá tyto náležitosti, musí orgán dohledu odmítnout.

(3) Zadavatel je povinen do sedmi dnů od obdržení návrhu zaslat orgánu dohledu dokumentaci o zadání veřejné zakázky, včetně nabídek účastníků řízení (§ 58) a své stanovisko k návrhu.

(4) Je-li podán návrh včas, neběží zadávací lhůta, včetně prodloužení podle § 40 odst. 1 a § 41 odst. 1 a 2 po dobu od podání návrhu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu, a zadavatel nesmí ukončit posuzování a hodnocení nabídek a uzavřít smlouvu. O této skutečnosti je zadavatel povinen ostatní uchazeče informovat současně se zasláním dokumentace o zadání zakázky orgánu dohledu. Uchazeči mohou do sedmi dnů po obdržení tohoto oznámení od soutěže odstoupit. V takovém případě je zadavatel povinen jim uvolnit jistotu do sedmi dnů od obdržení jejich oznámení. To se netýká uchazeče, který námitku podal.

Účastníky řízení jsou zadavatel a v řízení zahájeném z podnětu uchazeče též uchazeč, který jej podal; v řízení proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky jsou účastníky řízení též uchazeči, kteří se umístili na prvním až třetím pořadí.

Je-li podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, orgán dohledu po jeho přezkoumání

a) rozhodnutí zadavatele zruší, shledá-li návrh důvodným, a zadavateli uloží provést nový výběr, popřípadě uložit nové zadání veřejné zakázky,

b) návrh zamítne a rozhodnutí zadavatele potvrdí, neshledá-li porušení zákona.

Je-li podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele v ostatních případech, než je uvedeno v § 59, orgán dohledu po přezkoumání tohoto úkonu rozhodne, že úkonem zadavatele

a) nedošlo k porušení tohoto zákona, a návrh zamítne, nebo

b) byl porušen tento zákon, a uloží zadavateli provést nápravu, popřípadě soutěž zrušit.

Zahájí-li orgán dohledu řízení z vlastního podnětu, platí ustanovení § 59 a 60 obdobně.

Na přezkoumávání úkonů zadavatele u orgánu dohledu se používají ustanovení správního řádu,17) není-li stanoveno jinak tímto zákonem.

(1) Zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, uloží mu pokutu do výše 0,5 % ceny zakázky, nejméně však ve výši 10 000 Kč. Pokutu lze uložit jen do šesti měsíců ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení.

(2) Orgán dohledu může uložit osobám, které mu ve stanovené lhůtě neposkytnou požadované podklady nebo pravdivé informace, popřípadě se bez vážných důvodů nedostaví k nařízenému ústnímu jednání, pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč. Pokuta může být uložena opakovaně.

(3) Za nesplnění vykonatelného rozhodnutí orgánu dohledu může tento orgán uložit pokutu do výše 50 000 Kč.

(4) Pokuty podle odstavců 2 a 3 lze uložit nejpozději do dvou měsíců od zjištění nesplnění povinnosti. Pokuty lze uložit i opakovaně, nejpozději však do jednoho roku od uplynutí doby určené ke splnění. Při ukládání pokut přihlíží orgán dohledu zejména k závažnosti porušení zákonné povinnosti a ke škodlivosti následků, které tímto porušením byly nebo mohly být způsobeny.

(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Ke správě pokut je příslušný orgán dohledu.

(1) Je-li pravomocně odsouzen pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži18) zaměstnanec uchazeče, vyloučí orgán dohledu příslušného uchazeče z účasti při zadávání veřejných zakázek po dobu, kterou stanoví ve svém rozhodnutí, nejdéle však na dobu pěti let.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije též na uchazeče, dopustí-li se trestného činu pletichy při veřejné soutěži podnikatel jako fyzická osoba, společník obchodní společnosti nebo člen kontrolního či dozorčího orgánu uchazeče.

Ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže mezinárodní smlouva, která je pro Českou republiku závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, neobsahuje odlišnou úpravu.

(1) Při zadání veřejné zakázky podle části druhé a § 49 a 50 vyplní zadavatel „Evidenční list veřejné zakázky“, jehož vzor je uveden v příloze tohoto zákona, a zašle jej do 15 dnů od uzavření smlouvy orgánu dohledu.

(2) Zadavatel je povinen do 30 dnů po uzavření smlouvy podle části druhé uveřejnit v Obchodním věstníku uchazeče, s nímž byla smlouva uzavřena, včetně nabídkové ceny. Tato lhůta platí i pro oznámení o zrušení soutěže.

(3) Liší-li se cenové údaje podle odstavce 1 od skutečného stavu o více než 10 %, je zadavatel do 15 dnů od splnění veřejné zakázky povinen odeslat orgánu dohledu „Evidenční list veřejné zakázky“ s údaji vyplněnými podle skutečnosti (body 12 až 20) a uveřejnit v Obchodním věstníku skutečnou cenu zakázky.

Zadavatel je povinen dokumentaci o zadání, včetně podaných nabídek všech uchazečů, uchovávat po dobu pěti let s výjimkou vzorků nebo ukázek (§ 39a).

(1) Zadavatel může požadovat od uchazečů úhradu za použití reprodukční techniky při poskytnutí zadávací dokumentace, popřípadě předkvalifikační dokumentace.

(2) V podmínkách zadání nesmí zadavatel přiznávat uchazečům právo na náhradu nákladů spojených s účastí v obchodní veřejné soutěži nebo jiných způsobech zadání veřejné zakázky. Rovněž po uchazečích nesmí požadovat poplatky za to, že se mohou o zakázku ucházet.

(1) Jestliže zadavatel neomezí obchodní veřejnou soutěž pouze na tuzemské osoby, jedná se o obchodní veřejnou soutěž se zahraniční účastí.

(2) Při konání obchodní veřejné soutěže se zahraniční účastí může zadavatel v podmínkách soutěže stanovit vedle českého jazyka další jazyk, kterým mohou být zpracovány nabídky a v němž budou uchazečem uplatňovány upřesňující informace od zadavatele k prokazování dalších kvalifikačních předpokladů.

(3) Při obchodní veřejné soutěži se zahraniční účastí musí zadavatel požadovat v podmínkách soutěže určení nabídkové ceny, poskytnutí jistoty a úhrady za použití reprodukční techniky při poskytnutí zadávací dokumentace v české měně.

(4) Kvalifikaci prokazují zahraniční osoby doklady podle právního řádu platného v zemi jejich sídla, popřípadě bydliště.

(5) Zahraniční osoby, které se účastní soutěže podle odstavce 1, podávají své námitky a návrhy v českém jazyce.

Zadavatel je povinen soutěž zrušit, aniž by si toto právo vyhradil ve vyhlášených podmínkách soutěže, kromě důvodů stanovených v § 34 odst. 6 a v § 48 odst. 1 tohoto zákona, tehdy,

a) odmítne-li uzavřít smlouvu uchazeč umístěný ve třetím pořadí nebo neuzavře-li smlouvu v době, po kterou je svou nabídkou vázán,

b) jestliže v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla soutěž vyhlášena a které nemohl zadavatel předvídat, ani je nezpůsobil, pominuly důvody pro pokračování soutěže,

c) jestliže tak pravomocně rozhodne orgán dohledu.

(1) Při použití tohoto zákona je rozhodující celková výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, který vznikne zadavateli ze zadání veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu. Spočívá-li zadání veřejné zakázky v uzavření několika samostatných smluv, je rozhodující součet všech peněžitých závazků, které zadavateli vzniknou ze zadání veřejné zakázky v jednom rozpočtovém roce.

(2) U smluv uzavíraných na dobu neurčitou je rozhodující výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, která vznikne zadavateli za čtyři roky trvání smlouvy.

(3) U smluv uzavřených na dobu určitou (např. o koupi najaté věci, o nájmu) je pro stanovení výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty rozhodující výše peněžitého závazku, která vznikne zadavateli za dobu trvání smlouvy, včetně zbytkové hodnoty.

(4) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije u zakázek zadávaných jednotlivými útvary a zařízeními Armády České republiky.

(1) Veškeré úkony zadavatelů a uchazečů učiněné podle tohoto zákona, s výjimkou postupu podle § 49a a 49b, musí mít písemnou formu.

(2) Rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou.

(3) Pokud je úkon učiněn zadavatelem nebo uchazečem telefonicky, popřípadě faxem nebo dálnopisem musí být do tří dnů potvrzen písemně.

Zadavatel může pověřit činností, k níž je povinen podle tohoto zákona, pouze osobu, která splňuje požadavek nepodjatosti podle § 32 a která se sama veřejné soutěže na předmět zakázky nezúčastní. Pověřená osoba musí mít oprávnění k podnikání k poskytování uvedených služeb. Na tuto osobu však zadavatel nemůže převést rozhodovací oprávnění stanovená tímto zákonem.

Smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v rozporu s tímto zákonem je neplatná. Změny ve smlouvě v rozporu s podmínkami obchodní veřejné soutěže jsou neplatné.

Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona podle dosud platných předpisů a opatření se dokončí v souladu s těmito předpisy a opatřeními.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

* * *

Zákon č. 148/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nabyl účinnosti dnem 1. července 1996.

* * *

Čl. II zákona č. 148/1996 Sb. zní:

Čl. II

Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 199/1994 Sb.

Zeman v. r.

Příloha k zákonu č. 199/1994 Sb.

1) § 281 až 288 obchodního zákoníku.

2) Zákon ČNR č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií.

3) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3a) Např. zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.

4) Zákon ČNR č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

4a) Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách konaných mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.

4b) Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona ČNR č. 459/1990 Sb.

4c) Např. § 19 odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb.

4d) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

4e) § 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

4f) Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 21 odst. 3 obchodního zákoníku.

5a) Např. § 2 až 9 a § 77 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

5b) § 62 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

5c) Část druhá hlava druhá trestního zákona.

5d) Část druhá hlava devátá trestního zákona.

5e) Např. zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

6) Nařízení vlády ČSFR č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.

13) § 313 až 322 obchodního zákoníku.

15) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

15a) § 3 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

16) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

18) § 128a a 128b trestního zákona.