Zločiny proti majetku.
Vyhláška o úplném znění zákona o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech · 23/1946 Sb. · Ostatní právní předpisy
(1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) se dopustil ve službách, nebo v zájmu Německa, nebo jeho spojenců, nebo republice nepřátelského hnutí, jeho organisací či členů těchto zločinů:
a) podle trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., zločinu veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku (§ 85) s následky podle § 86, odst. 2 žhářství (§ 166) za okolností a s následky podle § 167, písm. a), loupeže (§ 190) za okolností a s následky podle § 195,
b) podle trestního zákona zák. čl. V/1878 zločinu žhářství (§ 424), loupeže (§§ 344 a 345), za okolností a s následky podle § 349, odst. 1, bod 2 a odst. 2,
trestá se smrtí.
(2) Kdo v téže době a za týchž okolností a za týmž účelem se dopustil těchto zločinů:
a) podle trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., zločinu veřejného násilí násilným vpadnutím do cizího nemovitého statku (§ 83), veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku (§§ 85, 86, odst. 1), žhářství (§ 166) za okolností a s následky podle § 167, písm. b) až g), krádeže (§§ 171 až 180), zpronevěry (§§ 181 až 183), podílnictví na krádeži nebo zpronevěře (§§ 185 a 186), loupeže (§ 190) za okolností a s následky podle §§ 191 až 194, podílnictví na loupeži (§ 196), podvodu (§§ 197 až 201, 203),
b) podle trestního zákona zák. čl. V/1878 zločinu porušení domácnosti soukromými osobami (§§ 330 a 331), přečinu poškození cizího majetku (§§ 418 a 420), který se za okolností odst. 1 tohoto paragrafu kvalifikuje jako zločin, žhářství (§§ 422 a 423), krádeže (§§ 333 až 341), nakolik čin není trestný podle odst. 1, písm. b) tohoto paragrafu, podílnictví (§ 370), podvodu (§ 379 ve znění § 50 trestní novely), za okolností podle § 383, odst. 2 s výjimkou § 382,
trestá se těžkým žalářem od deseti do dvaceti let a za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí.
Stručně
Paragraf 8 vyhlášky 23/1946 stanovuje tresty za majetkové zločiny spáchané v době zvýšeného ohrožení republiky ve službách nebo v zájmu Německa, jeho spojenců nebo nepřátelského hnutí, přičemž za nejzávažnější z nich hrozí trest smrti.
Co to znamená v praxi
- Osoby, které se dopustily závažných majetkových zločinů jako je žhářství, loupež nebo zlomyslné poškození cizího majetku s vážnými následky, a to ve prospěch nacistického režimu nebo jeho spojenců, budou potrestány smrtí.
- Za méně závažné majetkové zločiny, jako je krádež, zpronevěra, podvod, nebo méně závažné formy žhářství či loupeže, spáchané za stejných okolností, hrozí trest těžkého žaláře od deseti do dvaceti let, případně až na doživotí za zvláště přitěžujících okolností.
- Zákon odkazuje na konkrétní paragrafy starších trestních zákonů (z roku 1852 a 1878), čímž specifikuje, jaké konkrétní činy jsou považovány za trestné.
Na co si dát pozor
- Rozhodující je, zda byl čin spáchán „v době zvýšeného ohrožení republiky“ a „ve službách, nebo v zájmu Německa, nebo jeho spojenců, nebo republice nepřátelského hnutí“.
- Výše trestu se liší podle závažnosti spáchaného majetkového zločinu a jeho následků, přičemž nejvyšší trest je trest smrti.
- Zákon rozlišuje mezi různými typy majetkových trestných činů a jejich kvalifikací podle tehdy platných trestních zákonů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
§ 2 (Zákon o odškodnění osob odvlečených do S)§ 103 ÚČINNOST (Zákon o archivnictví a spisové službě a )