§ 18 zákon o výkonu trestu postihující majetek, uložených trestními soudy – Činiti rozhodnutí a opatření stran výkonu trestu náleží
Zákon o výkonu trestu postihující majetek, uložených trestními soudy · 23/1948 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 18 zákona 23/1948 Sb. určuje, které soudní orgány jsou oprávněny rozhodovat o výkonu trestu postihujícího majetek, o odkladu výkonu trestu nebo o splácení peněžitého trestu po částkách. O většině rozhodnutí a opatření týkajících se výkonu trestu rozhoduje předseda senátu (nebo předseda porotního soudu) po vyslechnutí veřejného žalobce. (§ 18 zákona č. 23/1948 Sb., zákon o výkonu trestu postihující majetek, uložených trestními soudy, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Činiti rozhodnutí a opatření stran výkonu trestu náleží, vyjmouc rozhodnutí podle § 14, odst. 2 a § 15, odst. 1, věty druhé předsedovi senátu (předsedovi porotního soudu) po slyšení veřejného žalobce.
(2) Rozhodovati o žádostech za odklad výkonu trestu nebo povolení spláceti peněžitý trest po částkách náleží senátu (soudnímu sboru) v neveřejném sedění. Souhlasí-li však předseda s veřejným žalobcem, že se má povolit odklad výkonu trestu nebo spláceti trest po částkách, není potřebí usnášení senátu.
(3) Vynesl-li rozsudek v první stolici samosoudce, náleží mu činiti rozhodnutí a opatření uvedená v odstavci 1 a 2.
(4) Činiti rozhodnutí uvedená v § 13, odst. 1 a 6 náleží až do počátku hlavního přelíčení radní komoře (obžalobnému senátu), po právní moci obžaloby ve věcech náležejících k příslušnosti soudů porotních, soudnímu sboru porotního soudu.
(5) V oboru působnosti trestního řádu zák. čl. XXXIII/1896 náleží státnímu zastupitelství činiti rozhodnutí a opatření stran výkonu trestu příslušející podle oddílu druhého a třetího rozhodujícímu soudu (§ 1), rozhodoval-li v trestní věci v první stolici sborový soud první stolice nebo soud porotní.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- O většině rozhodnutí a opatření týkajících se výkonu trestu rozhoduje předseda senátu (nebo předseda porotního soudu) po vyslechnutí veřejného žalobce.
- O žádostech o odklad výkonu trestu nebo splácení peněžitého trestu po částkách rozhoduje senát (soudní sbor) v neveřejném zasedání, avšak pokud se předseda senátu a veřejný žalobce shodnou, není potřeba rozhodnutí celého senátu.
- Pokud rozsudek v první instanci vynesl samosoudce, je to on, kdo činí všechna tato rozhodnutí a opatření.
- V některých případech (podle odstavce 5) může rozhodování o výkonu trestu příslušet státnímu zastupitelství, pokud v první instanci rozhodoval sborový soud nebo soud porotní.
Na co si dát pozor
- Proti rozhodnutím a opatřením uvedeným v odstavcích 1 až 3 tohoto paragrafu není možné podat opravný prostředek, což znamená, že tato rozhodnutí jsou konečná.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.