Co § 2 znamená v praxi?

Právní čekatel může vyřizovat dědictví, kromě těch, která se týkají zemědělských podniků podle zákona č. 139/1947 Sb. Může sepisovat notářské zápisy podle § 15 odst. 2 písm. a) až d) zákona č. 116/1951 Sb. a ověřovat opisy podle § 18 téhož zákona, pokud není potřeba vyšší ověření. Je oprávněn sepisovat podání a listiny, které nejsou veřejnými listinami podle § 8 zákona č. 52/1954 Sb. (např. žádosti o schválení úkonů poručenským soudem nebo žádosti o přivolení k převodu nemovitostí). Může provádět jednoduché úkony v rámci notářské úschovy podle §§ 3 a 4 zákona č. 52/1954 Sb.

§ 2

§ 2 platového řádu – Právní čekatel může s právními účinky vykonávat tyto úkony

Nařízení, kterým se provádí ustanovení § 5 odst. 3 a 4 zákonného opatření č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů (platového řádu) · 23/1956 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 2 nařízení 23/1956 Sb. stanovuje, jaké úkony může právní čekatel vykonávat s právními účinky namísto státního notáře. Právní čekatel může vyřizovat dědictví, kromě těch, která se týkají zemědělských podniků podle zákona č. 139/1947 Sb. (§ 2 zákona č. 23/1956 Sb., platového řádu, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Týká se: soud
Odkazuje na: Zákon o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy (139/1947 Sb.), Zákon o státním notářství (116/1951 Sb.), Zákon, kterým se rozšiřuje působnost státního notářství (52/1954 Sb.), Zákon o převodech nemovitostí a o pronájmech zemědělské a lesní půdy (65/1951 Sb.)
Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k 7. 10. 2026
Zdroj: e-Sbírka, 23/1956 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Právní čekatel může s právními účinky vykonávat tyto úkony, které jsou jinak zákonem svěřeny státnímu notáři:

1. úkony ve věcech projednání dědictví s výjimkou projednání dědictví podle zákona č. 139/1947 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy;

2. sepisování notářských zápisů podle § 15 odstavec 2 písm. a) až d) zákona č. 116/1951 Sb., o státním notářství, a ověřování opisů podle § 18 téhož zákona s výjimkou případů, kde je třeba vyššího ověření;

3. sepisování podání a listin, které nemají povahu veřejných listin podle § 8 zákona č. 52/1954 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státního notářství, (zejména žádostí o schvalování úkonů poručenským nebo opatrovnickým soudem podle § 256 o. s. ř. a žádostí o přivolení k převodu nemovitostí nebo pronájmu zemědělské a lesní půdy podle zákona č. 65/1951 Sb., o převodech nemovitostí a o pronájmech zemědělské a lesní půdy);

4. jednoduché úkony ve věcech notářské úschovy podle §§ 3 a 4 zákona č. 52/1954 Sb.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

Právní čekatel může vyřizovat dědictví, kromě těch, která se týkají zemědělských podniků podle zákona č. 139/1947 Sb.
Může sepisovat notářské zápisy podle § 15 odst. 2 písm. a) až d) zákona č. 116/1951 Sb. a ověřovat opisy podle § 18 téhož zákona, pokud není potřeba vyšší ověření.
Je oprávněn sepisovat podání a listiny, které nejsou veřejnými listinami podle § 8 zákona č. 52/1954 Sb. (např. žádosti o schválení úkonů poručenským soudem nebo žádosti o přivolení k převodu nemovitostí).
Může provádět jednoduché úkony v rámci notářské úschovy podle §§ 3 a 4 zákona č. 52/1954 Sb.

Na co si dát pozor

Právní čekatel nemůže projednávat dědictví týkající se zemědělských podniků podle zákona č. 139/1947 Sb.
Nemůže ověřovat opisy, pokud je vyžadováno vyšší ověření.
Oprávnění k těmto úkonům má právní čekatel až po úspěšném závěrečném zhodnocení praxe, nebo po alespoň roční praxi se souhlasem předsedy soudu (vedoucího notářství) a ministra spravedlnosti.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.