§ 4 Nařízení, kterým se provádí ustanovení § 5 odst. 3 a 4 zákonného opatření č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů (platového řádu) – Rozhodnutí právního čekatele lze odporovat stejným opravným…

Stručně

Proti rozhodnutí právního čekatele lze podat opravný prostředek, který se nejprve předloží soudci (státnímu notáři) k posouzení.

Co to znamená v praxi

• Pokud právní čekatel vydá rozhodnutí, můžete proti němu podat opravný prostředek, stejně jako byste ho podali proti rozhodnutí soudce nebo státního notáře.
• Tento opravný prostředek se nejprve předloží soudci (státnímu notáři).
• Soudce (státní notář) buď o opravném prostředku rozhodne sám, pokud si myslí, že by se mu mělo vyhovět.
• Pokud soudce (státní notář) o opravném prostředku sám nerozhodne, předá ho soudu, který je k rozhodnutí příslušný.
• Pokud soudce (státní notář) sám rozhodne o opravném prostředku, jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí vydané v první instanci.
• Proti rozhodnutí soudce (státního notáře) v takovém případě můžete podat opravný prostředek podle obecných pravidel.

Příklad

Pan Novák nesouhlasí s rozhodnutím, které vydal právní čekatel ve věci dědictví. Podá proti tomuto rozhodnutí odvolání. Odvolání se nejprve dostane k soudci. Soudce posoudí odvolání a buď sám rozhodne, že panu Novákovi vyhoví, nebo odvolání předá soudu k dalšímu řízení.

Na co si dát pozor

• Opravný prostředek se vždy nejprve dostane k soudci (státnímu notáři), nikoli přímo k soudu.