§ 21 vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Povinná osoba zajistí
Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry · 23/2014 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 21 vyhlášky 23/2014 ukládá povinným osobám (např. bankám) povinnost zavést opatření k předcházení střetům zájmů na všech úrovních, identifikovat potenciální střety a zajistit nezávislost kontrolních mechanismů. Povinná osoba musí jasně vymezit působnost a pravomoci svých orgánů, výborů a pracovníků tak, aby se minimalizovalo riziko střetu zájmů. (§ 21 zákona č. 23/2014 Sb., vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Povinná osoba stanoví pracovníkům povinnost informovat ji stanoveným způsobem bez zbytečného odkladu o vzniklém nebo hrozícím střetu zájmů, zejména pokud se takový střet týká nebo mohl…“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 23/2014 Sb.
(1) Povinná osoba zajistí, že orgánům a výborům, pokud jsou zřízeny, jejich členům a dalším pracovníkům a útvarům je na všech řídicích a organizačních úrovních vymezena působnost a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů.
(2) Povinná osoba identifikuje oblasti, kde existuje možnost vzniku střetu zájmů, včetně možných střetů mezi zájmy povinné osoby a klientů, v rámci skupiny, jejíž je povinná osoba členem, při zastupování a při outsourcingu.
(3) Povinná osoba zajistí, že její postupy pro výkon činností jsou stanoveny tak, aby omezily možnosti střetu zájmů. Povinná osoba dále zajistí, že oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku jsou také předmětem průběžného nezávislého sledování vnitřním auditem nebo jiným srovnatelným způsobem.
(4) Povinná osoba stanoví pracovníkům povinnost informovat ji stanoveným způsobem bez zbytečného odkladu o vzniklém nebo hrozícím střetu zájmů, zejména pokud se takový střet týká nebo mohl týkat pracovníka samého.
(5) Povinná osoba zajistí odpovídající nezávislost výkonu vnitřní kontroly vzhledem k povaze, předmětu a významu kontroly a zamezení střetu zájmů při zajišťování všech kontrolních mechanismů včetně kontroly řízení rizik a compliance. Jako součást plnění požadavku podle věty první povinná osoba zajistí, že
a) pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou nezávislí na útvarech, které kontrolují, a
b) výkon funkce řízení rizik a výkon funkce compliance jsou vzájemně odděleny, ledaže by takové uspořádání bylo nepřiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby.
(6) Výkon vnitřního auditu je nezávislý na jiných činnostech povinné osoby, jakož i na výkonu jiných kontrolních funkcí povinné osoby. Výkon vnitřního auditu je neslučitelný s členstvím v orgánu dané povinné osoby; to platí i pro osobu blízkou členovi orgánu dané povinné osoby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Povinná osoba musí jasně vymezit působnost a pravomoci svých orgánů, výborů a pracovníků tak, aby se minimalizovalo riziko střetu zájmů.
- Musí aktivně vyhledávat a identifikovat oblasti, kde by mohlo dojít ke střetu zájmů, a to jak uvnitř organizace, tak i ve vztahu ke klientům, v rámci skupiny nebo při externích službách (outsourcing).
- Vnitřní audit nebo jiný srovnatelný mechanismus musí průběžně a nezávisle sledovat oblasti střetu zájmů.
- Pracovníci mají povinnost hlásit vzniklý nebo hrozící střet zájmů, zejména pokud se jich týká.
Na co si dát pozor
- Nezávislost vnitřní kontroly je klíčová – pracovníci kontrolních funkcí musí být nezávislí na kontrolovaných útvarech.
- Funkce řízení rizik a compliance musí být vzájemně odděleny, pokud to není nepřiměřené velikosti a složitosti povinné osoby.
- Vnitřní audit musí být zcela nezávislý na ostatních činnostech a kontrolních funkcích a jeho výkon je neslučitelný s členstvím v orgánu povinné osoby.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.