Zákon o Federální železniční policii

Varovný výstřel do vzduchu je policista oprávněn použít jen v případech, ve kterých je oprávněn použít zbraně.

(1) Policista je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech:

a) aby v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,

b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,

c) nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku,

d) aby zamezil útěku pachatele zvlášť závažného úmyslného trestného činu, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,

e) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,

f) je-li třeba zneškodnit zvíře bezprostředně ohrožující život nebo zdraví osob.

(2) Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná a zbraň hromadné účinnosti.

(3) Použití zbraně policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(4) Před použitím zbraně je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Před použitím střelné zbraně je policista povinen použít též varovný výstřel. Od výstrahy a varovného výstřelu může upustit jen v případě, že je sám napaden, nebo je-li zjevně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

(5) Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž služební zákrok směřuje.

(1) Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

(2) Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je policista povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

(1) Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně, je policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.

(2) O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je policista povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.

(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu se zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam.

(4) Použije-li policista donucovacích prostředků nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jejich použití nejbližšímu útvaru železniční policie. Na další postup se přiměřeně vztahují odstavce 2 a 3.

Při služebním zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let nesmí policista použít úder a kop sebeobrany, slzotvorné prostředky, obušku, pout, služebního psa, úderu střelnou zbraní a zbraň vyjma případů, jestliže útok těchto osob ohrožuje život a zdraví policisty nebo život a zdraví jiných osob anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

(1) Zakročují-li policisté pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostředků a zbraně za podmínek uvedených v tomto zákoně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacích prostředků a zbraně může na místě zákroku rozhodnout též nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení až do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacích prostředků a zbraně musí být zadokumentována na zvukovém nebo písemném záznamu.

(2) Na velitele zakročující jednotky, který rozhodl o použití donucovacích prostředků a zbraně, přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití těchto prostředků policisté.

Každý má právo se obracet na policisty a útvary železniční policie se žádostí o pomoc. Policisté a útvary železniční policie jsou povinny v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout.

(1) Železniční policie při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami.

(2) Útvary železniční policie jsou oprávněny při plnění svých úkolů požadovat od právnických a fyzických osob pomoc, podklady a informace.

(3) Právnické a fyzické osoby jsou povinny požadovanou pomoc, podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.

(4) Útvary železniční policie upozorňují a projednávají s právnickými a fyzickými osobami, které mají objekty a provozují činnost v obvodu celostátních drah, skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo narušení bezpečnosti železničního provozu a veřejného pořádku.

(1) Železniční policie spolupracuje s příslušnými drážními správními orgány7) a Československými státními dráhami.8) V rozsahu nezbytném pro výkon služby se vzájemně informují o případech narušování a ohrožování bezpečnosti a plynulosti železničního provozu, bezpečnosti objektů, zařízení, zásilek, bezpečnosti života a zdraví osob.

(2) Československé státní dráhy a organizace železniční dopravy, které mají objekty a provozují činnost v obvodu celostátních drah, jsou povinny vytvářet nezbytné podmínky pro činnost železniční policie a projednávat s ní opatření směřující k zajištění ochrany bezpečnosti a plynulosti železničního provozu, zvýšené ochrany objektů a zařízení, dopravních prostředků, zásilek, veřejného pořádku a bezpečnosti osob.

(3) Československé státní dráhy jsou oprávněny požadovat od útvarů železniční policie, aby jejich bezpečnostní opatření a činnost co nejméně nepříznivě ovlivňovaly železniční provoz.

(4) Bližší podrobnosti o spolupráci železniční policie s Československými státními dráhami a organizacemi železniční dopravy při zajišťování bezpečnosti železničního provozu a veřejného pořádku v obvodu celostátních drah upraví obecně závazným právním předpisem ministerstvo.

Policista je oprávněn v případě nebezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké, uvedené v § 12 odst. 3, nebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti.

(1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může při mimořádné situaci v železničním provozu povolat vojáky v činné službě Železničního vojska k plnění úkolů železniční policie, pokud síly a prostředky železniční policie nebudou dostatečné k zvládnutí této mimořádné situace.

(2) Vojáci v činné službě Železničního vojska povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů železniční policie stejné povinnosti a oprávnění jako policisté, pokud vláda České a Slovenské Federativní Republiky rozsah těchto povinností a oprávnění neomezí.

(1) Vojáci v činné službě Železničního vojska povolaní podle § 38 odst. 1 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policejních sborů svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením „ŽELEZNIČNÍ POLICIE“, popřípadě i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů železniční policie.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o prokazování příslušnosti k plnění úkolů železniční policie.

(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policistům na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, postupuje se podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může nařízením stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu

a) náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění,

b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

(3) Poškozenému se hradí též škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutou pomocí. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav. Není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(4) Stát hradí i škodu, kterou poškozený způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou policistům.

(5) Stát odpovídá i za škody způsobené železniční policií nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, jestliže ke způsobení škody došlo v důsledku protiprávního jednání poškozeného.

(6) Náhradu škody poskytuje za železniční policii a její policisty v zastoupení státu ministerstvo.

(1) Celkové početní stavy železniční policie stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Výzbroj, výstroj, zásady výcviku a výkonu služby stanoví ministerstvo.

(3) Ministerstvo rozhodne o objektech v obvodu celostátních drah, kde budou umístěny útvary železniční policie a způsobu jejich užívání.

(1) Policisté jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů železniční policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu právnických a fyzických osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanou osobou.

(2) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje také na vojáky v činné službě Železničního vojska, povolané k plnění úkolů železniční policie.

(3) Pokud je osoba poučena železniční policií nebo policisty o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech souvisejících s činností nebo plněním úkolů železniční policie, je povinna uloženou mlčenlivost zachovávat.

(4) Povinnosti mlčenlivosti může zprostit ředitel.

(1) Policista je ve služebním poměru k železniční policii.

(2) Na služební poměr policistů se vztahuje zvláštní zákon9) s těmito výjimkami:

a) kde se v tomto zákoně mluví o policejním sboru, rozumí se jím železniční policie,

b) působnost, která podle tohoto zákona přísluší ministru vnitra České a Slovenské Federativní Republiky, federálnímu ministerstvu vnitra, řediteli policejního sboru a služebním orgánům, přísluší ministru dopravy, ministerstvu, řediteli a orgánům železniční policie v rozsahu stanoveném ředitelem.

(3) Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.

(1) Sbor ozbrojené ochrany železnic, zřízený podle dosavadních předpisů, se považuje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za železniční policii. Pokud se v jiných obecně závazných právních předpisech hovoří o Sboru ozbrojené ochrany železnic, rozumí se tím podle povahy věci železniční policie.

(2) Příslušníci Sboru ozbrojené ochrany železnic se stávají dnem účinnosti tohoto zákona policisty železniční policie, pokud se ve lhůtě do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona nerozhodnou jinak. V takovém případě se příslušníci Sboru ozbrojené ochrany železnic nestávají policisty železniční policie a jejich nároky související se změnou nebo skončením pracovního poměru se posuzují podle dosavadních předpisů. Pro účely úpravy služebního poměru se pracovní poměr příslušníka Sboru ozbrojené ochrany železnic započítává v plném rozsahu.

(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic, kteří se dnem účinnosti tohoto zákona stanou policisty železniční policie, přecházejí tímto dnem na železniční policii. Podle dosavadních předpisů se posuzují nároky vzniklé z pracovního vztahu přede dnem účinnosti tohoto zákona, právní úkony týkající se změn a skončení pracovního vztahu učiněné přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty, které počaly běžet před tímto dnem. Nároky související se skončením pracovního vztahu se posuzují podle dosavadních předpisů, jestliže úkon týkající se skončení pracovního vztahu byl učiněn přede dnem účinnosti tohoto zákona, i když pracovní vztah skončí po tomto dni.

(4) Majetek a závazky Československých státních drah používané a určené pro Sbor ozbrojené ochrany železnic, přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na železniční policii. Způsob a rozsah převodu majetku a závazků stanoví ministerstvo.

Zrušují se

1. Ustanovení § 9a, § 9b odst. 1, odst. 2 písm. a) až g), odst. 3 až 6 a § 9c zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.

2. Ustanovení § 6 odst. 1 písm. e) zákona č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy.

3. Ustanovení § 4a vyhlášky ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášky č. 122/1974 Sb.

4. Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 4. července 1975 č. j. 15 355/75-025, kterým se stanoví výzbroj a výstroj Sboru ozbrojené ochrany železnic a zásady výcviku a výkonu služby jeho příslušníků (reg. v částce 24/1975 Sb.).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) § 2 odst. 2 a § 22 odst. 4 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.

2) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

3) § 6, 7 a 11 vyhlášky č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 6 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

§ 6 zákona SNR č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

5) § 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

§ 15 zákona SNR č. 372/1990 Sb.

6) § 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

§ 18 zákona SNR č. 372/1990 Sb.

7) § 19 a 20 zákona č. 51/1964 Sb., ve znění zákona č. 104/1974 Sb.

8) Zákon č. 68/1988 Sb., o organizaci Československé státní dráhy.

9) Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.