§ 119 Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Pololetní zpráva emitenta

§ 119 Pololetní zpráva emitenta (1) Emitent podle § 118 odst. 1 písm. a) nebo b) do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období uveřejní svou pololetní zprávu nebo konsolidovanou pololetní zprávu, pokud má povinnost konsolidovanou účetní závěrku sestavovat, a zabezpečí, aby uveřejněná pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva byla veřejně přístupná po dobu nejméně 5 let. Pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva musí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje finanční situace, podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku. (2) Pololetní zpráva a konsolidovaná pololetní zpráva musejí obsahovat a) číselné údaje a informace v rozsahu stanoveném v odstavcích 3 a 4, b) ke každému z číselných údajů a informací podle písmene a) údaje za odpovídající období předchozího roku, c) zprávu auditora nebo zprávu o přezkumu v plném znění, pokud údaje podle písmene a) ověřuje auditor; pokud tyto údaje auditor neověřuje, potom informaci o tom, že auditor tyto údaje neověřuje, d) popisnou část, která v rozsahu nezbytném pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku obsahuje 1. informace o podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku za prvních 6 měsíců, na které se pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva vztahuje, s uvedením důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a výsledky hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku, a jejich dopadů, a dále uvedení důležitých faktorů, rizik a nejistot, které mohou provázet podnikatelskou činnost a výsledky hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku v dalších 6 měsících účetního období, 2. v případě emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a) rovněž soupis transakcí se spřízněnou stranou2c), ke kterým došlo v období, na něž se pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva vztahuje a které podstatně ovlivnily výsledky hospodaření emitenta, jakož i jakékoli změny v transakcích se spřízněnou stranou, které byly uvedeny v předcházející výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě emitenta, pokud tyto změny mohou podstatně ovlivnit výsledky hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku v období, na něž se pololetní zpráva vztahuje, 3. srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího roku, a e) prohlášení oprávněných osob emitenta o tom, že podle jejich nejlepšího vědomí podává pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje finanční situace, podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku. (3) Pololetní zpráva musí obsahovat číselné údaje a informace v rozsahu zkrácené rozvahy, zkrácené výsledovky a vybraných vysvětlujících poznámek, který pro zkrácenou rozvahu, zkrácenou výsledovku a vybrané vysvětlující poznámky vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy12e). Zkrácená rozvaha a zkrácená výsledovka vždy zahrnují položky, včetně mezisoučtů, rovnocenné položkám obsaženým ve výroční zprávě emitenta za období předchozího roku; v případě, že by neuvedení příslušné položky v pololetní zprávě bylo způsobilé u investorů vyvolat klamnou představu o majetku nebo jiných aktivech, závazcích nebo jiných pasivech, finanční situaci nebo výsledku hospodaření emitenta, doplní emitent zkrácenou rozvahu nebo zkrácenou výsledovku o dodatečné vysvětlení tak, aby vyvolání klamné představy předešel. (4) Konsolidovaná pololetní zpráva musí obsahovat číselné údaje a informace v rozsahu mezitímní účetní závěrky, který pro mezitímní účetní závěrku vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy12e). 12b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven. 12c) Například § 32a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12d) § 21 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a d) a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 12e) Mezinárodní účetní standard IAS 34 – Mezitímní účetní výkaznictví, který tvoří přílohu nařízení Komise (ES) č. 1725/2003.“. 87. Za § 119 se vkládají nové § 119a až 119c, které včetně nadpisů znějí: