231/2002 Sb. · 35 paragrafů
(1) Výkon samostatné i přenesené působnosti kraje podléhá dozoru státu (dále jen „dozor“). Dozor vykonávají věcně příslušná ministerstva a jiné věcně příslušné ústřední správní úřady.
(2) Dozor je zaměřen výhradně na následné posuzování dodržování zákonnosti a je prováděn tak, aby nebyla omezována samostatná působnost a rozhodovací pravomoc orgánů kraje a aby nedocházelo k nezákonnému zásahu státu do jejich činnosti.“.
153. § 81 až 86 znějí:
(1) Při dozoru nad výkonem samostatné působnosti kraje se zjišťuje soulad obecně závazných vyhlášek kraje se zákony a v případě usnesení a rozhodnutí orgánů kraje jejich soulad se zákony a jinými právními předpisy.
(2) Při dozoru nad výkonem přenesené působnosti se zjišťuje soulad nařízení kraje se zákony a jinými právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady a v případě usnesení a rozhodnutí orgánů kraje jejich soulad se zákony, jinými právními předpisy, usneseními vlády a směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.
Při výkonu dozoru jsou ministerstva a jiné ústřední správní úřady oprávněny
a) požadovat od příslušného orgánu kraje poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,
b) požadovat na kraji změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánů ve stanovené lhůtě,
c) požadovat na kraji splnění úkolu stanoveného mu zákonem; nesplní-li kraj úkol stanovený mu zákonem a po upozornění věcně příslušným orgánem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon příslušný ústřední správní úřad na náklady kraje, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit.
(1) Ministerstvo pozastaví účinnost obecně závazné vyhlášky kraje, je-li v rozporu se zákonem.
(2) Rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí ve Věstníku.
(3) Nezruší-li zastupitelstvo takovou obecně závaznou vyhlášku kraje nebo neuvede-li ji do souladu se zákonem ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o pozastavení, podá ministr vnitra Ústavnímu soudu návrh na její zrušení. Obdobně postupuje ministr vnitra v případě nečinnosti ředitele krajského úřadu podle § 69 odst. 2 písm. b).
(4) Jestliže Ústavní soud návrh ministra vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky kraje odmítne nebo zamítne, nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(1) Ministerstvo pozastaví výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem. Rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení kraji. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(2) Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti, podá ministerstvo žalobu k soudu na jeho zrušení. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu před rozhodnutím soudu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje o zjednání nápravy ministerstvu.
(3) Zamítne-li soud žalobu, nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(1) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný věcně příslušný ústřední správní úřad pozastaví účinnost nařízení kraje, je-li v rozporu se zákonem.
(2) Rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného věcně příslušného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení kraje nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí ve Věstníku.
(3) Nezruší-li příslušný orgán kraje takové nařízení kraje nebo neuvede-li jej do souladu se zákonem ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o jeho pozastavení, podá příslušný ministr nebo vedoucí ústředního správního úřadu Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení podle zvláštního zákona.
(4) Jestliže Ústavní soud návrh příslušného ministra nebo vedoucího ústředního správního úřadu na zrušení nařízení kraje odmítne nebo zamítne, nebo řízení zastaví, rozhodnutí příslušného ministerstva nebo ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení kraje pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(1) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný věcně příslušný ústřední správní úřad pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu kraje v přenesené působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem nebo s usneseními vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.
(2) Nezruší-li příslušný orgán kraje takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření nebo neuvede-li je do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem nebo s usnesením vlády, směrnicí ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu ve lhůtě stanovené příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, která nesmí být kratší než 30 dnů, toto ministerstvo nebo tento ústřední správní úřad je svým rozhodnutím zruší.
(3) Rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného věcně příslušného ústředního správního úřadu o pozastavení výkonu takového usnesení, rozhodnutí nebo opatření, jakož i rozhodnutí o jeho zrušení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu.“.
154. V § 87 odst. 2 se slova „nabytí účinnosti“ nahrazují slovem „vyhlášení“.
155. V § 87 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti krajů se nevztahuje na rozhodnutí kraje vydaná ve správním řízení a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků.
(5) Ustanovení § 84 se nepoužije na porušení právních předpisů občanského, obchodního a pracovního práva.“.
156. V § 90 se odstavec 4 zrušuje.
157. V § 91 odst. 1 písm. a) se číslovka „20 000“ nahrazuje číslovkou „100 000“.
158. V § 91 odst. 1 písm. b) se číslovka „100 000“ nahrazuje číslovkou „500 000“.
159. Za § 91 se vkládá nový § 91a, který zní:
Při vydávání rozhodnutí podle § 90 odst. 2 se nepostupuje podle správního řádu.“.
160. V nadpisu hlavy VII se slova „KE KRAJŮM“ nahrazují slovy „K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM“.
161. V § 92 se v odstavci 1 slova „kraje“ nahrazují slovy „územní samosprávy“.
162. V § 92 odstavec 2 zní:
„(2) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány územní samosprávy, řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním právních předpisů a směrnic; podmínkou platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.“.
163. Za § 92 se vkládá nový § 92a, který včetně nadpisu zní:
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány kraje,
a) přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení;4) na přezkoumávání rozhodnutí orgánů kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu,
b) kontrolují výkon přenesené působnosti orgány kraje na svěřeném úseku.“.
164. V § 93 písmeno a) zní:
„a) koordinuje vydávání směrnic ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti kraje nebo přenesené působnosti obce; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,“.
165. V § 93 písm. b) se slova „okresním úřadům“ nahrazují slovem „obcím“.
166. V § 93 se na konci písmene c) doplňují slova „krajských úřadů“.
167. Za § 93 se vkládá nová hlava VIII, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA VIII
Kraj v přenesené působnosti kontroluje výkon přenesené působnosti obcemi; tuto kontrolu vykonává krajský úřad.
(1) Zaměstnanec příslušného kraje pověřený provedením kontroly činnosti obecního úřadu nebo zvláštního orgánu (dále jen „kontrolující“) je povinen se prokázat písemným pověřením ředitele krajského úřadu.
(2) Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn
a) požadovat od příslušného orgánu obce, aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné informace nezbytné k provedení kontroly,
b) zajistit v odůvodněných případech předložené podklady; jejich převzetí je povinen písemně potvrdit.
Při výkonu dozoru je obec povinna předložit na vyžádání dokumenty o kontrolách všeho druhu, a to i těch, které provedly jiné kontrolní orgány a které mají vztah k předmětu kontroly. Na vyžádání je obecní úřad této obce povinen předat kopie celých databází k vyhodnocení v nich obsažených informací souvisejících s předmětem kontroly.
(1) Oprávnění kraje při provádění kontroly nad výkonem přenesené působnosti obcí (dále jen „kontrola“) vymezuje zvláštní zákon.
(2) Kontrolující provádí kontrolu v rozsahu písemného pověření vydaného ředitelem.
Příslušný orgán obce je povinen v souvislosti s prováděním kontroly předložit kontrolujícímu na jeho žádost ve stanovené lhůtě požadované podklady a poskytnout mu úplné informace nezbytné k provedení kontroly.
(1) Kontrolující je povinen
a) prokazovat se při kontrole písemným pověřením ředitele krajského úřadu podle § 93b odst. 1,
b) oznámit starostovi obce zahájení a ukončení kontroly,
c) zjistit skutečný stav kontrolovaných činností a porovnat je s příslušnými právními předpisy,
d) zabezpečit řádnou ochranu zajištěných podkladů a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich zajištění,
e) o výsledcích kontroly pořídit písemný protokol o kontrole a uvést v něm náležitosti stanovené tímto zákonem,
f) seznámit s obsahem protokolu o kontrole starostu obce nebo jím pověřeného zástupce a rovněž osoby odpovědné za zjištěné nedostatky, pokud jsou v protokolu o kontrole uvedeny,
g) předat stejnopis protokolu o kontrole starostovi obce nebo jím pověřenému zástupci k podpisu,
h) předat stejnopis části protokolu o kontrole, ve které je vymezena osobní odpovědnost za zjištěné nedostatky, odpovědným osobám a jejich nadřízenému,
i) poučit starostu obce nebo jím pověřeného zástupce nebo odpovědnou osobu o možnosti podat proti obsahu kontrolního zjištění obsaženého v protokolu námitky.
(2) Pokud starosta nebo jím pověřený zástupce nebo odpovědná osoba odmítne podepsat protokol o kontrole, kontrolující tuto skutečnost vyznačí v tomto protokolu.
V protokolu o kontrole se uvede
a) označení příslušného kontrolujícího kraje,
b) označení kontrolovaného orgánu obce,
c) jméno a příjmení kontrolujícího, popřípadě kontrolujících,
d) místo a čas provedení kontroly,
e) předmět kontroly,
f) všechna kontrolní zjištění, včetně uvedení zjištěných nedostatků a osob za ně odpovědných,
g) označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá,
h) návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků s termínem k jejich odstranění,
i) podpis kontrolujícího, který kontrolu provedl; v případě, že kontrolu provedlo více kontrolujících, podpisy všech kontrolujících, kteří se kontroly zúčastnili,
j) datum převzetí protokolu o kontrole starostou obce nebo jím pověřeným zástupcem a odpovědnou osobou,
k) datum vyhotovení protokolu.
(1) Proti obsahu kontrolního zjištění uvedeného v protokolu o kontrole mohou starosta obce nebo jím pověřený zástupce a odpovědné osoby podat písemné a zdůvodněné námitky do 15 dnů ode dne převzetí protokolu o kontrole řediteli krajského úřadu.
(2) Ředitel krajského úřadu o námitkách rozhodne do 30 dnů od jejich doručení kraji.
(3) Při rozhodování podle odstavce 2 se nepostupuje podle správního řádu.
(1) Jestliže při kontrole krajem obec
a) nesplní povinnost podle § 93c, uloží jí kraj rozhodnutím pokutu do 20 000 Kč,
b) neodstraní ve stanovené a poté ani v nově stanovené lhůtě zjištěné nedostatky, uloží jí kraj rozhodnutím pokutu do 100 000 Kč.
(2) Řízení o správním deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj dozvěděl o jednání uvedeném v odstavci 1, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo. Správní delikt nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání 3 roky.
(3) Pokuty uložené podle odstavce 1 jsou příjmem kraje; při jejich vybírání a vymáhání se postupuje podle zvláštního zákona.“.
Dosavadní hlava VIII se označuje jako hlava IX.
168. Nad označení § 94 se vkládá nadpis „Společná ustanovení“.
169. Nad označení § 96 se vkládá nadpis „Přechodná ustanovení“.
170. Nad označení § 98 se vkládá nadpis „Závěrečná ustanovení“.
171. Pod označení § 98 se vkládá nadpis „Zmocňovací ustanovení“.
172. V § 98 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
Čl. II
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení bodů 26 a 79, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.