Zákon o státním soudu

(1) Nejvyšší soud vykonává soudní moc ve věcech, v nichž v první stolici rozhodoval státní soud, v pětičlenných senátech. Podléhá-li obviněný nebo některý z obviněných jinak vojenské soudní pravomoci, musí být dva členové těchto senátů vojenskými soudci činnými u nejvyššího vojenského soudu.

(2) Rozhoduje-li nejvyšší soud o opravném prostředku (mimořádném opravném prostředku) proti rozhodnutí, jehož se účastnili soudci z lidu, soudí v senátech rozšířených o dva soudce z lidu.

(3) Senáty uvedené v odstavcích 1 a 2 sestavuje počátkem každého roku první president nejvyššího soudu po dohodě s presidentem nejvyššího vojenského soudu.

(1) Zrušují se všechny předpisy odporující tomuto zákonu, zejména zákon č. 68/1935 Sb. Ustanovení § 128 zákona č. 131/1936 Sb. zůstává nedotčeno.

(2) V § 212 tr. ř. se připojuje další věta: „Je-li toho názoru, že je příslušný státní soud, vysloví toliko nepříslušnost soudu, u něhož byl podán obžalovací spis, a uvede tento důvod.“

(3) Ustanovení § 56, odst. 1 zák. ze dne 11. března 1931, č. 48 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží, se mění a zní: „Příslušnost státního soudu se vztahuje i na osoby mladistvé; v řízení proti nim před státním soudem se užije ustanovení §§ 37 až 39, § 40, odst. 2 až 5, § 44, odst. 1 a 2, § 45 a § 47, odst. 5.“

Tento zákon nabude účinnosti osmým dnem po vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, vnitra a národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Nosek v. r.

Dr. Čepička v. r.