232/2020 Sb. · 66 paragrafů
Hodnotitel ústní zkoušky společné části zpravidla vykonává svou funkci ve škole, jejímž je pedagogickým pracovníkem. V případě, že ve škole, kde se zkoušky budou konat, není dostatečný počet pedagogických pracovníků, kteří by splňovali podmínky pro výkon funkce hodnotitele pro daný zkušební předmět, může ředitel školy jmenovat do funkce i jiného hodnotitele v souladu s § 53 odst. 3.
(1) Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který
a) vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let ve střední nebo vyšší odborné škole,
b) nebyl v uplynulých 2 letech před konáním maturitních zkoušek v základním pracovněprávním vztahu ani jiném obdobném vztahu ke škole, v níž bude funkci vykonávat; před jmenováním do funkce předloží Centru čestné prohlášení o této skutečnosti,
c) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře,
d) při změně podmínek výkonu funkce komisaře absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.
(2) Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který
a) nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce nevyučuje předmět, který zadává,
b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým zadavatel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky,
c) při změně podmínek výkonu funkce zadavatele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.
(3) Hodnotitelem může být jmenován pedagogický pracovník, který
a) splňuje podmínky k výkonu činnosti učitele střední školy, které umožňují vyučovat předmět, který je obsahem zkoušky,
b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým hodnotitel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce hodnotitele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky,
c) při změně podmínek výkonu funkce hodnotitele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.
Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře, zadavatele a hodnotitele podle školského zákona se vydává v písemné formě a obsahuje
a) název, adresu sídla, identifikační číslo Centra a jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné k vydání osvědčení za Centrum a její podpis,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum a místo narození osoby, která bude vykonávat funkci komisaře, zadavatele a hodnotitele,
c) název funkce, informace o délce a obsahu provedeného školení k výkonu funkce, datum a místo vydání a dobu platnosti osvědčení; v případě osvědčení pro hodnotitele se také uvádí název zkušebního předmětu, ve kterém je hodnotitel oprávněn hodnocení provádět.
(1) Komisaře jmenuje Centrum pro danou školu pro podzimní zkušební období do 31. července 2020.
(2) Pro příslušné zkušební období jmenuje ředitel školy zadavatele nejpozději 14 kalendářních dnů před termínem konání příslušné zkoušky nebo dílčí zkoušky podle jednotného časového schématu. Hodnotitele ústní zkoušky společné části jmenuje ředitel školy podle § 46 odst. 4.
(1) Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací označenou za veřejně nepřístupnou podle § 80b odst. 1 školského zákona seznámí osoba, která k tomu není oprávněna. Dojde-li k bezpečnostnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky, nebo v době, po kterou je ve škole uložena bezpečnostní schránka se zkušební dokumentací maturitní zkoušky, nebo je-li známa skutečnost nasvědčující tomu, že k bezpečnostnímu incidentu v tomto období ve škole došlo, ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
(2) Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky, Centrum předloží jinou verzi zadání zkoušky nebo dílčí zkoušky, případně ministerstvo určí termín pro odložení či opakování zkoušky nebo dílčí zkoušky tak, aby se zkouška nebo dílčí zkouška, jíž se bezpečnostní incident týká, uskutečnila nejpozději do 30 dnů od stanoveného termínu.
(3) Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému konání zkoušky nebo dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky ve škole a není bezpečnostním incidentem ve smyslu odstavce 1. Dojde-li k organizačnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, komisař nebo ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
(4) Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, Centrum po projednání s ředitelem školy stanoví další postup, kterým řádný průběh zkoušek zajistí. V případě potřeby stanoví mimořádný termín konání zkoušek nebo dílčích zkoušek, kterých se organizační incident týká, tak, aby se zkouška v dané škole uskutečnila bez zbytečného odkladu.
(1) V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené pomůcky, které pro společnou část maturitní zkoušky stanoví Centrum a pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel školy. Při konání maturitní zkoušky není u žáků a asistentů dovolena přítomnost elektronických komunikačních prostředků, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak.
(2) Údaje o výsledcích maturitní zkoušky vkládané do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. h) školského zákona obsahují
a) název zkoušky ve společné nebo profilové části maturitní zkoušky,
b) datum konání zkoušky,
c) údaj o tom, zda žák konal zkoušku v řádném termínu nebo v opravném termínu,
d) výsledky hodnocení každé zkoušky, včetně dílčích zkoušek nebo částí zkoušek,
e) celkové hodnocení maturitní zkoušky.
(3) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou nepřítomnost písemně nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní zkoušce nedostavil, posoudí ředitel školy. Uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Výsledek posouzení zaznamená ředitel školy do informačního systému Centra.
(4) Při konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky je zakázána vzájemná komunikace mezi žáky. Opuštění učebny z jiných než zdravotních důvodů se posuzuje, jako by žák zkoušku ukončil. Oprávněnost zdravotních důvodů posoudí zadavatel s přihlédnutím k písemnému doporučení ošetřujícího lékaře žáka. Žák může uplatnit připomínky k průběhu zkoušky v učebně.
(5) Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne vydání rozhodnutí krajského úřadu podle § 82 odst. 1 písm. b) školského zákona, a to před zkušební komisí jmenovanou krajským úřadem.
(6) Náležitosti žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku maturitní zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení z konání této zkoušky jsou uvedeny v příloze č. 7 a v příloze č. 8 k vyhlášce č. 177/2009 Sb., které současně obsahují doporučené vzory žádostí. Doporučené vzory ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Konkrétní termín konání závěrečné zkoušky stanoví ředitel školy.
(1) Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouškou. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů stanoví ředitel školy 20 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje.
(2) Pokud tak stanoví školní vzdělávací program, lze teoretickou zkoušku z odborných předmětů členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky, popřípadě může být součástí této zkoušky písemné nebo grafické řešení zadaného úkolu.
(3) Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů člení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke každé zkoušce nejméně 15 minut a každá zkouška nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce nejméně 15 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu písemné nebo grafické řešení úkolu, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut.
(4) Praktická zkouška může probíhat i před dvacátým prvním dnem ode dne obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách.
(1) Jednotlivé samostatně klasifikované zkoušky závěrečné zkoušky jsou písemná zkouška, praktická zkouška z odborného výcviku a ústní zkouška.
(2) Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut.
(3) Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud ředitel školy stanoví více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny; u oborů skupiny 82 Umění, užité umění trvá praktická zkouška nejdéle 2 týdny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin.
(4) Pro ústní zkoušku stanoví ředitel školy 25 témat zahrnujících současně oblast odborné způsobilosti a profesního uplatnění žáka, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá nejméně 15 minut a zkouška trvá nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut.
(5) Praktická zkouška může probíhat i před dvacátým prvním dnem ode dne obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách.
(1) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel zkoušených žáků.
(2) Dalšími členy komise jsou
a) pro závěrečnou zkoušku v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání, učitel odborných předmětů a přísedící,
b) pro závěrečnou zkoušku v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání s výučním listem, učitel odborného výcviku, učitel odborných předmětů a odborník z praxe.
(3) Přísedícím se rozumí pedagogický pracovník vyučující týž nebo příbuzný předmět.
(4) Odborníkem z praxe se rozumí ten, kdo vykonává činnost související s daným nebo příbuzným oborem vzdělání, v němž se závěrečná zkouška koná.
(5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel školy do 5 dnů ode dne obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách.
(6) Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník střední školy, ve které se zkoušky konají, který vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let.
(7) Učitele odborného výcviku, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, jmenuje ředitel školy po projednání s jeho zaměstnavatelem.
(8) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. Při krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při závěrečné zkoušce jej zastupuje místopředseda.
(1) Klasifikace jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
(2) V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, navrhuje klasifikaci této zkoušky zkušební komisi ten člen komise, který byl zkoušce přítomen.
(3) Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech zkoušek závěrečné zkoušky.
(4) Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u závěrečné zkoušky není vyšší než 1,5,
b) prospěl(a), jestliže žák nemá z žádné zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný,
c) neprospěl(a), jestliže žák má z některé zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný.
(5) Pokud to organizace závěrečné zkoušky umožní, lze žákům oznámit výsledek písemné zkoušky, praktické zkoušky nebo ústní zkoušky v den jejího konání. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.
(1) Termíny opravných zkoušek stanoví ředitel školy, termíny náhradních zkoušek stanoví zkušební komise, a to v září, v prosinci a v termínu podle § 1 odst. 5 a § 2 odst. 5 vyhlášky č. 47/2005 Sb. Termíny zveřejní ředitel školy nejméně 2 měsíce před konáním zkoušek na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) V případě, že zkušební komise uzná důvody nepřítomnosti žáka uvedené v omluvě, stanoví nejbližší možný termín náhradní zkoušky po odpadnutí důvodu nepřítomnosti žáka.
(3) Uchazeč oznámí řediteli školy písemně, ve kterém termínu podle odstavce 1 chce opravnou zkoušku nebo náhradní zkoušku konat. Oznámení musí být doručeno řediteli školy nejpozději 1 měsíc před konáním zkoušky. To se netýká termínu stanoveného podle odstavce 2.
(1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž se koná závěrečná zkouška, jsou stanoveny v rámcovém a školním vzdělávacím programu.
(2) Zkoušky se konají ve škole, kde se žáci vzdělávali. Praktická zkouška se může konat i na pracovištích jiných osob, kde se koná praktické vyučování na základě dohody uzavřené mezi právnickou osobou, která vykonává činnost školy, a touto osobou.
(3) Při jednotlivých zkouškách mohou žáci užívat pomůcky, které jsou stanoveny v zadání tématu práce.
(4) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat u jedné zkušební komise dvakrát stejné téma.
(5) Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem, uznat jednotlivou zkoušku úspěšně vykonané závěrečné zkoušky, pokud svým obsahem odpovídá zkoušce, kterou by měl žák konat.
(6) Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, vydá škola nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise vysvědčení o závěrečné zkoušce nebo vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
(1) Informace o standardizovaných zkouškách, které ředitel školy může podle § 30 zvolit jako náhradu zkoušky z cizího jazyka, zveřejněná ministerstvem před 1. dubnem 2020 způsobem umožňujícím dálkový přístup, je platná pro jarní i podzimní zkušební období v kalendářním roce 2020.
(2) Jmenování místopředsedy a dalších členů zkušební komise učiněné přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zůstává v platnosti, nezmění-li jej ředitel školy v termínu pro jmenování podle této vyhlášky.
(3) Pokud žák odevzdal vlastní seznam literárních děl nebo podal písemnou žádost o nahrazení zkoušky z cizího jazyka přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, zůstávají tyto úkony v platnosti, neučiní-li je žák znovu podle této vyhlášky.
(4) Pokud ředitel školy vydal rozhodnutí o nepřijetí ke střednímu vzdělávání pro školní rok 2020/2021 přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vyjádří uchazeč svou vůli být přijat na základě vydání nového rozhodnutí ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy je o této možnosti poučen. Ředitel školy poučí uchazeče nejpozději do 5 pracovních dnů po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy:
Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 232/2020 Sb.
DatumSpolečná část maturitní zkouškyDidaktický test ze zkušebního předmětu matematika a ze zkušebního předmětu cizí jazyk
- francouzský jazyk, anglický jazyk1.6.Didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a ze zkušebního předmětu cizí jazyk - německý jazyk, španělský jazyk, ruský jazyk2.6.Didaktický test ze zkušebního předmětu Matematika+3.6.První termín školní přijímací zkoušky - řádný termín1)Čtyřleté obory, včetně nástavbového studia, i obory šestiletých a osmiletých gymnázií3.6.
4.6.Druhý termín školní přijímací zkoušky - řádný termín1)Čtyřleté obory, včetně nástavbového studia, i obory šestiletých a osmiletých gymnázií5.6.
6.6.Jednotná přijímací zkouška - řádný termínČtyřleté obory, včetně nástavbového studia8.6.Obory šestiletých a osmiletých gymnázií9.6.První termín školní přijímací zkoušky - náhradní termín2)Čtyřleté obory, včetně nástavbového studia, i obory šestiletých a osmiletých gymnázií19.6.
20.6.Druhý termín školní přijímací zkoušky - náhradní termín2)Čtyřleté obory, včetně nástavbového studia, i obory šestiletých a osmiletých gymnázií21.6.
22.6.Jednotná přijímací zkouška - náhradní termínČtyřleté obory, včetně nástavbového studia i obory šestiletých a osmiletých gymnázií23.6.Konec období, ve kterém je možné konat profilovou část maturitní zkoušky17.7.
1) Pokud škola potřebuje pro konání školní přijímací zkoušky delší období pro řádný termín, než je uvedeno v tabulce, pak pro žáky, kteří konají školní přijímací zkoušku
- v prvním termínu, lze využít navíc období 25.5. a 26.5.,
- v druhém termínu, lze využít navíc období 27.5. a 28.5.
2) Pokud škola potřebuje pro konání školní přijímací zkoušky delší období pro náhradní termín, než je uvedeno v tabulce, pak pro žáky, kteří konají školní přijímací zkoušku
- v prvním termínu, lze využít navíc období 15.6. a 16.6.,
- v druhém termínu, lze využít navíc období 17.6. a 18.6.