§ 1 vyhláška o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků – Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba…
Vyhláška o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků · 234/2004 Sb. · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 234/2004 umožňuje firmám použít alternativní název pro nebezpečnou chemickou látku v přípravku, pokud s tím souhlasí ministerstvo a látka splňuje určité podmínky. Firma může požádat ministerstvo o souhlas s použitím jiného názvu pro nebezpečnou chemickou látku v přípravku. (§ 1 zákona č. 234/2004 Sb., vyhláška o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo
- Judikatura: na § 1 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 234/2004 Sb.
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba může se souhlasem ministerstva v souladu s § 20 odst. 8 zákona použít při označování nebezpečného chemického přípravku (dále jen „přípravek“) název, který identifikuje nejdůležitější funkční chemické skupiny nebo alternativní název1) (dále jen „alternativní název“), pro nebezpečnou chemickou látku (dále jen „látka“) v něm obsaženou a klasifikovanou podle § 2 odst. 5 zákona jako
a) dráždivá s výjimkou látek obsažených v přípravcích s přiřazenou standardní větou označující specifickou rizikovost (R-větou) „Nebezpečí vážného poškození očí“ nebo dráždivá v kombinaci s jednou nebo několika následujícími nebezpečnými vlastnostmi: výbušný, oxidující, extrémně hořlavý, vysoce hořlavý, hořlavý nebo nebezpečný pro životní prostředí, nebo jako
b) zdraví škodlivá nebo zdraví škodlivá v kombinaci s jednou nebo několika následujícími nebezpečnými vlastnostmi: výbušný, oxidující, extrémně hořlavý, vysoce hořlavý, hořlavý, dráždivý nebo nebezpečný pro životní prostředí.
(2) Pokud je látka podle odstavce 1 součástí několika přípravků, postačuje jediná žádost o použití alternativního názvu podle odstavce 3, pokud tyto přípravky mají stejné nebezpečné látky přítomné ve stejném koncentračním rozmezí a stejnou klasifikaci, označení a stejné očekávané použití. Pro tuto látku se potom ve všech dotčených přípravcích použije stejný alternativní název.
(3) Obsah žádosti o souhlas s použitím alternativního názvu v označení nebezpečného přípravku je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Firma může požádat ministerstvo o souhlas s použitím jiného názvu pro nebezpečnou chemickou látku v přípravku.
- Tento alternativní název lze použít pro látky klasifikované jako dráždivé nebo zdraví škodlivé, s určitými výjimkami.
- Pokud je stejná látka v několika přípravcích se stejnými vlastnostmi, stačí jedna žádost o alternativní název.
- Žádost musí obsahovat informace uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky.
Na co si dát pozor
- Alternativní název nelze použít pro dráždivé látky, které mají R-větu „Nebezpečí vážného poškození očí“.
- Alternativní název nelze použít pro dráždivé látky, pokud jsou zároveň výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé nebo nebezpečné pro životní prostředí.
- Alternativní název nelze použít pro zdraví škodlivé látky, pokud jsou zároveň výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, dráždivé nebo nebezpečné pro životní prostředí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1
Jak soudy aplikují § 1
… také nemohou být přičítány k tíži různé skutečnosti týkající se jiných osob v řetězci dodávek předcházejících dodavateli stěžovatelky a nelze konstruovat objektivní odpovědnost za chybějící daň v řetězci. [13] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že právní úpravu daňového podvodu lze dovodit z § 1 odst. 1 zákona č. 234/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve kterém je uvedeno, že zapracovává příslušné předpisy EU.