§ 155 zákon o státní službě – Služební hodnocení
Zákon o státní službě · 234/2014 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 155 zákona o státní službě stanovuje, že každý státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení, které posuzuje jeho výkon služby, a u představených i řízení podřízených, s cílem stanovit individuální cíle pro další rozvoj. Každý státní zaměstnanec bude pravidelně hodnocen svým nadřízeným, přičemž hodnocení se zaměřuje na správnost, rychlost a samostatnost výkonu služby. (§ 155 zákona č. 234/2014 Sb., zákon o státní službě, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Služební hodnocení
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 6): „První služební hodnocení se provede nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, ne však dříve než po 60 odsloužených dnech.“
- Judikatura: na § 155 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 234/2014 Sb.
(1) Státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení.
(2) Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli. Služební hodnocení představeného zahrnuje také hodnocení výkonu služby z hlediska organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.
(3) Hodnoticí kritérium je klasifikováno jako
a) plněné vysoko nad rámec nároků na ně kladených,
b) plněné nad rámec nároků na ně kladených,
c) plněné v rámci nároků na ně kladených,
d) plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami, nebo
e) plněné nedostatečně.
(4) Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní zaměstnanec dosahoval ve službě
a) vynikající výsledky,
b) velmi dobré výsledky,
c) dobré výsledky,
d) dostačující výsledky, nebo
e) nevyhovující výsledky.
(5) Služební hodnocení dále obsahuje stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance.
(6) První služební hodnocení se provede nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, ne však dříve než po 60 odsloužených dnech.
(7) Služební hodnocení se dále provede podle potřeby za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením.
(8) Služební hodnocení se dále provede na požádání státního zaměstnance za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením. Na požádání státního zaměstnance lze služební hodnocení provést pouze jednou ročně.
(9) Obsahuje-li služební hodnocení státního zaměstnance závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků, další služební hodnocení se provede vždy po uplynutí 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením.
(10) Služební hodnocení se dále provede, přechází-li státní zaměstnanec na jiný služební úřad; toto služební hodnocení neobsahuje závěr o tom, jaké státní zaměstnanec dosahoval ve službě výsledky, ani stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance a zašle se novému služebnímu orgánu státního zaměstnance.
(11) Služební orgán může služebním předpisem stanovit podrobnosti provádění služebního hodnocení státních zaměstnanců. Služební orgán může služebním předpisem stanovit, že se ve služebním úřadu provádí pravidelné služební hodnocení všech státních zaměstnanců.
(12) Za odsloužený se považuje den, v němž státní zaměstnanec skutečně vykonával službu převážnou část své směny. Části směn odsloužené v různých dnech se nesčítají.
(13) Státní zaměstnanec musí být se služebním hodnocením seznámen.
(14) Vláda stanoví nařízením hodnoticí kritéria, na základě kterých je státní zaměstnanec v rámci služebního hodnocení posuzován, způsob určení závěru služebního hodnocení a vazbu výše osobního příplatku na výsledek služebního hodnocení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Každý státní zaměstnanec bude pravidelně hodnocen svým nadřízeným, přičemž hodnocení se zaměřuje na správnost, rychlost a samostatnost výkonu služby.
- Představení jsou hodnoceni navíc i z hlediska organizace, řízení, kontroly a hodnocení výkonu služby svých podřízených.
- Hodnocení obsahuje klasifikaci jednotlivých kritérií a celkový závěr o výsledcích státního zaměstnance (od vynikajících po nevyhovující).
- Součástí hodnocení je i stanovení individuálních cílů pro další profesní rozvoj státního zaměstnance.
Na co si dát pozor
- První služební hodnocení proběhne nejpozději do 6 měsíců od nástupu, ale ne dříve než po 60 odsloužených dnech.
- Další hodnocení se provádí podle potřeby, vždy po alespoň 60 odsloužených dnech od předchozího hodnocení, nebo na žádost zaměstnance (maximálně jednou ročně).
- Pokud státní zaměstnanec dosáhne nevyhovujících výsledků, další hodnocení se provede již po 60 odsloužených dnech.
- Při přechodu na jiný služební úřad se provádí zvláštní hodnocení, které neobsahuje celkový závěr o výsledcích ani individuální cíle.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 155
Jak soudy aplikují § 155
Městský soud dále přistoupil k hodnocení věci taktéž z hlediska zákonné úpravy služebního hodnocení, jak ji vymezují ust. § 155 zákona č. 234/2014 Sb., zákon o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“), a prováděcí nařízení vlády č. 36/2019 Sb., nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí nařízení vlády“).
Žalobkyně zdůraznila, že se nedomáhala zrušení či změny služebního hodnocení státního zaměstnance, nýbrž provedení nového služebního hodnocení podle § 155 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“).
Na podnět dne 15. 12. 2023 reagoval ministr vnitra sdělením č. j. MV-201889-3/TP-2023 s tím, že neshledal důvod pro zahájení řízení z moci úřední podle § 42 správního řádu, jelikož nebyl naplněn žádný z případů pro provedení služebního hodnocení státního zaměstnance dle § 155 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (zákon o státní službě).
Související
§ 203 Služební hodnocení (Zákon o služebním poměru příslušníků bez)§ 196 Žádost nebo stížnost státního zaměstnance (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 17 Služební hodnocení (Zákon o vojácích z povolání)§ 3 Postup při zpracování služebního hodnocení (Vyhláška Ministerstva financí, kterou se)§ 195 Služební hodnocení státního zaměstnance (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)