§ 4 Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zjišťování a používání průměrného výdělku – Rozhodné období

§ 4 Rozhodné období (1) Pokud není dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok. Průměrný výdělek se zjišťuje k 1. lednu běžného kalendářního roku. (2) Při vzniku pracovního poměru v průběhu předchozího kalendářního roku je rozhodným obdobím doba od vzniku pracovního poměru do konce předchozího kalendářního roku. (3) Neodpracoval-li k 1. lednu běžného kalendářního roku v rozhodném období podle odstavců 1 a 2 pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na pět pracovních dnů alespoň 70 dnů anebo pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na více než pět dnů 80 dnů, prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž je třeba průměrný výdělek zjistit. (4) Při vzniku pracovního poměru v běžném kalendářním roce je rozhodným obdobím doba od vzniku pracovního poměru do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž je třeba průměrný výdělek zjistit; ustanovení odstavce 3 platí i zde. (5) Stejné rozhodné období jako při vzniku pracovního poměru je při a) nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání zabezpečované organizací u mladistvých6) a zařazení na práci podle pracovní smlouvy po skončení nástupní praxe a dalšího zapracování (období základního odborného růstu) u absolventů středních a vysokých škol, b) změně způsobu odměňování spočívající v tom, že pracovník odměňovaný dosud hodinovou mzdou je odměňován měsíční mzdou a naopak, a při změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo podílovou mzdu z jiné mzdové formy a naopak, c) opětovném nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce, který trval alespoň jeden rok, po skončení vojenské základní (náhradní) služby, další mateřské dovolené a výkonu trestu odnětí svobody, d) převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravného opatření nebo zákazu činnosti a při návratu na původní práci po skončení výkonu těchto trestů, e) změně pracovní činnosti nebo nástupu na nové pracoviště v rámci téže organizace, k níž došlo v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření. (6) Při skončení dosavadního pracovního poměru a vzniku nového pracovního poměru pracovníka k téže organizaci v nejbližší navazující pracovní den se rozhodné období posuzuje stejně jako při nepřetržitém trvání téhož pracovního poměru. (7) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní měsíce, za které byl pracovnici poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a za které bylo pracovníku poskytováno mzdové vyrovnání. Do rozhodného období se nezahrnují také kalendářní měsíce, za které byl pracovníku poskytován doplatek do průměrného výdělku,5) pokud v souvislosti se skončením poskytování tohoto doplatku dochází k trvalé změně základní mzdy podle § 10; v tomto případě se do rozhodného období nezahrnují ani při zjišťování průměrného výdělku v následujícím kalendářním roce. V těchto případech se nepřihlíží ani k výdělku zúčtovanému za tyto kalendářní měsíce.