§ 4 zákon ČNR o pojistném na veřejné zdravotní pojištění – Rozhodné období
Zákon České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění · 592/1992 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 4 zákona č. 592/1992 Sb. stanovuje, že rozhodným obdobím pro zjištění vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění je zpravidla kalendářní měsíc, avšak u osob samostatně výdělečně činných je to kalendářní rok. Pro většinu plátců pojistného (např. zaměstnavatele za zaměstnance) se vyměřovací základ pro výpočet pojistného zjišťuje za každý kalendářní měsíc zvlášť. (§ 4 zákona č. 592/1992 Sb., zákon ČNR o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozhodné období
- Judikatura: na § 4 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 592/1992 Sb.
(1) Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se pojistné platí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro většinu plátců pojistného (např. zaměstnavatele za zaměstnance) se vyměřovací základ pro výpočet pojistného zjišťuje za každý kalendářní měsíc zvlášť.
- U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se vyměřovací základ pro výpočet pojistného zjišťuje za celý kalendářní rok.
- Toto rozlišení ovlivňuje, jak často a z jakého období se vypočítává výše pojistného.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat, zda jste zaměstnanec nebo OSVČ, protože to určuje délku rozhodného období pro výpočet pojistného.
- Zatímco zaměstnanci mají pojistné vypočítané a odváděné měsíčně zaměstnavatelem, OSVČ si musí hlídat roční vyměřovací základ a případné doplatky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 4
Jak soudy aplikují § 4
Z toho jednoznačně vyplývá, že pohledávka pojistného vzniká jako celek teprve po uplynutí kalendářního měsíce. (…) Tento závěr lze dovodit i z úpravy vyměřovacího základu pro výši pojistného v zákoně č. 592/1992 Sb. Spojením ust. § 3 odst. 1 a ust. § 4 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ke dni dne 11. 4. 2007, získáme větu, podle níž je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v …
Dle § 4 zákona č. 592/1992 Sb. je u osob samostatně výdělečně činných rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se pojistné platí.
Tento závěr lze dovodit i z úpravy vyměřovacího základu pro výši pojistného v zákoně č. 592/1992 Sb. Spojením ust. § 3 odst. 1 a ust. § 4 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ke dni dne 11. 4. 2007, získáme větu, podle níž je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém …
Související
§ 353 Rozhodné období (Zákon zákoník práce)§ 354 Rozhodné období (Zákon zákoník práce)§ 2 Rozhodné období (Zákon o jednorázovém odškodnění subjektů)§ 3 Rozhodné datum nebo období (Nařízení vlády o podrobnostech registrac)§ 40 Rozhodné období (Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců)