§ 14 ústavní zákon, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé. – Pravidla pro nabývání domovského práva v obci pro osoby
Ústavní zákon, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé. · 236/1920 Sb. · Cizinecké a azylové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 14 zákona 236/1920 stanoví pravidla pro nabývání domovského práva v obci pro osoby, které se staly československými státními občany, ale nemají na území Československé republiky žádnou domovskou obec. Pokud nově nabytý československý občan nemá domovskou obec, získá ji v obci, která byla naposledy jeho domovskou obcí, nebo domovskou obcí jeho otce (manželského) či matky (nemanželské). (§ 14 zákona č. 236/1920 Sb., ústavní zákon, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: obec
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 236/1920 Sb.
Pokud osoba, která podle ustanovení tohoto zákona stala nebo stane se státním občanem československým, nemá na území Československé republiky obce domovské, nabývá domovského práva v té obci, která byla naposledy její obcí domovskou, nebo domovskou obcí jejího manželského otce, nebo nemanželské matky; není-li takové obce, tedy v oné obci, kde měla ona, nebo její právě uvedení předkové, naposledy své řádné bydliště; není-li ani takové obce, tedy v oné obci řečeného území, kde se ona sama nebo její právě uvedení předkové narodili.
Nelze-li ani tak určiti její obec domovskou, přísluší jí právo domovské v obci, kde se po prvé po svém návratu z ciziny, jako v řádném bydlišti usadí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud nově nabytý československý občan nemá domovskou obec, získá ji v obci, která byla naposledy jeho domovskou obcí, nebo domovskou obcí jeho otce (manželského) či matky (nemanželské).
- Jestliže taková obec neexistuje, domovské právo se určí podle posledního řádného bydliště dotyčné osoby nebo jejích uvedených předků.
- Pokud ani takové bydliště nelze určit, domovské právo se získá v obci na území Československé republiky, kde se dotyčná osoba nebo její předkové narodili.
- V případě, že ani jeden z výše uvedených způsobů nevede k určení domovské obce, získá osoba domovské právo v obci, kde se poprvé po návratu ze zahraničí usadí jako v řádném bydlišti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.