§ 4 zákon o vojenské nemocenské péči – Vojenským osobám v činné službě uvedeným v § 1
Zákon o vojenské nemocenské péči · 236/1948 Sb. · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 4 zákona 236/1948 stanovuje, že vojenské osoby v činné službě, uvedené v § 1 odst. 1 č. 1 a 2, mají nárok pouze na dávky vojenské nemocenské péče po dobu své služby, přičemž tento nárok nemají osoby trvale žijící v cizině z jiných než služebních důvodů. (§ 4 zákona č. 236/1948 Sb., zákon o vojenské nemocenské péči, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 1
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 236/1948 Sb.
(1) Vojenským osobám v činné službě uvedeným v § 1, odst. 1, č. 1 a 2 náležejí po dobu činné vojenské služby dávky jen vojenské nemocenské péče.
(2) Na vojenskou nemocenskou péči nemají nárok osoby, které žijí trvale v cizině z jiných než služebních důvodů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vojáci v činné službě, na které se vztahuje tento zákon, nemají nárok na jiné druhy nemocenské péče než na tu vojenskou.
- Pokud voják splňuje podmínky pro vojenskou nemocenskou péči, je mu poskytována po celou dobu jeho aktivní služby.
- Osoby, které trvale bydlí v zahraničí a jejich pobyt tam není spojen se služebními důvody, nemají nárok na vojenskou nemocenskou péči.
Na co si dát pozor
- Nárok na vojenskou nemocenskou péči je omezen pouze na dobu činné vojenské služby.
- Trvalý pobyt v cizině z neslužebních důvodů automaticky vylučuje nárok na tuto péči.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.