Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže

(1) Znalost práv a povinností lesní stráže se prokazuje formou písemného testu a ústního pohovoru před zaměstnancem příslušného orgánu státní správy lesů, který

a) splňuje předpoklady pro výkon funkce vyžadující zvláštní odbornou způsobilost na úseku státní správy lesního hospodářství podle zvláštního právního předpisu,8) nebo

b) dosáhl úplného středoškolského vzdělání lesnického směru a nejméně 3 roky praxe v orgánu státní správy lesů, nebo

c) dosáhl vysokoškolského vzdělání lesnického směru a nejméně 1 rok praxe v orgánu státní správy lesů,

a kterého určí příslušný orgán státní správy lesů.

(2) Písemný test se skládá ze tří částí zaměřených na právní předpisy upravující práva a povinnosti lesní stráže a ochranu lesa podle lesního zákona, přestupky a řízení o přestupcích9) včetně řízení blokového, vymezení postavení a pravomoci veřejného činitele z hlediska trestního zákona10) a trestní řízení z hlediska součinnosti lesní stráže s orgány činnými v trestním řízení a oznamovací povinnosti podle trestního řádu.11) Písemný test obsahuje celkem 20 otázek, a to

a) 10 otázek z lesního zákona,

b) 5 otázek ze zákona o přestupcích, a

c) 5 otázek z trestního zákona a trestního řádu.

Rozsah jednotlivých zkušebních otázek písemného testu stanoví a podle potřeby aktualizuje Ministerstvo zemědělství.

(3) Písemný test se ohodnotí stupni „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Uchazeč vyhověl v písemném testu, pokud správně zodpověděl nejméně 15 otázek.

(4) Podmínkou pro konání ústního pohovoru je skutečnost, že uchazeč vyhověl v písemném testu. Ústní pohovor netrvá déle než 30 minut a uchazeč odpovídá nejméně na jednu otázku z každé části uvedené v odstavci 2 písm. a), b) a c). Doba na přípravu odpovědi činí nejméně 15 minut. Ústní pohovor se také ohodnotí stupni „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

(5) Znalost práv a povinností lesní stráže se má za prokázanou, pokud uchazeč vyhověl v písemném testu i v ústním pohovoru. Výsledek písemného testu a ústního pohovoru se zaznamená na evidenčním listu.

(6) Uchazeč, který neprokázal znalost práv a povinností lesní stráže, může být novému písemnému testu podroben nejdříve za tři měsíce od předchozího neúspěšného písemného testu. Nevyhoví-li uchazeč pouze v ústním pohovoru, opakuje ústní pohovor, a to nejdříve za jeden měsíc od předchozího neúspěšného ústního pohovoru. Písemný test a ústní pohovor lze opakovat nejvýše dvakrát.

Vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.

7) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

8) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.

9) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.

9. V příloze č. 1 se slovo „slabý“ nahrazuje slovem „zvýšený“ a slovo „silný“ se nahrazuje slovem „kalamitní“.

10. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 101/1996 Sb.

Základní stav

je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m3 na 5 ha smrkových porostů a nedošlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta.

Zvýšený stav

je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru překročil 1 m3 na 5 ha smrkových porostů a došlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. Tento stav upozorňuje na možnost přemnožení lýkožrouta.

Kalamitní stav

je takový početní stav lýkožroutů, který způsobuje rozsáhlá poškození lesních porostů na stěnách, případně vznik rozsevů uvnitř lesních porostů.

Kůrovcovým dřívím se rozumí stromy, vyrobené dříví, odpad a zbytky dřeva, které jsou napadeny lýkožrouty a umožňují jim dokončit vývoj až do stadia brouka.

Základní metody zjišťování výskytu a obrany

V základním stavu se zjišťuje výskyt tohoto lýkožrouta prostřednictvím odchytových zařízení (pokácených kontrolních smrkových kmenů, tzv. lapáků, nebo instalací tzv. feromonových lapačů), které se umisťují v jarním a letním období, a to minimálně 1 kus na každých 5 ha lesních porostů nad 60 let věku se zastoupením smrku nad 20 %. Současně se celoročně sleduje výskyt tzv. kůrovcových stromů, tedy stromů napadených lýkožroutem, a zabezpečuje se jejich včasná asanace.

Při zvýšeném a kalamitním stavu se pokládají další lapáky nebo se instalují lapače, a to v poměru 1:8, tj. 1 lapák (lapač) na 8 včas zpracovaných lapáků, a v poměru 1 až 2:1 k počtu nezpracovaných lapáků nebo kůrovcových stromů opuštěných lýkožroutem v loňském roce. Lapáky se kácejí v tzv. sériích, dle postupu jejich napadení; u lapačů se v závislosti na výši odchytů lýkožroutů přidávají další lapače.

Pro tohoto škůdce platí stejné metody zjišťování a obrany jako pro lýkožrouta smrkového s tím rozdílem, že pro lapáky se používají slabší stromy nebo vršky silnějších stromů, které tomuto druhu lýkožrouta lépe vyhovují. Je nutné zejména včasné vyhledávání a asanace lýkožroutem napadeného dříví. Při asanaci se místo odkorňování používá pálení při dodržení příslušných předpisů o požární ochraně.

Základní stav

je takový početní stav škůdce, který působí neznatelné žíry, které ani na jednotlivých stromech nepřekročí defoliaci 5 %.

Zvýšený stav

je takový početní stav škůdce, kdy je patrné poškození lesních porostů, avšak ani na nejvíce poškozených stromech nepřekračuje defoliace 30 %.

Kalamitní stav

je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození lesních porostů a na jednotlivých stromech vznikají žíry, při nichž defoliace překročila 30 %.

Základní metody zjišťování výskytu a obrany

V základním stavu se zjišťuje výskyt bekyně mnišky dvojím způsobem, a to buď sledováním opadu trusu housenek na povrchu hrabanky pod korunami stromů (na každých 20 ha ohrožených lesních porostů se zkontroluje hrabanka pod jedním stromem - tzv. trusinková metoda), nebo sledováním výskytu motýlů při namátkovém procházení kontrolovaným lesním porostem (tzv. pochůzková metoda).

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním líhnoucích se housenek pod lepovými pásky na vybraných skupinách označených stromů (tzv. lepování), přesnou kontrolou množství opadlého trusu na položených rámech (tzv. trusníková metoda) a kontrolou počtu sedících samiček na bázích kmenů označených stromů (tzv. Wellensteinova metoda).

Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) bekyně mnišky.

V základním stavu se zjišťuje výskyt smrkové formy obaleče modřínového sledováním příznaků žíru larev na letorostech smrků (tzv. pochůzková metoda) nebo pomocí odchytu motýlů samčího pohlaví do odchytových zařízení (tzv. feromonová metoda). Kontrola se provádí jedna na každých 100 ha ohrožených lesních porostů.

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním počtu vykladených vajíček na větvích vzorníkových stromů (kácí se 1 vzorník na 100 ha napadené plochy).

Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) obaleče modřínového.

V základním stavu se zjišťuje výskyt ploskohřbetky každoroční podzimní orientační kontrolou počtu zimujících larev v půdě pomocí tzv. půdních sond. V lesních porostech s opakovaným výskytem se provádí jedna sonda na 20 ha lesa. V ostatních lesních porostech se ploskohřbetky kontrolují sledováním příznaků žíru housenic v korunách stromů nebo na lesní hrabance.

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným podzimním a jarním sledováním počtu zimujících larev pomocí půdních sond v minimálním počtu 20 sond o rozměru 50 x 50 cm na 50 ha lesního porostu a následnou kontrolou intenzity rojení dospělců, která se zjišťuje pochůzkou ohroženými lesními porosty. Dále se provádí zjišťování výskytu počtu a zdravotního stavu vykladených vajíček na větvích pokácených vzorníků (2 vzorníky na každých 100 ha napadené plochy).

Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenic) ploskohřbetek.

Základní stav

je takový početní stav škůdce, který nepůsobí škody. Jednotlivé slabě poškozené sazenice se vyskytují jen v jednoletých a dvouletých kulturách v počtu do 30 % z celkového počtu.

Zvýšený stav

je takový početní stav škůdce, kdy slabě poškozené sazenice se vyskytují v množství nad 30 % a objevují se silně poškozené sazenice, jejichž výskyt nepřekračuje 20 %.

Kalamitní stav

je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození sazenic z více než 20 %.

Základní metody zjišťování výskytu a obrany

Výskyt škůdce se zjišťuje ve všech nově založených jehličnatých kulturách, a to po dobu nejméně dvou let od jejich založení. Pro posouzení stupně (stavu) výskytu klikoroha se používá především kontrola sazenic pochůzkou, přičemž na 1 ha plochy je nutno prohlédnout alespoň 50 sazenic, nejlépe v několika skupinách. Slabé poškození je charakterizováno porušením maximálně jedné čtvrtiny obvodu kmínku, silné pak rozsahem převyšujícím tuto hodnotu.

Obranná opatření spočívají v preventivním ošetřování sazenic insekticidy před výsadbou. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se doporučuje provést postřik jednotlivých sazenic insekticidy.“.

11. Příloha č. 3 zní:

„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 101/1996 Sb.

12. Za přílohu č. 3 se doplňuje příloha č. 4, která zní:

„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 101/1996 Sb.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.