Zákon ČNR o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu

(1) Řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením a řízení o návrhu na rozhodnutí, že veřejný funkcionář čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, provádí příslušný mandátový a imunitní výbor k podnětu nejméně deseti poslanců nebo pěti senátorů.

(2) Podnět se podává tomu mandátovému a imunitnímu výboru, který je příslušný k řízení o něm. Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny je příslušný k řízení o podnětu směřujícímu proti senátorovi. Směřuje-li podnět proti poslanci, členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Směřuje-li podnět proti senátorovi, který je současně členem vlády nebo vedoucím ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Podnět musí být doložen hodnověrnými skutečnostmi, kterých se poslanci nebo senátoři dovolávají.

(3) Příslušný mandátový a imunitní výbor posoudí obsah skutečností uvedených v podnětu, a nasvědčuje-li obsah podnětu tomu, že veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, zahájí řízení; jinak podnět odmítne. Rozhodnutí o zahájení řízení i o odmítnutí podnětu je konečné.

(4) Po zahájení řízení příslušný mandátový a imunitní výbor podnět projedná v neveřejném jednání. Veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřuje, bude poskytnuta možnost, aby se na jednání mandátového a imunitního výboru vyjádřil a obhájil. Směřuje-li podnět proti členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, vyžádá si mandátový a imunitní výbor Senátu stanovisko vlády. Členové mandátového a imunitního výboru a další osoby, které se jeho jednání zúčastní, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí.

(5) Jestliže se veřejný funkcionář před hlasováním o návrhu usnesení podle odstavce 6 vzdá své funkce nebo z ní odstoupí, mandátový a imunitní výbor řízení zastaví. Toto rozhodnutí je konečné.

(6) Po projednání podnětu příslušný výbor rozhodne usnesením zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a doručí je neprodleně veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřoval, tomu, kdo podal podnět, a předsedovi příslušné komory Parlamentu, hejtmanovi nebo starostovi. Obsahem rozhodnutí je výrok, že veřejný funkcionář, proti němuž podnět směřoval, jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, a v čem je podstata tohoto jednání. Pokud rozhodnutí obsahuje výrok o tom, že veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, lze veřejnému funkcionáři tímto rozhodnutím zároveň uložit pokutu, a to až do výše 30 000 Kč. Rozhodnutí musí být odůvodněno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 6 musí být přijato třípětinovou většinou všech členů mandátového a imunitního výboru; jinak se má za to, že se podnět proti veřejnému funkcionáři zamítá.

(8) Předseda příslušné komory Parlamentu na její nejbližší schůzi veřejně vyhlásí rozhodnutí mandátového a imunitního výboru podle odstavce 6 i s jeho odůvodněním. Stejným způsobem vyhlásí, že podnět proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut. Týká-li se rozhodnutí mandátového a imunitního výboru předsedy příslušné komory, veřejné vyhlášení učiní místopředseda příslušné komory.

Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu může svým usnesením vydat doporučené vzory oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku.

(1) S funkcí poslance nebo senátora jsou neslučitelné funkce3) vykonávané v pracovním nebo služebním poměru

a) k ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje,

b) ke státnímu zastupitelství nebo soudu, Armádě České republiky, Policii České republiky, Vězeňské službě České republiky, Bezpečnostní informační službě, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Úřadu vlády České republiky, státním fondům a Pozemkovému fondu České republiky, nejde-li o funkce pomocného nebo obslužného charakteru.

(2) Zaměstnanec vykonávající funkci v pracovním nebo služebním poměru k subjektům uvedeným v odstavci 1, který byl zvolen poslancem nebo senátorem, je ode dne složení slibu4) po dobu trvání mandátu uvolněn od výkonu práv a povinností, které z jeho pracovního nebo služebního poměru vyplývají.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

1) § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

1a) § 66a obchodního zákoníku.

2) § 3 odst. 3 a § 8 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

3) Čl. 22 odst. 1 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

4) Čl. 23 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb.