Nařízení vlády o provádění zkoušek podle zákona o zbraních a střelivu

Zkušební komise seznámí žadatele o jmenování zkušebním komisařem, kteří byli hodnoceni v teoretické části zkoušky zkušebního komisaře stupněm „prospěl“, s průběhem její praktické části.

Žadatel o jmenování zkušebním komisařem předvádí činnosti a řeší situace uvedené v rámci praktické části zkoušky zkušebního komisaře bez přípravy.

Konkrétní zbraně k předvedení postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem určí žadateli o jmenování zkušebním komisařem zkušební komise.

Žadatel o jmenování zkušebním komisařem je při předvedení znalostí postupu řídícího střelby a řízení průběhu zkoušky odborné způsobilosti v rámci praktické části zkoušky zkušebního komisaře hodnocen stupněm „prospěl“, pokud v dostatečném rozsahu popíše a předvede činnosti a vyřeší související modelové situace podle pokynu zkušební komise.

Termín opakované zkoušky zkušebního komisaře oznámí žadateli o jmenování zkušebním komisařem Ministerstvo vnitra zpravidla nejméně 10 pracovních dnů předem.

Podoba a zařízení zapsané zkouškové střelnice musí umožňovat provedení zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky i za zhoršených povětrnostních nebo světelných podmínek.

(1) Provozovatel zapsané zkouškové střelnice musí pro účely zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky disponovat místností, kterou lze s ohledem na její stavebně technické provedení a vybavení využít jako školicí místnost pro konání teoretické části zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky.

(2) Místnost uvedená v odstavci 1 musí mít kapacitu alespoň 25 osob a tomu odpovídající počet míst k sezení a musí být vytápěná, větratelná a vybavena tak, aby umožňovala vykonání teoretické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky 20 žadatelům o vydání zbrojního oprávnění současně.

(3) V prostoru zapsané zkouškové střelnice musí být umístěno hygienické zařízení se záchodem a umyvadlem s tekoucí vodou, vybavené prostředky pro hygienické mytí a osušení rukou.

(1) V prostoru zapsané zkouškové střelnice se musí nacházet místnost nebo prostor, které lze využít pro předvedení postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem.

(2) Pokud má být pro předvedení postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem využito střelecké stanoviště, musí být pro ostatní žadatele o vydání zbrojního oprávnění, kteří čekají na vykonání praktické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky, vyčleněna v prostoru zapsané zkouškové střelnice čekací místnost, není-li pro tento účel využita školicí místnost.

(1) Provozní řád zapsané zkouškové střelnice musí umožňovat střelbu z krátké kulové zbraně a z dlouhé kulové zbraně v poloze vstoje a vsedě, a to včetně opory dlouhé kulové zbraně.

(2) V prostoru zapsané zkouškové střelnice se musí nacházet střelecké stanoviště umožňující střelbu z krátké kulové zbraně na terč nebo terčové zařízení podle § 22 odst. 2 na vzdálenost 10 m.

(3) V prostoru zapsané zkouškové střelnice se musí nacházet střelecké stanoviště umožňující střelbu z dlouhé kulové zbraně na terč nebo terčové zařízení podle § 22 odst. 2 na vzdálenost 25 m.

(1) Pokud má být pro předvedení postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem využit jiný prostor než střelecké stanoviště, musí

a) umožňovat předvedení všech činností uvedených v § 17 odst. 1 v běžném rozsahu,

b) v něm být jednoznačně a viditelně vyznačen bezpečný směr umožňující předvádění postupů bezpečného nakládání se zbraní a střelivem v obdobném rozsahu jako na střeleckém stanovišti a

c) být stavebně oddělen od prostoru, ve kterém na vykonání praktické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky čekají ostatní žadatelé o vydání zbrojního oprávnění.

(2) Prostor uvedený v odstavci 1 musí být vybaven nábytkem nebo zařízením umožňujícím bezpečné odkládání zbraní a střeliva.

(3) Prostor uvedený v odstavci 1 a místnost uvedená v § 39 odst. 2 musí být vytápěné a větratelné.

(1) Střelecké stanoviště musí být vybaveno nábytkem nebo zařízením umožňujícím bezpečné odkládání zbraní, střeliva a ochranných pomůcek.

(2) Střelecké stanoviště musí být vybaveno zařízením umožňujícím upevnění terče nebo terčového zařízení do výstřelného prostoru střelnice.

(1) Pro účely provedení praktické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky musí být na zapsané zkouškové střelnici připraveny k použití alespoň 2 funkční a střelbyschopné kusy zbraní každého druhu uvedeného v odstavcích 4 a 5, přičemž nesmí jít o typy zbraní, jejichž konstrukce a ovládání jsou neobvyklé nebo nestandardní ve srovnání se zbraněmi vyskytujícími se běžně v praxi a dostupnými na trhu. Konkrétní značku a model ke každému typu zbraně, která se použije při praktické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky, a to včetně uvedení typu mířidel a případných doplňků zbraně, je provozovatel zapsané zkouškové střelnice povinen zveřejnit na svých internetových stránkách nejméně 14 dní před stanoveným termínem zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky.

(2) Zbraně pro účely provedení praktické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky musí umožňovat provedení kontroly zbraně podle bodu 2.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a simulaci závad a provedení jejich odstranění.

(3) Kulovou zbraní se pro účely provedení praktické části zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky rozumí krátká palná zbraň pro kulové střelivo se středovým zápalem a dlouhá palná zbraň pro kulové střelivo se středovým zápalem nebo pro střelivo s okrajovým zápalem ráže 22 Long Rifle nebo 22 WMR.

(4) Na zapsané zkouškové střelnici musí být připraveny k použití tyto krátké kulové zbraně:

a) samonabíjecí pistole s dvojčinným a jednočinným spoušťovým mechanismem DA/SA a s vnějším bicím kohoutem,

b) samonabíjecí pistole s bicím mechanismem s přímoběžným úderníkem a

c) revolver s výklopným válcem s dvojčinným a jednočinným spoušťovým mechanismem DA/SA.

(5) Na zapsané zkouškové střelnici musí být připraveny k použití tyto dlouhé kulové zbraně:

a) samonabíjecí dlouhá kulová zbraň s odnímatelným zásobníkem a

b) opakovací dlouhá kulová zbraň s otočným odsuvným závěrem a s odnímatelným zásobníkem.

(6) Zbraně podle odstavců 4 a 5 mohou být vybaveny mechanickými mířidly, kolimátorem nebo optickým zaměřovačem a tlumičem hluku výstřelu.

(7) Pro účely provedení praktické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky musí být na zapsané zkouškové střelnici připraveno k použití alespoň 10 kusů školních nábojů neobsahujících výmetné náplně, nárazové slože ani zápalky se zápalkovou složí, a to pro každý druh zbraně uvedený v odstavcích 4 a 5.

Pro účely provedení střelby na terč musí být na zapsané zkouškové střelnici k dispozici odpovídající počet

a) kruhových papírových terčů o průměru 500 mm nebo terčových zařízení uvedených v § 22 odst. 2; jako terč se použije papírový mezinárodní pistolový terč 50/20 nebo jiný papírový terč s vyobrazeným kruhem o průměru 500 mm nebo terčové zařízení s obdobnou plochou terče,

b) ochranných brýlí a chráničů sluchu,

c) kusů nábojů do každého druhu krátké kulové zbraně a dlouhé kulové zbraně uvedeného v § 43 odst. 4 a 5 a

d) opor dlouhé kulové zbraně, které neumožňují stabilní fixaci nebo nastavení zamíření zbraně.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.

Předseda vlády:

prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra:

Mgr. Bc. Rakušan v. r.

Příloha č. 1

Příloha č. 2

1. Základní pravidla pro manipulaci se zbraní a střelbu

1.1 Bezpečný směr

1. Bezpečný směr se určí tak, aby v běžném rozsahu umožňoval předvedení postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem v souladu s tímto nařízením. Bezpečný směr je možno určit zejména tak, že směřuje k dopadišti střel vymezenému provozním řádem střelnice.

2. Zbraň, u které nebyla provedena kontrola podle bodu 2 této přílohy, musí při manipulaci směřovat do bezpečného směru.

3. Při zkoušce odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušce se nepřipouští provádění manipulace nebo simulace situací, při kterých by zbraň, u níž nebyla provedena kontrola podle bodu 2 této přílohy nebo se kterou se simuluje nabitý stav zbraně nebo střelba, nesměřovala do bezpečného směru.

4. Určený bezpečný směr musí respektovat každá osoba přítomná při zkoušce odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušce a nesmí do něj v jejím průběhu vstupovat nebo jinak zasahovat.

1.2 Rána jistoty

1. Rána jistoty se provádí vždy tak, aby zbraň směřovala do bezpečného směru.

2. Rána jistoty, při níž se provádí zamíření zbraně do bezpečného směru s využitím mířidel zbraně (mířená rána jistoty), se provádí, pokud tak určí zkušební komisař, a to způsobem, který zkušební komisař určí.

1.3 Nabití zbraně

1. Nabití zbraně se provede uvedením zbraně do stavu, ve kterém je ke střelbě zapotřebí pouze přesunutí prstu ruky do prostoru lučíku a stisknutí spouště.

2. Není-li vydán pokyn ke střelbě, musí být prst ruky mimo lučík zbraně. Zbraň neustále směřuje do bezpečného směru.

1.4 Prst mimo spoušť a lučík

Prst ruky na spoušti nebo v prostoru lučíku se považuje za porušení zásad bezpečného nakládání se zbraní, s výjimkou případů, kdy je stisknutí spouště nezbytné k záměrnému provedení výstřelu nebo je v případě nenabité zkontrolované zbraně nezbytné pro manipulaci, například provedení rány jistoty, nebo pokud takovou manipulaci se zbraní stanovuje její výrobce, například před nebo při rozebrání zbraně.

1.5 Přerušení střelby

Přerušení střelby se provede s ohledem na konkrétní charakter situace, která k přerušení střelby vedla, například při vstupu osoby do prostoru ohroženého střelbou nebo v případě jiné události neumožňující pokračovat bezpečně ve střelbě. Při přerušení střelby lze zejména provést kontrolu zbraně nebo zajistit zbraň vnější manuální pojistkou, pokud to konstrukce zbraně umožňuje. Přitom je nezbytné směřovat zbraň do prostoru, kde by náhodný výstřel nezpůsobil škody.

1.6 Ukončení střelby

Při ukončení střelby se provede kontrola zbraně podle bodu 2 této přílohy.

2. Kontrola zbraně

2.1 Obecná pravidla

1. Účelem kontroly zbraně je její vybití a uvedení do stavu bezpečného pro odložení zbraně nebo další manipulaci, například rozebrání zbraně. Zbraň, která není uvedena do bezpečného stavu, musí v průběhu zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky vždy směřovat do bezpečného směru. Mimo případů naplněných zákonných podmínek nutné obrany a krajní nouze není přípustné mířit na osoby ani v případě, je-li zbraň vybitá, zkontrolovaná nebo nekompletní; úmyslné míření na osoby je v takovém případě porušením zásad bezpečného nakládání se zbraní.

2. Závisí-li podle bodu 2.2 postup kontroly zbraně na konstrukci použité zbraně, určí konkrétní postup zkušební komisař.

3. Využití dodatečných bezpečnostních prvků konkrétního typu zbraně pro její uvedení do bezpečného stavu není povinnou součástí zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky.

4. Kontrola technického stavu vnitřního mechanismu zbraně, ověření funkčnosti zbraně pro střelbu nebo průchodnosti vývrtu hlavně není povinnou součástí zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky.

5. Není-li v této příloze stanoveno jinak, provádí se kontrola zbraně vždy při první manipulaci se zbraní. V případě, že zkušební komisař vyžaduje provádět opakovanou kontrolu zbraně také v jiných případech, upozorní žadatele o vydání zbrojního oprávnění na nutnost jejího provedení před každou takovou opakovanou kontrolou.

6. Je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, který je při kontrole zbraně a jejím uvedení do bezpečného stavu ze zbraně vyjmut, není vybití nábojů z vyňatého zásobníku povinnou součástí zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky.

2.2 Postup při kontrole jednotlivých typů zbraní

a) Samonabíjecí pistole

1. Provede se vyjmutí zásobníku, po stažení závěru do zadní polohy se přes výhozné okénko provede vizuální kontrola nábojové komory.

2. Provede se kontrola zásobníkové šachty, zda se v ní nenachází zásobník. Tuto kontrolu lze provést vizuálně pohledem přes výhozné okénko při stažení závěru do zadní polohy nebo pohmatem prsty ruky, která nedrží zbraň, přes ústí zásobníkové šachty.

3. Po provedení kontroly lze závěr ponechat v zadní poloze, pokud to konstrukce zbraně umožňuje, nebo jej vypustit do přední polohy. V přední poloze závěru se provede rána jistoty.

b) Revolver

1. Provede se vyklopení nábojového válce a vizuální kontrola jeho nábojových komor.

2. Odložení zkontrolované zbraně se provede s vyklopeným válcem.

c) Samonabíjecí dlouhá kulová zbraň

1. Provede se vyjmutí zásobníku. Pokud to konstrukce zbraně umožňuje, provede se vizuální kontrola nábojové komory po stažení závěru do zadní polohy přes výhozné okénko. Pokud konstrukce zbraně vizuální kontrolu nábojové komory přes výhozné okénko neumožňuje, provede se opakované stažení závěru do zadní polohy s následným vypuštěním do přední polohy.

2. Provede se kontrola zásobníkové šachty, zda se v ní nenachází zásobník. Tuto kontrolu lze provést vizuálně pohledem přes výhozné okénko při stažení závěru do zadní polohy nebo pohmatem prsty ruky, která nedrží zbraň, přes ústí zásobníkové šachty.

3. Po provedení kontroly lze závěr ponechat v zadní poloze, pokud to konstrukce zbraně umožňuje, nebo jej vypustit do přední polohy. V přední poloze závěru se provede rána jistoty.

d) Opakovací dlouhá kulová zbraň s otočným odsuvným závěrem

1. Provede se vyjmutí zásobníku, otevření závěru a následně vizuální kontrola nábojové komory a zásobníkové šachty.

2. Odložení zbraně se provede se závěrem v otevřené poloze. Při uzamčení nenabité zkontrolované zbraně se provede vypuštění bicího mechanismu prostřednictvím rány jistoty.

3. Závady na zbrani nebo střelivu

3.1 Obecná pravidla

1. Popis možných technických příčin vzniku závady a možných způsobů likvidace selhaného náboje, jakož i kontrola stavu vnitřního mechanismu zbraně není povinnou součástí zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky.

2. Simulace jiných než níže uvedených běžných závad nebo předvedení alternativních, například taktických, postupů při odstranění závady není povinnou součástí zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky.

3.2 Postup při jednotlivých závadách

a) Selhač

1. Nedojde-li k iniciaci náboje, je třeba vyčkat minimálně 10 sekund se zbraní směřující do bezpečného směru. Pokud výrobce zbraně nebo střeliva použitých k předvedení činností podle tohoto nařízení nebo ke střelbě předepisuje vyčkat delší dobu, seznámí zkušební komisař žadatele o vydání zbrojního oprávnění s touto skutečností.

2. Po uplynutí příslušné doby se provede kontrola zbraně podle bodu 2 této přílohy. Následně je také třeba zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce pro zjištění, zda je závada zapříčiněna zbraní nebo střelivem.

b) Slabá rána

1. Provede se kontrola zbraně podle bodu 2 této přílohy. Následně se provede kontrola průchodnosti vývrtu hlavně, které bude u zbraní většiny konstrukcí předcházet rozebrání zbraně. V případě, že střela je uvízlá v hlavni, pouze se slovně popíše správný postup jejího odstranění. Provedení rány jistoty po kontrole zbraně, u které došlo ke slabé ráně, není porušením zásad bezpečného nakládání se zbraní, a to zejména pokud je takový způsob uvolnění spoušťového a bicího mechanismu nezbytný pro její rozebrání.

2. Vyčkávání před dalším postupem po slabé ráně obdobně jako v případě selhače je možné, ale nevyžaduje se.

c) Zádržka

1. Závadu je třeba řešit s ohledem na její konkrétní charakter. Zpravidla se nejprve provede vyjmutí zásobníku, je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, a vnější vizuální kontrola zbraně a zjištění druhu závady.

2. Následně se provede odstranění příčiny zádržky.

3. V případě, že nelze vysunout zásobník, například z důvodu náboje vzpříčeného ve vývodkách zásobníku, je třeba pokud možno zachytit závěr v zadní poloze a odstranit příčinu zádržky přes výhozné okénko.

4. Příprava zbraně k jejímu částečnému rozebrání a složení v rozsahu nezbytném pro vyčištění zbraně

Příprava zbraně k jejímu částečnému rozebrání a složení v rozsahu nezbytném pro vyčištění zbraně spočívá v praktickém předvedení kontroly zbraně a následném slovním popisu postupu vyčištění zbraně, jehož součástí je i vysvětlení jeho zásad ohledně

a) vyčištění zbraně po střelbě,

b) vyčištění zbraně v případě znečištění mechanismu nebo vývrtu,

c) rozebírání a skládání zbraně podle návodu výrobce zbraně,

d) používání pomůcek a látek pro čištění zbraně,

e) zvýšené opatrnosti při manipulaci se zbraní v případě znečištění rukou mazivy,

f) kontroly průchodnosti vývrtu hlavně po vyčištění a

g) ověření správného složení zbraně po jejím vyčištění.