§ 19 nařízení vlády, kterým se stanoví způsob vyhlášení a provedení dražby zemědělského majetku – Dlužník vypracuje závazné schéma rozdělení svých plateb…
Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob vyhlášení a provedení dražby zemědělského majetku · 239/1993 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 19 nařízení vlády 239/1993 stanovuje, že dlužník musí po dražbě zemědělského majetku vypracovat závazné schéma, jak rozdělí peníze získané prodejem dražebních jednotek mezi věřitele, kteří se dražby zúčastnili, a jakým způsobem se vypořádají jejich pohledávky. Dlužník musí detailně rozepsat, kolik peněz za dražební jednotky získal a jak je rozdělí mezi jednotlivé věřitele, přičemž zohlední jejich dražební pohledávky a hodnotu věcného vypořádání. (§ 19 zákona č. 239/1993 Sb., nařízení vlády, kterým se stanoví způsob vyhlášení a provedení dražby zemědělského majetku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „způsobem podle odstavců 3 a 4 předá dlužník do 60 dnů ode dne konání dražby výboru, který je povinen provést kontrolu jeho správnosti.“
- Odkazuje na: § 12, § 14
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 239/1993 Sb.
(1) Dlužník vypracuje závazné schéma rozdělení svých plateb za dražební jednotky, jichž je vydražitelem, mezi věřitele, kteří se zúčastnili dražby. V tomto schématu uvede:
a) celkovou částku, kterou uhradil v penězích za dražební jednotky, jichž je vydražitelem,
b) jmenovitě věřitele, kteří se zúčastnili dražby,
c) dražební pohledávku každého věřitele podle písmene b),
d) u každého věřitele hodnotu věcného vypořádání, stanovenou podle § 12 odst. 2,
e) u každého věřitele nevypořádaný zůstatek jeho dražební pohledávky,
f) celkovou hodnotu věcného vypořádání,
g) součet nevypořádaných zůstatků dražebních pohledávek všech věřitelů uvedených v závazném schématu.
(2) U věřitele, který pozbyl práva vydražitele z důvodů podle § 14 odst. 1 písm. a), se nevypořádaný zůstatek dražební pohledávky sníží o součet vyvolávacích cen dražebních jednotek, u kterých pozbyl práva vydražitele.
(3) Dlužník rozdělí částku podle odstavce 1 písm. a) mezi věřitele podle odstavce 1 písm. b) podle nevypořádaných zůstatků jejich dražebních pohledávek. V případě, že částka podle odstavce 1 písm. a) je nižší než součet zůstatků podle odstavce 1 písm. g), rozdělí dlužník tuto částku mezi věřitele poměrně.
(4) V případě, že částka podle odstavce 1 písm. a) je vyšší než součet zůstatků podle odstavce 1 písm. g), rozdělí dlužník rozdíl mezi jednotlivé věřitele podle poměru hodnot věcného vypořádání podle odstavce 1 písm. d) k celkové hodnotě věcného vypořádání podle odstavce 1 písm. f).
(5) Závazné schéma podle odstavců 1 a 2 spolu s dokladem o rozdělení částky podle odstavce 1 písm. a) mezi věřitele podle odstavce 1 písm. b) způsobem podle odstavců 3 a 4 předá dlužník do 60 dnů ode dne konání dražby výboru, který je povinen provést kontrolu jeho správnosti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dlužník musí detailně rozepsat, kolik peněz za dražební jednotky získal a jak je rozdělí mezi jednotlivé věřitele, přičemž zohlední jejich dražební pohledávky a hodnotu věcného vypořádání.
- Pokud věřitel ztratil právo vydražitele u některých jednotek (podle § 14 odst. 1 písm. a)), jeho nevypořádaný zůstatek pohledávky se sníží o vyvolávací ceny těchto jednotek.
- Peníze se mezi věřitele rozdělují primárně podle nevypořádaných zůstatků jejich pohledávek; pokud je peněz méně než součet zůstatků, rozdělí se poměrně. Pokud je peněz více, rozdíl se rozdělí podle poměru hodnot věcného vypořádání.
- Dlužník má 60 dnů od dražby na to, aby toto schéma a doklad o rozdělení peněz předal výboru ke kontrole.
Na co si dát pozor
- Dlužník musí přesně uvést všechny požadované údaje ve schématu, včetně celkové částky, jmenovitých věřitelů, jejich dražebních pohledávek, hodnoty věcného vypořádání a nevypořádaných zůstatků.
- Je nutné dodržet lhůtu 60 dnů pro předání schématu výboru.
- Výbor provádí kontrolu správnosti schématu a rozdělení plateb, což je klíčové pro následnou výplatu peněz věřitelům.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.