Zákon o investičních společnostech a investičních fondech

(1) Likvidátorem investiční společnosti může být pouze ten, kdo je zapsán do seznamu osob, které mohou být jmenovány likvidátorem investiční společnosti, fondu kolektivního investování s právní osobností a hlavního administrátora, vedeného Českou národní bankou.

(2) Likvidátorem investiční společnosti nemůže být ten,

a) jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy společníků, podílníků nebo obmyšlených investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který investiční společnost obhospodařuje, nebo se zájmy jiných zákazníků investiční společnosti,

b) kdo je personálně nebo majetkově propojen s investiční společností, nebo

c) kdo se v posledních 3 letech podílel na auditu investiční společnosti.

(1) Likvidátora investiční společnosti jmenuje a odvolává Česká národní banka, ledaže investiční společnost byla zrušena rozhodnutím soudu.

(2) Při jmenování likvidátora investiční společnosti na žádost není Česká národní banka vázána osobou likvidátora uvedenou v žádosti.

(3) Rozklad proti rozhodnutí České národní banky o jmenování nebo odvolání likvidátora investiční společnosti nemá odkladný účinek.

(4) Návrh na zápis likvidátora investiční společnosti do obchodního rejstříku a návrh na výmaz tohoto likvidátora z obchodního rejstříku podává Česká národní banka.

(5) Na likvidátora investiční společnosti se § 515 nepoužije.

(1) Likvidátor investiční společnosti jmenovaný Českou národní bankou může z funkce odstoupit tím, že to písemně oznámí České národní bance. Funkce likvidátora zaniká dnem uvedeným v oznámení, nejdříve však 30 dní ode dne, kdy oznámení dojde České národní bance.

(2) Česká národní banka odvolá likvidátora investiční společnosti, kterého jmenovala, jestliže likvidátor

a) nesplňuje předpoklady pro výkon funkce likvidátora stanovené v § 349,

b) závažně nebo opakovaně poruší svoji povinnost, nebo

c) nevykonává svoji funkci.

(3) Odstoupí-li likvidátor investiční společnosti jmenovaný Českou národní bankou z funkce, je-li odvolán nebo zanikne-li jinak jeho funkce, jmenuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

(1) Náhrada hotových výdajů a odměna likvidátora investiční společnosti jmenovaného Českou národní bankou se vyplácí z majetku investiční společnosti. Jmenovala-li Česká národní banka likvidátora, platí, že je tato také tím, kdo jej povolal.

(2) Nepostačuje-li majetek investiční společnosti k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny jejího likvidátora, vyplatí je stát.

(3) I po odnětí povolení k činnosti investiční společnosti se při určení náhrady hotových výdajů a odměny jejího likvidátora postupuje podle pravidel pro určení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora investiční společnosti.

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora a podmínky náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora státem.

Každý je povinen poskytnout likvidátorovi investiční společnosti jmenovanému Českou národní bankou součinnost v rozsahu, v němž je povinen ji poskytnout insolvenčnímu správci podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

Zakazují se

a) převod jmění investiční společnosti na jejího akcionáře a

b) změna právní formy investiční společnosti.

(1) K fúzi nebo rozdělení investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování, nebo k převodu jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo převod jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů a podílníků fondů kolektivního investování, které investiční společnost obhospodařuje.

(1) Žádost o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování, nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, podává investiční společnost, která se fúze, rozdělení nebo převodu jmění účastní.

(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování, nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, jsou investiční společnosti, které se fúze, rozdělení nebo převodu jmění účastní.

(1) Převod, pacht nebo zastavení obchodního závodu investiční společnosti nebo jeho části, které by znamenaly podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v činnosti investiční společnosti, se zakazuje.

(2) Pro účely odstavce 1 a § 374 nezahrnuje obchodní závod majetek a dluhy z investiční činnosti.

Pro zrušení a přeměnu hlavního administrátora a pro jiné majetkové dispozice týkající se hlavního administrátora se ustanovení tohoto zákona o zrušení a přeměně investiční společnosti a o jiných majetkových dispozicích týkajících se investiční společnosti použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak. Dovolávají-li se tato ustanovení obhospodařování investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, rozumí se tím poskytování administrace těmto fondům.

(1) Ke změně právní formy hlavního administrátora, který provádí administraci fondu kolektivního investování, je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí změnu právní formy hlavního administrátora, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů a podílníků fondů kolektivního investování, jehož administraci provádí.

(1) Žádost o povolení změny právní formy hlavního administrátora podává hlavní administrátor.

(2) Účastníkem řízení o žádosti o změnu právní formy hlavního administrátora je hlavní administrátor, jehož právní forma se mění.

(1) Pro zrušení investičního fondu s právní osobností se ustanovení tohoto zákona o zrušení investiční společnosti použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Investiční fond uvedený v § 9 odst. 1 se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka, jestliže byl jeho obhospodařovatel zrušen s likvidací, nebo mu zaniklo oprávnění obhospodařovat tento fond, a Česká národní banka nerozhodla do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán obhospodařovatele rozhodl o jeho zrušení s likvidací, nebo ode dne, kdy mu zaniklo oprávnění obhospodařovat tento fond, o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele podle § 541.

(3) Investiční fond uvedený v § 9 odst. 1 se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka, jestliže nemá déle než 3 měsíce obhospodařovatele oprávněného k obhospodařování tohoto investičního fondu.

Jsou-li splněny podmínky pro náhradní splnění podle občanského zákoníku, složí se podíl na likvidačním zůstatku investičního fondu s právní osobností do soudní úschovy. Podíl na likvidačním zůstatku se do soudní úschovy nesloží a připadne státu, jestliže soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o úschově převyšuje částku, která má být do soudní úschovy složena.

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, zajistí insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, převod veškerého majetku a dluhů z investiční činnosti, v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která nevytvořila podfond, nebo převod všech podfondů, v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která vytvořila podfond, do jiné akciové společnosti s proměnným kapitálem (dále jen „převod jmění“) mající téhož obhospodařovatele nebo téhož administrátora, je-li to s ohledem na řádný a obezřetný výkon těchto činností možné. S převodem jmění musí vyslovit souhlas i valná hromada akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která je v úpadku, přičemž v případě hlasování o převodu jmění mají hlasovací právo pouze akcionáři vlastnící investiční akcie vztahující se k převáděnému jmění. Právo svolat valnou hromadu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která je v úpadku, za účelem hlasování o převodu jmění má také insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce.

(2) Nelze-li postupovat podle odstavce 1, zejména pokud valná hromada nevysloví souhlas, zajistí insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, převod jmění na jinou akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, která bude s převodem jmění souhlasit, je-li to s ohledem na řádný a obezřetný výkon těchto činností možné. Odstavec 1 věty druhá a poslední se použijí obdobně.

(3) V případě, že nebude moci postupovat podle odstavců 1 a 2, zejména pokud valná hromada nevysloví souhlas, zajistí insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, likvidaci majetku a dluhů z investiční činnosti nebo podfondu či podfondů.

(4) K převodu jmění podle odstavce 1 nebo 2 dochází účinností smlouvy o převodu jmění, která vyžaduje písemnou formu a obsahuje

a) identifikační údaje týkající se akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, jejíž jmění je převáděno (dále jen „převádějící společnost“), a akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, na níž je převáděno (dále jen „přejímající společnost“),

b) identifikační údaje týkající se převáděného jmění,

c) v případě, že je převáděno jmění z investiční činnosti, které není podfondem, údaj o tom, že se toto jmění stane podfondem přejímající společnosti a identifikační údaje budoucího podfondu,

d) v případě, že je převáděn podfond, identifikační údaje podfondu po jeho převodu,

e) výměnný poměr akcií, který musí být stanoven jako rovnoměrný tak, aby zůstal zachován podíl akcionáře, jehož se výměna týká, na převáděném jmění, a tak nebyla dotčena práva ve vztahu k podílu na zisku a likvidačním zůstatku,

f) podrobná pravidla výměny akcií po převodu jmění a

g) popis změny práv akcionářů po převodu jmění, pokud se mění jejich práva.

(5) Převedené jmění se stává podfondem přejímající společnosti dnem účinnosti smlouvy o převodu jmění.

(6) Na postup podle odstavců 1, 2, 4 a 5 se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních korporací.

(1) Pro postup při výměně zaknihovaných akcií na listinné akcie se použijí ustanovení občanského zákoníku o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie však může smlouva o převzetí jmění zkrátit, a to až na lhůtu v délce 1 měsíce.

(2) Pro postup při výměně listinných akcií na zaknihované akcie se použijí ustanovení občanského zákoníku o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie však může přejímající společnost zkrátit, a to až na lhůtu v délce 1 měsíce. Přejímající společnost požádá centrálního depozitáře nebo zahraničního centrálního depozitáře o zaevidování zaknihovaných akcií před zápisem změny údajů nutných k identifikaci podfondu v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.

(3) Výměnu listinných akcií za listinné akcie provede přejímající společnost bez zbytečného odkladu po účinnosti smlouvy o převodu jmění. Pro postup při výměně listinných akcií za listinné akcie se použijí přiměřeně ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o výměně listinných akcií při zvýšení základního kapitálu zvýšením jmenovité hodnoty akcií. Údaje, které zákon o obchodních korporacích vyžaduje uvést v rozhodnutí valné hromady, se uvádějí ve smlouvě o převzetí jmění. Délku lhůty pro odevzdání listinné akcie však může smlouva o převzetí jmění zkrátit, a to až na lhůtu v délce 1 měsíce.

(4) Mají-li být vyměněny zaknihované akcie za zaknihované akcie, dá přejímající společnost bez zbytečného dokladu po účinnosti smlouvy o převodu jmění příkaz ke zrušení dosavadních akcií a požádá centrálního depozitáře nebo zahraničního centrálního depozitáře o zaevidování nových zaknihovaných akcií před zápisem změny údajů nutných k identifikaci podfondu v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.

(1) Neplyne-li z usnesení valné hromady převádějící společnosti, jakým způsobem se stanovy mění, změní jejich obsah statutární orgán v souladu s rozhodnutím valné hromady a smlouvou o převodu jmění. Neplyne-li z usnesení valné hromady přejímající společnosti, jakým způsobem se stanovy mění, změní jejich obsah statutární orgán v souladu s rozhodnutím valné hromady a smlouvou o převodu jmění.

(2) O změně obsahu stanov statutárním orgánem podle odstavce 1 se pořizuje veřejná listina.

(1) Insolvenčnímu správci nebo tomu, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, přísluší za činnost uvedenou v § 362a náhrada hotových výdajů a odměna.

(2) Nepostačuje-li majetková podstata akciové společnosti s proměnným základním kapitálem k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, vyplatí je stát.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny a hotových výdajů a podmínky náhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, za splnění povinností stanovených v § 362a a jejich maximální výši hrazenou státem.

Pro zrušení podfondu investičního fondu s právní osobností se ustanovení tohoto zákona o zrušení podílového fondu použijí obdobně; dovolávají-li se tato ustanovení

a) podílníka, rozumí se tím vlastník investičních akcií vztahujících se k podfondu,

b) podílových listů, rozumí se tím investiční akcie vztahující se k podfondu.

Přeměnou investičního fondu s právní osobností se pro účely tohoto zákona rozumí přeměna podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a přeměna investičního fondu, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.

Zakazují se

a) převod jmění investičního fondu s právní osobností na jeho společníka a

b) změna právní formy fondu kolektivního investování s právní osobností.

(1) K fúzi nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo k převodu jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí fúzi nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo převod jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů tohoto fondu.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro fúzi fondu kolektivního investování s právní osobností, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, a nemovitostní společnosti.

(1) Žádost o povolení fúze nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, podává administrátor tohoto fondu.

(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení fúze nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, jsou fondy kolektivního investování s právní osobností, které se fúze, rozdělení nebo převodu jmění účastní, a jejich obhospodařovatelé, administrátoři a depozitáři.

(1) Investiční fond, který má právní formu akciové společnosti, se může přeměnit na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.

(2) K přeměně investičního fondu, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem dochází tím, že přeměňovaný investiční fond změní svoji obchodní firmu tak, aby byla v souladu s požadavkem podle § 154 odst. 1, změní svoje stanovy tak, aby byly v souladu s požadavky na obsah stanov akciové společnosti s proměnným základním kapitálem stanovenými v § 156, a změní druh akcií, které vydal.

(3) Právní účinky přeměny podle odstavce 1 nastávají dnem zápisu obchodní firmy splňující požadavky podle § 154 odst. 1 do obchodního rejstříku.

(1) V rozhodnutí valné hromady přeměňovaného investičního fondu o změně druhu akcií se určí akcie, které se po přeměně stanou zakladatelskými akciemi, a to ve výši podílu na základním kapitálu, která odpovídá zapisovanému základnímu kapitálu budoucí akciové společnosti s proměnným základním kapitálem; ostatní akcie se po přeměně stanou investičními akciemi. Má-li akciová společnost s proměnným kapitálem vytvářet podfondy, určí se v rozhodnutí, ke kterému podfondu či podfondům budou tyto investiční akcie vydány.

(2) K rozhodnutí valné hromady o změně druhu akcií se kromě podmínek stanovených zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev vyžaduje také souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se po přeměně stanou zakladatelskými akciemi.

(3) Jako akcie, které se po přeměně stanou zakladatelskými akciemi, mohou být určeny pouze akcie, jejichž emisní kurs byl zcela splacen.

(1) K přeměně fondu kolektivního investování, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí přeměnu, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů přeměňovaného fondu kolektivního investování.

(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného fondu kolektivního investování.

(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení přeměny jsou přeměňovaný fond kolektivního investování a jeho obhospodařovatel, administrátor a depozitář.

(1) Pro splynutí a sloučení investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem, se ustanovení tohoto zákona o splynutí a sloučení standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, použijí obdobně. Dovolávají-li se tato ustanovení podílníků, rozumí se tím vlastníci investičních akcií; dovolávají-li se podílových listů, rozumí se tím investiční akcie.

(2) Pro splynutí a sloučení investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem, se ustanovení tohoto dílu a zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev použijí, jen jestliže ustanovení tohoto zákona o sloučení nebo splynutí standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, nestanoví jinak.

(1) Připouští se

a) sloučení speciálního fondu, který má právní formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, a speciálního fondu, který má právní formu otevřeného podílového fondu, a

b) sloučení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, a fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu otevřeného podílového fondu.

(2) Pro sloučení uvedené v odstavci 1 písm. a) se ustanovení tohoto zákona o sloučení speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, použijí obdobně. Pro sloučení uvedené v odstavci 1 písm. b) se ustanovení tohoto zákona o sloučení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu, použijí obdobně. Dovolávají-li se tato ustanovení podílníků, rozumí se tím v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem vlastníci investičních akcií; dovolávají-li se podílových listů, rozumí se tím v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem investiční akcie.

(3) Pro sloučení uvedené v odstavci 1 se ustanovení tohoto dílu použijí, jen jestliže ustanovení tohoto zákona o sloučení speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, nebo ustanovení tohoto zákona o sloučení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu, nestanoví jinak.

Pro přeměnu podfondu investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem, se ustanovení tohoto zákona o přeměně podílového fondu, který je standardním fondem, použijí obdobně. Dovolávají-li se tato ustanovení podílníků, rozumí se tím vlastníci investičních akcií vztahujících se k podfondu; dovolávají-li se podílových listů, rozumí se tím investiční akcie vztahující se k podfondu.

Převod, pacht a zastavení obchodního závodu investičního fondu s právní osobností nebo jeho části, které by znamenaly podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v činnosti investičního fondu s právní osobností, se zakazuje.

Podílový fond se zrušuje s likvidací, jestliže

a) o tom rozhodl jeho obhospodařovatel,

b) jeho obhospodařovatel byl zrušen s likvidací, nerozhodne-li Česká národní banka do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán obhospodařovatele rozhodl o zrušení obhospodařovatele s likvidací, o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele,

c) zaniklo oprávnění obhospodařovatele podílového fondu tento fond obhospodařovat, nerozhodne-li Česká národní banka do 3 měsíců ode dne zániku oprávnění obhospodařovatele podílového fondu tento fond obhospodařovat o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele,

d) o tom rozhodla Česká národní banka nebo o tom rozhodl soud, nebo

e) uplynula doba, na kterou byl vytvořen, nejedná-li se o uzavřený podílový fond, který se po uplynutí této doby přemění na otevřený podílový fond nebo na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.

(1) Obhospodařovatel podílového fondu zpeněží majetek v tomto fondu a splní dluhy v tomto fondu do 6 měsíců ode dne zrušení tohoto fondu.

(2) Administrátor podílového fondu vyplatí podílníkům jejich podíly na likvidačním zůstatku do 3 měsíců ode dne zpeněžení majetku v tomto fondu a splnění dluhů v tomto fondu.

(3) Jakmile obhospodařovatel podílového fondu dokončí činnosti podle odstavce 1, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo naloženo s majetkem v podílovém fondu. Ke dni vyhotovení této zprávy sestaví administrátor podílového fondu účetní závěrku podle zákona upravujícího účetnictví.

(4) Administrátor bez zbytečného odkladu po vyplacení podílů na likvidačním zůstatku podílníkům podá žádost o výmaz ze seznamu podílových fondů České národní bance spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace a účetní závěrkou, které byly vyhotoveny podle odstavce 3.

(5) Administrátor zajistí uchování dokumentů podle odstavce 3 po dobu 10 let od zániku investičního fondu. Povinnost uchovávat dokumenty má i právní nástupce administrátora, který zanikl, případně insolvenční správce nebo likvidátor, zanikl-li administrátor bez právního nástupce.

(6) Zjistí-li se ještě před zánikem podílového fondu dosud neznámý majetek v podílovém fondu nebo objeví-li se potřeba jiných nezbytných opatření, likvidace neskončí a obhospodařovatel postupuje ve vztahu k tomuto majetku podle odstavců 1 až 5 obdobně nebo provede jiná nezbytná opatření.

(7) Zjistí-li se po zániku podílového fondu dosud neznámý majetek v podílovém fondu nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, Česká národní banka na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, rozhodne o zrušení zániku podílového fondu, rozhodne o pokračování likvidace a jmenuje likvidátora, který postupuje podle odstavců 1 až 6 obdobně. Od zrušení zániku podílového fondu se na podílový fond hledí, jako by nikdy nezanikl.

Jsou-li splněny podmínky pro náhradní splnění podle občanského zákoníku, složí se podíl na likvidačním zůstatku do soudní úschovy. Podíl na likvidačním zůstatku se do soudní úschovy nesloží a připadne státu, jestliže soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o úschově převyšuje částku, která má být do soudní úschovy složena.

(1) Dokud nejsou uspokojena práva všech známých věřitelů pohledávek odpovídajících dluhům v podílovém fondu, nelze vyplácet podíl na likvidačním zůstatku ani ve formě zálohy, ani jej jinak použít. Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze likvidační zůstatek použít, jen byla-li věřiteli poskytnuta dostatečná jistota.

(2) Byl-li vyplacen podíl na likvidačním zůstatku ve formě zálohy, obhospodařovatel není povinen zpeněžit majetek v podílovém fondu ve lhůtě uvedené v § 376 odst. 1 a administrátor není povinen vyplatit podílníkům jejich podíly na likvidačním zůstatku ve lhůtě uvedené v § 376 odst. 2. Povinnost obhospodařovatele splnit dluhy v podílovém fondu ve lhůtě uvedené v § 376 odst. 1 tím není dotčena.

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku obhospodařovatele podílového fondu, zajistí převod obhospodařování podílového fondu nebo splnění povinností podle § 376 insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, přitom se § 377 a 378 použijí obdobně.

(2) Insolvenčnímu správci nebo tomu, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, přísluší za činnost uvedenou v odstavci 1 náhrada hotových výdajů a odměna. Pohledávka na jejich vyplacení je pohledávkou za majetkovou podstatou obhospodařovatele podílového fondu.

(3) Nepostačuje-li majetková podstata obhospodařovatele podílového fondu k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, vyplatí je stát.

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny a hotových výdajů a podmínky náhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, za splnění povinností stanovených v odstavci 1 a jejich maximální výši hrazenou státem.

(1) Zrušuje-li se řídící fond s likvidací nebo způsobem srovnatelným s likvidací podle práva cizího státu, obhospodařovatel podřízeného fondu požádá prostřednictvím administrátora tohoto fondu o předchozí souhlas České národní banky s tím, že hodlá

a) investovat majetek v tomto fondu jako obhospodařovatel podřízeného fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných jiným řídícím fondem, nebo

b) nadále investovat majetek v tomto fondu jako obhospodařovatel standardního fondu, který není podřízeným fondem.

(2) Nepožádá-li obhospodařovatel podřízeného fondu o předchozí souhlas České národní banky podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje (§ 435 odst. 2), nebo srovnatelné oznámení podle práva cizího státu, zrušuje se tento fond marným uplynutím této lhůty s likvidací. Zamítne-li Česká národní banka žádost o předchozí souhlas podle odstavce 1, zrušuje se podřízený fond s likvidací dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Do uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 nebo do udělení předchozího souhlasu podle odstavce 1 může obhospodařovatel podřízeného fondu investovat majetek v tomto fondu pouze za účelem zachování jeho majetku.

(1) Přeměnou podílového fondu se pro účely tohoto zákona rozumí

a) splynutí podílových fondů,

b) sloučení podílových fondů,

c) přeměna podílového fondu na akciovou společnost,

d) přeměna fondu kvalifikovaných investorů na speciální fond,

e) přeměna uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond,

f) přeměna speciálního fondu na standardní fond, nebo

g) převod jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti (dále jen „kapitálová společnost“) do podílového fondu.

(2) Jiné přeměny podílového fondu než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, nejsou přípustné.

(1) Připouští se splynutí

a) speciálních fondů, které mají právní formu podílových fondů, v jeden nový speciální fond, který má právní formu podílového fondu,

b) speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, a standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, v jeden nový standardní fond, který má právní formu podílového fondu,

c) standardních fondů, které mají právní formu podílových fondů, v jeden nový standardní fond, který má právní formu podílového fondu, nebo v jeden nový zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem,

d) standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, a zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem v jeden nový standardní fond, který má právní formu podílového fondu, nebo v jeden nový zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem a

e) fondů kvalifikovaných investorů, které mají právní formu podílových fondů, v jeden nový fond kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu.

(2) Podílové fondy, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, které se splynutí účastní, se zrušují bez likvidace a jmění v nich se stává jměním v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má splynutím vzniknout.

(3) O splynutí rozhoduje obhospodařovatel podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které mají být splynutím zrušeny. Rozhoduje-li o splynutí více osob, vyžaduje se jejich dohoda.

(1) Splynutí se provádí podle schváleného projektu splynutí.

(2) Projekt splynutí vypracují administrátoři podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které mají být splynutím zrušeny.

(3) Projekt splynutí musí být schválen ve stejném znění všemi, kdo jej vypracovali.