Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů

(1) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením

a) omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží,

b) upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,

c) na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby.

(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 1.

(3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České národní banky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv

a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních18),

b) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,

c) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb,

d) přerušit správní řízení vedená Českou národní bankou,

e) omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,

f) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot25) a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,

g) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,

h) omezit nebo zakázat vývoz české koruny.

(4) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může Ministerstvo zdravotnictví vydat opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3.

(1) Správní úřad kontroluje ve své působnosti přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy a po vyhlášení krizových stavů jejich plnění a účinnost.

(2) Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové stavy a prověřuje jejich plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání finančních prostředků přidělených z její rozpočtové kapitoly právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do systému hospodářských opatření pro krizové stavy.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 3 písm. f) nebo § 23 odst. 3 písm. h), nebo

b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. b) nebo § 22 odst. 1 písm. c).

(2) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

b) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).

(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) zvyšuje na dvojnásobek.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, 3 nebo 4,

b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 1 nebo 3,

c) jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování v rozporu s § 17,

d) v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy rozhodnutí o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci, nebo

e) nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),

c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d),

d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).

(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek.

(1) Do promlčecí doby se nezapočítává doba stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

(2) Přestupky podle § 25 odst. 1 a § 25a odst. 1 písm. a) a b) projednává

a) obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených starostou obce s rozšířenou působností,

b) krajský úřad ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených hejtmanem,

c) Česká národní banka v případech regulačních opatření vyhlášených guvernérem České národní banky,

d) ústřední správní úřad podle své působnosti v případech nařízení vlády,

e) Ministerstvo zdravotnictví v případech opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3.

(3) Přestupky podle § 25a odst. 1 písm. c) až e) projednává Správa státních hmotných rezerv.

(4) Uložení pokuty podle § 25 a 25a nezbavuje povinnou osobu povinnosti odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní stav.

(1) Každý, komu jsou podle tohoto zákona sděleny informace, je povinen zajistit jejich ochranu před zneužitím.22)

(2) Z povinnosti poskytovat informace jsou vyjmuty informace chráněné zvláštním právním předpisem.23)

Působnosti stanovené hejtmanovi, krajskému úřadu, starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

Správní úřady při přípravě a přijetí opatření podle tohoto zákona využívají informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy. Informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy musí splňovat pravidla obdobně jako informační systémy krizového řízení podle krizového zákona.

V době krizového stavu se na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou základních zásad činnosti správních orgánů; to neplatí, jde-li o rozhodování a ukládání povinností podle § 16, 25, 25a nebo 26 tohoto zákona a o vydání opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3 tohoto zákona.

U subjektů hospodářské mobilizace stanovených podle dosavadních právních předpisů, které do 1 roku od účinnosti tohoto zákona nebudou jmenovány postupem podle tohoto zákona, jejich postavení subjektu hospodářské mobilizace zaniká.

Správa státních hmotných rezerv stanoví vyhláškou

a) kritéria výběru subjektu hospodářské mobilizace a postup při jeho jmenování a odvolání,

b) výčet vybraných údajů, které objednatel a dodavatel mobilizační dodávky poskytují příslušným správním úřadům,

c) obsah a postup zpracování plánu nezbytných dodávek,

d) obsah a postup zpracování plánu opatření hospodářské mobilizace a postup dodavatele mobilizační dodávky při uplatnění požadavku na materiální, organizační nebo finanční zabezpečení,

e) obsah a postup zpracování plánu hospodářské mobilizace a postup objednatele mobilizační dodávky při uplatnění požadavku vyplývajícího z tohoto plánu u Správy státních hmotných rezerv.

Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb. a zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odstavec 1 zní:

„(1) Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv.“.

2. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:

Správa zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy a financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování. Správa plní další úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.1) Tyto činnosti zajišťuje v součinnosti s ostatními ústředními orgány státní správy.

1) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).“.

3. § 4 včetně poznámek pod čarou č. 2), 2a), 2b) a 2c) zní:

(1) Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na hmotné rezervy, mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc.

(2) Hmotné rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. Jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu.

(3) Mobilizační rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary, výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty určené pro zajišťování mobilizačních dodávek.2)

(4) Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky, určené k zajištění nezbytných dodávek2a) pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů,2b) v systému nouzového hospodářství,2c) kterou nelze zajistit obvyklým způsobem.

(5) Zásoby pro humanitární pomoc tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené.

(6) Tvorba státních hmotných rezerv je součástí krizových plánů.

2) § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.

2a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb.

2b) § 1 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb.

2c) § 10 až 12 zákona č. 241/2000 Sb.“.

4. V § 7 odst. 1 se slova „státních hmotných rezerv a skladů určených pro jejich uskladnění“ nahrazují slovy „majetku, k němuž má Správa právo hospodaření“.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zj) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zk), které zní:

„zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení.“.

2. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který včetně poznámky pod čarou č. 36b) zní:

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu36b)

a) provést úpravy sazeb daně,

b) osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců hasičských záchranných sborů a havarijních služeb za činnost v těchto složkách,

c) osvobodit od daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.

36b) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“.

V § 12 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 273/1994 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:

„(2) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)

a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,

b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.

6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“.

V § 16 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:

„(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)

a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,

b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.

6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“.

V § 17 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:

„(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu7a)

a) provést úpravu sazeb daně,

b) zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

7a) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

1) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

2) Čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

3) Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

4) Čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

5) § 29 zákona č. 240/2000 Sb.

7) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

8) § 4 a 5 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

10) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11) § 7 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb.

12) Například § 11 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

15) § 19 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

16) § 49 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

17) § 4 až 6 zákona č. 97/1993 Sb.

18) § 5 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

19) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

22) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

23) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24) Zákon č. 97/1993 Sb.

25) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.