§ 11a Zákon České národní rady, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. – Osoba…
Zákon České národní rady, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. · 243/1992 Sb. · § 11a · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 11a zákona 243/1992 stanovuje lhůty, do kdy mohly oprávněné osoby uplatnit své nároky na majetek podle zákona o půdě, přičemž neuplatnění v těchto lhůtách vedlo k zániku práva.
§ 11a
(1) Osoba, která splňovala podmínky oprávněné osoby k 29. květnu 1992, mohla nároky podle tohoto zákona uplanit do 31. prosince 1992. Neuplatněním práva v této lhůtě její právo zaniklo.
(2) Oprávněná osoba, která nebyla trvale žijící na území České republiky k 31. prosinci 1992 a tedy nebyla k tomuto dni oprávněnou osobou, může uplatnit nároky podle tohoto zákona do 15. července 1996. Neuplatněním práva v této lhůtě právo zanikne.
(3) Osoba oprávněná podle § 2 odst. 2 může uplatnit právo na vydání nemovitosti podle tohoto zákona nejpozději do 30. června 2001.
Paragraf 11a zákona 243/1992 stanovuje lhůty, do kdy mohly oprávněné osoby uplatnit své nároky na majetek podle zákona o půdě, přičemž neuplatnění v těchto lhůtách vedlo k zániku práva.
Co to znamená v praxi
Osoba, která byla oprávněnou osobou k 29. květnu 1992, musela uplatnit své nároky do 31. prosince 1992.
Pokud oprávněná osoba nežila trvale v České republice k 31. prosinci 1992, mohla uplatnit nároky do 15. července 1996.
Osoba oprávněná podle § 2 odst. 2 mohla uplatnit právo na vydání nemovitosti nejpozději do 30. června 2001.
Na co si dát pozor
Neuplatnění práva v uvedených lhůtách vedlo k zániku tohoto práva.