Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti

(1) Termín konání sokolnických zkoušek určí osoba podle § 13 pověřená organizováním sokolnických zkoušek (dále jen „pořadatel sokolnických zkoušek“). O datu, místu a čase konání zkoušky, resp. každé z jejích částí vyrozumí pořadatel sokolnických zkoušek písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem a ve stejné lhůtě vyrozumí též ministerstvo.

(2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit sokolnickým zkouškám nebo od nich odstoupil, může pořadatel sokolnických zkoušek stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou sokolnické zkoušky konat, a vyrozumí o nich uchazeče a ministerstvo ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

(3) U jedné zkušební komise se může podrobit ústní části sokolnických zkoušek nejvýše 10 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut.

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů (§ 10 odst. 1) v písemné i ústní části sokolnických zkoušek se klasifikují: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Pokud byl uchazeč klasifikován jako „neprospěl“ alespoň v jedné skupině předmětů, neprospěl v příslušné části sokolnických zkoušek.

(2) Výsledek sokolnických zkoušek se klasifikuje: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeče, který opakoval zkoušku podle odstavce 3, nelze klasifikovat „prospěl s vyznamenáním".

(3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován alespoň ve stejných 3 skupinách předmětů v písemné i ústní části. Uchazeč u zkoušek prospěl, jestliže prospěl v každé její části. Pokud neprospěl v písemné části zkoušek, nemůže se zúčastnit ústní části zkoušek. Písemnou část zkoušek může jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel sokolnických zkoušek stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání písemné části zkoušky, při níž uchazeč neprospěl. Pokud uchazeč neprospěl z jedné skupiny předmětů v ústní části zkoušky, může zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel sokolnických zkoušek stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu ústní části zkoušky, při níž uchazeč neprospěl. V případě, že z opakované písemné části nebo opakované zkoušky ze skupiny předmětů ústní části zkoušky neprospěje, uchazeč u sokolnických zkoušek neprospěl.

(4) O průběhu a výsledku sokolnických zkoušek pořadatel sokolnických zkoušek pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek sokolnických zkoušek, datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu o průběhu a výsledku sokolnických zkoušek je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.

(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné zkušební komise v tomtéž dni sokolnickou zkoušku, výsledek sokolnických zkoušek veřejně.

(6) Uchazeč obdrží o vykonaných sokolnických zkouškách potvrzení s uvedením označení pořadatele sokolnických zkoušek, čísla jeho pověření, svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele sokolnických zkoušek, předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor potvrzení o vykonaných sokolnických zkouškách je uveden v příloze č. 7 této vyhlášky.

Organizováním sokolnických zkoušek mohou být pověřeny

a) myslivecké organizace,9) které mají myslivost včetně sokolnictví jako hlavní náplň své činnosti, které mají celostátní působnost a jejichž zkušební řády loveckých dravců byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti týrání11) a které zajišťují uchazečům o složení sokolnických zkoušek přípravné školení a v jeho rámci praxi zaměřenou na sokolnictví, nebo

b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivost nebo lesnictví, které mají v učebním plánu povinnou výuku předmětu myslivost, a vysoké školy, které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo zemědělství,8) na kterých je prováděna výuka sokolnictví v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě akademického roku a které žákům, popřípadě studentům zajišťují v průběhu studia myslivosti rovněž odbornou praxi v myslivosti zaměřenou i na sokolnictví a jejichž zkušební řády loveckých dravců byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti týrání.11)

(1) V honitbě [§ 2 písm. i) a j) zákona] se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů:

a) vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře,

b) vyhledávání spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm,

c) dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře, nebo

d) norování.

(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) vyhledáváním – ochota a schopnost psa v určeném prostoru prohledávat terén a vyhledávat v něm živou zvěř drobnou i spárkatou,

b) dohledáním - sledování postřelené drobné zvěře bezprostředně po výstřelu nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách,

c) přinesením - přinášení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené drobné zvěře, a to ve všech přírodních podmínkách,

d) dosledováním - sledování postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách,

e) norováním - lov zvěře pod zemí,

f) spárkatou zvěří - daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, kamzík horský, koza bezoárová, muflon, prase divoké, sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný, popřípadě los evropský, pokud jeho lov byl povolen podle zvláštního předpisu,10)

g) drobnou zvěří - druhy zvěře vyjmenované v § 2 písm. d) zákona, které nejsou uvedeny v odstavci 2, popřípadě druhy zvěře vyjmenované v § 2 písm. c) zákona, pokud jejich lov byl povolen podle zvláštních právních předpisů.12)

(1) Pro honitbu [§ 2 písm. i) zákona], která má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy drobné zvěře [§ 2 písm. l), § 3 odst. 2 a § 29 odst. 3 zákona], se stanoví počty držených psů takto:

a) v honitbě o výměře do 1000 ha

1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a

2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],

b) v honitbě o výměře do 3000 ha

1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a

2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],

c) v honitbě o výměře od 3000 ha

1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a

2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].

(2) Pro honitbu [§ 2 písm. i) zákona], která má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy spárkaté zvěře [§ 2 písm. l), § 3 odst. 2 a § 29 odst. 3 zákona], se stanoví počty držených psů takto:

a) v honitbě o výměře do 1000 ha

1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a

2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],

b) v honitbě o výměře do 3000 ha

1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a

2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],

c) v honitbě o výměře od 3000 ha

1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a

2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].

(3) V případě, že honitba má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy jak drobné, tak spárkaté zvěře (odstavce 1 a 2), se počet držených psů se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)] stanoví takto:

a) v honitbě o výměře do 3000 ha nejméně 1 pes,

b) v honitbě o výměře od 3000 ha nejméně 2 psi.

(4) V případě, že honitba [§ 2 písm. i) zákona] nemá stanovenu jakostní třídu, minimální stav a normovaný stav drobné zvěře nebo spárkaté zvěře, stanoví se pro všechny výměry honitby počet držených psů takto:

a) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)],

b) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a

c) nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].

(5) Pro oboru [§ 2 písm. j) zákona] se počet psů stanoví takto:

a) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a

b) nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].

Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven (§ 14).

(1) Zkoušky psů z výkonu jsou praktické a skládají se před komisí, která se skládá z vrchního rozhodčího a rozhodčích pro jednotlivé skupiny. Vrchní rozhodčí nesmí být současně rozhodčím v některé ze skupin.

(2) Rozhodčím může být pouze ten, kdo prokáže, že vycvičil a předvedl na zkouškách psů z výkonu, pro které se chce stát rozhodčím, alespoň tři psy, kteří u těchto zkoušek psů z výkonu prospěli, a dále prokáže teoretické znalosti nezbytné pro posuzování psů při zkouškách z výkonu podle podmínek stanovených mysliveckou organizací9) nebo školou, která může být pověřena organizováním zkoušek psů z výkonu (§ 18), a je zapsán do seznamu rozhodčích předkládaného Mezinárodní kynologické federaci (FCI) (§ 44 odst. 1 zákona). Věta první neplatí v případě všestranných zkoušek loveckých psů, jimiž lze současně získat loveckou upotřebitelnost podle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 1 písm. c) (dále jen „všestranné zkoušky“). V případě podle věty druhé postačí, aby ten, kdo chce být rozhodčím pro všestranné zkoušky, prokázal, že vycvičil a předvedl na všestranných zkouškách alespoň dva psy, musí však být rozhodčím pro všechny zkoušky, z nichž jsou všestranné zkoušky složeny.

(3) Psi provádějí zkoušky z výkonů ve skupinách. V jedné skupině v jednom dni může být nejvýše 6 psů. Pes je ve skupině posuzován dvěma rozhodčími. V případě sporu rozhoduje vrchní rozhodčí.

(4) Jednotlivé dovednosti, které pes musí při zkoušce z výkonu prokázat (dále jen „disciplíny“), se ohodnocují samostatně. Zkouška z výkonu se ohodnocuje celkovou známkou „obstál“ nebo „neobstál“.

(5) O průběhu a výsledcích jednotlivých disciplin pořadatel zkoušek psů z výkonu pořizuje zápis, z něhož musí být zřejmé jméno (název) pořadatele zkoušek psů z výkonu (§ 18), jeho identifikační číslo, sídlo, číslo pověření, datum a druh konané zkoušky s označením výkonů podle § 14 odst. 1, dále jméno psa, plemeno, datum narození psa, tetovací číslo psa, majitel psa, jeho trvalé bydliště, vůdce psa, dále výsledky výkonů psa v jednotlivých disciplínách a celkový výsledek zkoušky z výkonu. Zápis musí být podepsán pořadatelem zkoušek psů z výkonu, vrchním rozhodčím a rozhodčími pro skupinu, ve které pes zkoušku z výkonu skládal.

(6) O složení zkoušky psa z výkonů pořadatel zkoušek psů z výkonu vydává potvrzení, jehož součástí je i výslovné uvedení výkonů (§ 14 odst. 1), z nichž pes zkoušku složil. Potvrzení je na papíru o rozměrech 70 x 98 mm se zaoblenými rohy, který může být zataven do fólie o rozměrech 75 x 105 mm. Vzor potvrzení o složení zkoušky psa z výkonů je uveden v příloze č. 8 této vyhlášky.

Organizováním zkoušek psů z výkonu mohou být pověřeny

a) myslivecké organizace,9) které mají myslivost, včetně kynologie zaměřené na lovecké psy, jako hlavní náplň své činnosti a které mají celostátní působnost a jejichž zkušební řády loveckých psů byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti týrání11) a jsou zaměřeny na posouzení výkonů psů uvedených v § 14,

b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivost, lesnictví nebo veterinární prevence, které mají v učebním plánu povinnou výuku předmětu myslivost nebo kynologie, a vysoké školy,8) které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo zemědělství, na kterých je prováděna výuka kynologie zaměřená na lovecké psy v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě akademického roku a jejichž zkušební řády loveckých psů byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat prot týrání11) a jsou zaměřeny na posouzení výkonů psů uvedených v § 14 odst. 4.

ČÁST ČTVRTÁ

(K § 47 odst. 5 zákona)

(1) Lovecké lístky se vydávají:

a) pro české občany na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou, a to 1 den, nebo 5 dní, nebo 30 dní, nebo 6 měsíců, nebo 1 rok,

b) pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost povinným vyučovacím předmětem, se vydává na jeden školní nebo akademický rok, nejdéle však do ukončení studia na takové škole,

c) pro cizince na dobu určitou, a to 1 den, nebo 5 dní, nebo 30 dní, nebo 6 měsíců, nebo 1 rok. Cizincem se pro účely této vyhlášky rozumí fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt.

(2) Formuláře loveckých lístků jsou tiskopisy, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 této vyhlášky.

(3) Lovecký lístek se vydává na základě žádosti podané žadatelem. Vzor žádosti o vydání loveckého lístku je uveden v příloze č. 10 této vyhlášky. K žádosti o vydání loveckého lístku se přikládají doklady osvědčující skutečnosti uvedené v § 47 odst. 3 zákona. Výpis z Rejstříku trestů nesmí být starší než 3 měsíce.

(4) Lovecký lístek podle odstavce 1 písm. b) lze vydat pouze tomu, kdo prokáže, že úspěšně ukončil výuku předmětu myslivost (střední odborná škola) nebo složil zkoušku z myslivosti (vysoká škola).

(5) Orgán státní správy myslivosti (§ 47 odst. 4, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona) vydání loveckého lístku odepře, neprokáže-li žadatel splnění některé z podmínek pro jeho vydání stanovené v odstavci 3 nebo 4.

(6) O odebrání loveckého lístku rozhoduje orgán státní správy myslivosti (§ 47 odst. 4, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona). Odebraný lovecký lístek (§ 47 odst. 4 zákona) lze po uplynutí doby, na kterou byl odebrán, na žádost jeho držitele vrátit jen v případě, že doba jeho platnosti neskončila. V ostatních případech se vydává lovecký lístek nový.

(1) Povolenka k lovu (§ 46 odst. 2 zákona) musí obsahovat:

a) evidenční číslo povolenky k lovu,

b) uživatele honitby a jeho sídlo,

c) název honitby, v níž je uživatel honitby oprávněn provádět právo myslivosti,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení, číslo loveckého lístku, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu osoby, které je povolenka k lovu vystavena,

e) druh zvěře a počet kusů, na které je povolenka k lovu vystavena, u bažanta královského, krocana divokého a spárkaté zvěře (§ 14 odst. 2) též pohlaví a u samců spárkaté zvěře i věkovou třídu,

f) datum vystavení a dobu platnosti povolenky k lovu,

g) podpis uživatele honitby a mysliveckého hospodáře.

(2) Vzor povolenky k lovu je uveden v příloze č. 11 této vyhlášky.

(1) Zkoušky z myslivosti jsou ústní a musí obsahovat otázky z těchto předmětů:

a) I. skupina

1. dějiny lovectví a myslivosti a myslivecké spolkové činnosti,

2. význam myslivosti, myslivecká kultura, myslivecká etika,

3. osobnost myslivce, myslivecká mluva, myslivecké zvyky a tradice;

b) II. skupina

1. právní předpisy o myslivosti, o zbraních a střelivu, o ochraně přírody a krajiny, veterinární předpisy, předpisy o ochraně zvířat proti týrání, právní předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy týkající se myslivosti,

2. řízení myslivosti,

3. plány mysliveckého hospodaření a myslivecká statistika;

c) III. skupina

Myslivecká zoologie a biologie zvěře (znalost hlavních rozpoznávacích znaků zvěře a způsobu jejího života);

d) IV. skupina

1. chov zvěře (včetně umělého chovu zvěře a základní technologie),

2. péče o zvěř (včetně přikrmování zvěře, výstavby a údržby mysliveckých zařízení),

3. ekologie a její využití v myslivecké praxi, ochrana přírody, ochrana zvěře a zlepšování životního a přírodního prostředí zvěře, předcházení škodám působených zvěří, vztah k ostatním volně žijícím živočichům, etologie a její využití v myslivecké praxi, pohoda zvěře;

e) V. skupina

1. myslivecká kynologie (znalost plemen a skupin loveckých psů, řádného chovu, výchovy a výcviku, vedení a použití loveckých psů),

2. nemoci loveckých psů (příznaky nemocí a jejich léčení),

3. nemoci zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí zvěře, předcházení nemocím a jejich léčení);

f) VI. skupina

1. lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření),

2. základy první pomoci při úrazech při provádění práva myslivosti;

g) VII. skupina

1. způsoby lovu zvěře včetně odchytu a lovecká pravidla,

2. lovecké stopařství,

3. ošetřování zvěřiny, úprava a hodnocení loveckých trofejí.

(2) Zkoušky z myslivosti se skládají před zkušební komisí, která je devítičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a sedm zkušebních komisařů.

(3) Zkušebním komisařem pro zkoušky z myslivosti může být ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že

a) složil zkoušku z myslivosti při studiu ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou8) v oblasti lesnictví nebo zemědělství, nebo

b) je absolventem střední a vyšší odborné školy se studijními obory lesnictví nebo veterinární prevence, nebo zemědělství, pokud součástí učebního plánu byla povinná výuka myslivosti, nebo

c) složil vyšší odborné myslivecké zkoušky, nebo

d) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech8) v oblasti právo, jde-li o II. skupinu předmětů, nebo

e) má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, jde-li o III. a V. skupinu předmětů.

(4) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a prokáže, že splňuje kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 písm. a), b) nebo c). Jeden zkušební komisař může zkoušet pouze jednu skupinu předmětů.

(5) U jedné zkušební komise se může podrobit zkouškám z myslivosti nejvýše 20 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut.

(1) Termín konání zkoušek z myslivosti určí osoba podle § 24 pověřená organizováním zkoušek z myslivosti (dále jen „pořadatel zkoušek z myslivosti“). O datu, místu a čase konání zkoušky, popřípadě každé z jejích částí vyrozumí pořadatel zkoušek z myslivosti písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem a ve stejné lhůtě vyrozumí též ministerstvo.

(2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit zkouškám z myslivosti nebo od nich odstoupil, může pořadatel zkoušek z myslivosti stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou zkoušky z myslivosti konat, a vyrozumí o nich uchazeče a ministerstvo ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se klasifikují: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Pokud byl uchazeč klasifikován jako „neprospěl“ alespoň v jedné skupině předmětů, neprospěl u zkoušek z myslivosti.

(2) Výsledek zkoušek z myslivosti se klasifikuje: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeče, který opakoval zkoušku podle odstavce 3, nelze klasifikovat „prospěl s vyznamenáním".

(3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován alespoň ve stejných 4 skupinách předmětů. Uchazeč u zkoušek z myslivosti prospěl, jestliže prospěl v každé skupině předmětů. Pokud neprospěl v jedné skupině předmětů zkoušek z myslivosti, může uchazeč zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel zkoušek z myslivosti stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání zkoušky, při které uchazeč neprospěl. V případě, že z opakované zkoušky ze skupiny předmětů neprospěje, uchazeč u zkoušek z myslivosti neprospěl.

(4) O průběhu a výsledku zkoušek z myslivosti pořadatel zkoušek z myslivosti pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek zkoušek z myslivosti, datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu o průběhu a výsledku zkoušek z myslivosti je uveden v příloze č. 12 této vyhlášky.

(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné zkušební komise v tomtéž dni zkoušky z myslivosti, výsledek zkoušek z myslivosti veřejně.

(6) Uchazeč obdrží o vykonaných zkouškách z myslivosti potvrzení s uvedením označení pořadatele zkoušek z myslivosti, čísla jeho pověření, svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele zkoušek z myslivosti, předseda, místopředsedka a zkušební komisaři. Vzor potvrzení o vykonaných zkouškách z myslivosti je uveden v příloze č. 13 této vyhlášky.

Organizováním zkoušek z myslivosti mohou být pověřeny

a) myslivecké organizace,9) které mají myslivost [§ 2 písm. a) zákona] jako hlavní náplň své činnosti, mají celostátní působnost a zajišťují pro uchazeče o složení zkoušek z myslivosti přípravné školení a v jeho rámci odbornou praxi v myslivosti v délce jednoho roku, nebo

b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivost, lesnictví nebo zemědělství, které mají v učebním plánu povinnou výuku předmětu myslivost, střední odborná učiliště lesnická, vysoké školy, které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo zemědělství,8) na kterých je prováděna výuka myslivosti jako povinná součást učebního, popřípadě studijního programu v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě akademického roku a které žákům, popřípadě studentům, zajišťují v průběhu studia myslivosti rovněž odbornou praxi v myslivosti.

ČÁST PÁTÁ

(K § 49 odst. 2 zákona)

(1) Plomba je jednorázově použitelná nesnímatelná značka z umělé hmoty žluté barvy se štítkem spojeným se zatahovacím páskem. Štítek o tloušťce 1,25 mm má tvar lichoběžníku se zaoblenými rohy o spodní hraně délky 28 mm. V horní části štítku, z níž vybíhá zatahovací pásek, je umístěna bezpečnostní vkládaná kleština červené barvy. Štítek je na jedné straně označen vyražením zkratky „CZ“, dvoumístného čísla série a šestimístného evidenčního čísla, na druhé straně vyražením malého státního znaku. Zatahovací pásek v celkové délce 22 cm při vyústění ze štítku má v délce 2,5 cm zploštělý profil, poté je v délce 16 cm kruhového profilu se vzorem, který brání zpětnému vytažení zatahovacího pásku z bezpečnostní vkládané kleštiny, konec zatahovacího pásku má v délce 2,5 cm zploštělý profil opatřený po protilehlých stranách vruby a jeho závěrečná část o délce 1 cm přechází do hladkého kruhového profilu.

(2) Vzor plomby je uveden v příloze č. 14 této vyhlášky.

(1) Lístek o původu zvěře je písemný doklad zhotovený z papíru. Vzor lístku o původu zvěře je uveden v příloze č. 15 této vyhlášky.

(2) Do lístku o původu zvěře se zapisují tyto údaje: číslo plomby, název honitby, kde byla zvěř ulovena, jméno či název uživatele této honitby, datum (rok, měsíc, den) a hodina ulovení nebo nalezení ulovené či jinak usmrcené zvěře, druh zvěře a její pohlaví. Dále obsahuje místo pro případné veterinární záznamy a záznamy o pohybu zvěřiny, až ke konečnému zpracovateli. Pokud jde o použití lístku o původu zvěře v případech, kdy plomba není zapotřebí (§ 49 odst. 1 zákona), číslo plomby se neuvádí.

(1) Orgán státní správy myslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona) po obdržení odsouhlaseného, případně dohodnutého plánu mysliveckého hospodaření v honitbě (§ 36 odst. 3 zákona), popřípadě po nabytí právní moci rozhodnutí o určení plánu mysliveckého hospodaření v honitbě orgánem státní správy myslivosti (§ 36 odst. 3) nebo v případě postupu podle § 36 odst. 5 zákona protokolárně předá uživateli honitby na jeho písemnou výzvu požadovaný počet plomb a lístků o původu zvěře. Tento počet může převyšovat počet kusů spárkaté zvěře stanovené k odlovu odsouhlaseným nebo dohodnutým nebo určeným plánem mysliveckého hospodaření a lovu o 30 %, pokud se uživatel honitby a orgán státní správy myslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona) nedohodnou jinak.

(2) Pokud dojde ke změně plánu a spotřebě všech plomb a lístků o původu zvěře vydaných podle odstavce 1, orgán státní správy myslivosti vydá po provedené kontrole (§ 36 odst. 4 zákona) další plomby a lístky o původu zvěře, za stejných podmínek jako v odstavci 1. Do tohoto počtu se započítává i počet plomb a lístků o původu zvěře nevyužitých uživatelem honitby v předchozích letech.

(3) Orgán státní správy myslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona) plomby a lístky o původu zvěře nevydá, jestliže plomby a lístky o původu zvěře vydané podle odstavce 1 nebyly použity, resp. jejich počet, který z předchozího období zbyl, je podle kritérií uvedených v odstavci 1 dostatečný k pokrytí plánovaného počtu spárkaté zvěře určeného k odlovu na další období.

(1) Orgány státní správy myslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona) vedou evidenci přijatých, vydaných a vrácených plomb a lístků o původu zvěře odděleně.

(2) Uživatel honitby před započetím lovu vydá každému lovci proti podpisu počet plomb a lístků o původu zvěře odpovídající povolence k lovu a vede o tom evidenci. Při společných lovech spárkaté zvěře může označení zvěře (§ 49 odst. 1 zákona) zajistit myslivecký hospodář.

(3) Evidence plomb podle odstavců 1 a 2 obsahují pořadové číslo zápisu, datum, číslo plomby, označení osoby, která plombu vydala, a osoby, které byla plomba vydána, datum převzetí plomby, podpis předávající osoby a podpis přejímající osoby. Obdobné údaje obsahuje evidence o vrácených plombách. Vzor evidenčního listu je v příloze č. 16 této vyhlášky.

(4) Evidence lístků o původu zvěře podle odstavců 1 a 2 obsahují stejné údaje jako evidence plomb podle odstavce 3 s tím, že místo čísla plomby se uvádí celkový počet vydaných, resp. vrácených lístků o původu zvěře. V případě, že jde o lístek o původu zvěře podle § 49 odst. 1 zákona, musí uživatel honitby takové lístky o původu zvěře opatřit evidenčními čísly a tato čísla uvést do evidence místo celkového počtu vydaných, popřípadě vrácených lístků o původu zvěře.

(1) Plomba se nesnímatelným způsobem (zatažením na nejzazší místo) připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině ulovené nebo jinak usmrcené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro hrudního koše spárkaté zvěře. Pro označení spárkaté zvěře lze využít pouze plomby a lístky o původu zvěře vydané příslušným orgánem státní správy myslivosti.

(2) Plombu připevněnou podle odstavce 1 snímá příjemce zvěře při jejím zpracování nebo podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti tak, aby nebyla porušena její celistvost, včetně upnutí zatahovacího pásku do bezpečnostní vkládané kleštiny.

ČÁST ŠESTÁ

(K § 58 odst. 3 zákona)

(1) Vyšší odborné myslivecké zkoušky navazují svým rozsahem na zkoušky z myslivosti a zkoušky pro myslivecké hospodáře. Mají písemnou a ústní část a může je skládat pouze osoba, která složila zkoušky z myslivosti a zkoušky pro myslivecké hospodáře. Písemná část se koná před částí ústní, trvá nejdéle dvě hodiny a musí obsahovat otázky z těchto předmětů:

a) I. skupina

1. myslivost u nás a v ostatních, zejména sousedních evropských zemích,

2. chov zvěře v oblastech chovu,

3. bažantnictví a obornictví,

4. myslivecká zařízení,

5. ekologie a ochrana přírody, myslivecká péče o zvěř, zásady chovu a ochrany zvěře, tvorba a ochrana životního prostředí zvěře,

6. význam myslivosti a její ekonomika,

7. myslivecké vzdělávání, výzkum, tradice, kultura a propagace;

b) II. skupina

1. myslivecká zoologie a biologie zvěře,

2. nejdůležitější nemoci zvěře, předcházení těmto nemocím a jejich léčení,

3. výživa zvěře a ošetřování zvěřiny,

4. myslivecká kynologie;

c) III. skupina

1. právní předpisy o myslivosti, o zbraních a střelivu, o ochraně přírody a krajiny, o ochraně zvířat proti týrání a veterinární předpisy,

2. základní předpisy Evropské unie vydané k ochraně fauny a flóry,

3. základní mezinárodní úmluvy týkající se ochrany fauny a flóry,

4. práva a povinnosti mysliveckého hospodáře a myslivecké stráže;

d) IV. skupina

1. určování jakostních tříd honiteb, stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře,

2. plány mysliveckého hospodaření, vedení myslivecké evidence a statistiky,

3. ošetřování kožek, úprava a hodnocení loveckých trofejí a zjišťování a nakládání s biologicky cenným materiálem;

e) V. skupina

1. lovectví, lovecká pravidla, způsoby lovu včetně sokolnictví, myslivecké zvyklosti a obyčeje a myslivecká mluva,

2. lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení a pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření,

3. etologie zvěře a její využití v myslivecké praxi.

(2) Ústní část vyšších odborných mysliveckých zkoušek se skládá ze všech předmětů uvedených v odstavci 1 před zkušební komisí, která je sedmičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a pět zkušebních komisařů. Před zkušební komisí může být ve stejném okamžiku zkoušen pouze jeden uchazeč.

(3) Zkušebním komisařem pro vyšší odborné myslivecké zkoušky může být ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že

a) složil zkoušku z myslivosti při studiu ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v oblasti lesnictví nebo zemědělství,8) nebo

b) je absolventem střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory lesnictví nebo veterinární prevence, pokud součástí učebního plánu byla povinná výuka myslivosti, nebo

c) složil vyšší odborné myslivecké zkoušky, nebo

d) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech8) v oblasti právo, jde-li o III. skupinu předmětů, nebo

e) má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, jde-li o II. skupinu předmětů.

(4) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a prokáže, že splňuje kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 písm. a), b) nebo c). Jeden zkušební komisař může zkoušet pouze jednu skupinu předmětů.

(1) Termín konání vyšších odborných mysliveckých zkoušek určí ministerstvo. O datu, místu a čase konání zkoušky, resp. každé z jejích částí vyrozumí ministerstvo písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem.

(2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit vyšším odborným mysliveckým zkouškám nebo od nich odstoupil, může ministerstvo stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou vyšší odborné myslivecké zkoušky konat, a vyrozumí o nich uchazeče ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

(3) U jedné zkušební komise se může podrobit ústní části vyšších odborných mysliveckých zkoušek nejvýše 10 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut.

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se v písemné i ústní části vyšších odborných mysliveckých zkoušek klasifikují: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Pokud byl uchazeč klasifikován jako „neprospěl“ alespoň v jedné skupině předmětů, neprospěl v příslušné části vyšších odborných mysliveckých zkoušek.

(2) Výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek se klasifikuje: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeče, který opakoval zkoušku podle odstavce 3, nelze klasifikovat „prospěl s vyznamenáním".

(3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován alespoň ve stejných 3 skupinách předmětů v písemné i ústní části. Uchazeč u vyšších odborných mysliveckých zkoušek prospěl, jestliže prospěl v každé její části. Pokud neprospěl v písemné části zkoušek, nemůže se zúčastnit ústní části zkoušek. Písemnou část zkoušek může jedenkrát opakovat v termínu, který mu ministerstvo stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání písemné části zkoušky, při níž uchazeč neprospěl. Pokud uchazeč neprospěl z jedné skupiny předmětů v ústní části zkoušky, může zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu ministerstvo stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu ústní části zkoušky, při níž neprospěl. V případě, že z opakované písemné části nebo opakované zkoušky ze skupiny předmětů ústní části zkoušky neprospěje, u vyšších odborných mysliveckých zkoušek uchazeč neprospěl.

(4) O průběhu a výsledku vyšších odborných mysliveckých zkoušek ministerstvo pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek, datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu o průběhu a výsledku vyšších odborných mysliveckých zkoušek je uveden v příloze č. 17 této vyhlášky.

(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné zkušební komise v tomtéž dni vyšší odborné myslivecké zkoušky, výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek veřejně.

(6) Uchazeč obdrží o vykonaných vyšších odborných mysliveckých zkouškách potvrzení s uvedením označení ministerstva, evidenčního čísla, svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele, předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor potvrzení o vykonaných vyšších odborných mysliveckých zkouškách je uveden v příloze č. 18 této vyhlášky.

ČÁST SEDMÁ

(K § 61 odst. 5 zákona)

(1) Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu myslivosti (dále jen „stejnokroj“) je totožný se stejnokrojem zaměstnanců orgánů státní správy lesů14), včetně vymezení jeho povinných oděvních součástí a přípustných oděvních součástí, které mohou být s povinnými oděvními součástmi kombinovány.

(2) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy myslivosti, který se umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky, jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm, pod ním je umístěn symbol jeleního paroží. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis „STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI“, pod ním jsou umístěny 3 lipové listy. Na zadní straně odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Odznak je vyroben ze starostříbra, státní znak je v provedení staromosaz, s plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu. Na zadní části odznaku je připevněna spona pro připevnění odznaku ke kapse saka. Vzor odznaku státní správy myslivosti je uveden v příloze č. 20 této vyhlášky.

(3) Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než přípustnými stejnokrojovými součástmi. V provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční období.

(4) Stejnokroj, který jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce, musí zaměstnanci užívat co nejhospodárněji a udržovat jej v řádném stavu. Nesmí upravovat jednotlivé stejnokrojové součásti tak, aby byl změněn jejich vnější vzhled, nebo nosit na stejnokroji jakékoliv jiné označení nebo ozdoby.

(1) Vedoucí orgánů státní správy myslivosti stanoví okruh odborných zaměstnanců těchto orgánů, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby.13)

(2) Při prvém přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí pouze povinné součásti stejnokroje. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací, vrací pouze odznak státní správy myslivosti.

(3) Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných součástí stejnokroje. Zaměstnanci, který při výkonu své funkce stejnokroj pravidelně nenosí nebo vykonává funkci částečně, může vedoucí příslušného orgánu státní správy myslivosti zkrátit limit pro obměnu stejnokrojových součástí pro příští kalendářní rok. Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku.

(4) Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí příslušný orgán státní správy myslivosti zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí.

(5) Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění.

Odznak státní správy myslivosti vydává zaměstnanci příslušný orgán státní správy myslivosti, který vede evidenci o číslech vydaných odznaků a vydávání stejnokrojových součástí a o jejich finanční hodnotě na evidenčních listech, na nichž zaměstnanci svým podpisem potvrzují datum vydání, počet a druh převzatých stejnokrojových součástí, jakož i datum vydání a číslo převzatého odznaku státní správy myslivosti. O vrácení odznaku státní správy myslivosti vystaví příslušný orgán státní správy myslivosti potvrzení, v němž je uvedeno číslo tohoto odznaku a datum jeho vrácení.

Tiskopisy podle příloh č. 4, 5, 6, 7, 10, 11, 12, 13, 16, 17 a 18 nemusí být zajišťovány dodavatelsky.

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 134/1996 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti.

2. Vyhláška č. 188/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Zadní pohled

Přední pohled

Boční pohled

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.

1) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 260/2001 Sb.

2) Například § 89 odst. 9 a § 155 až 159 trestního zákona.

3) § 8 trestního řádu.

4) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb. a zákona č. 78/2002 Sb.

§ 63 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.

5) § 178a trestního zákona.

6) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997 Sb., zákona č. 259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb., zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 489/2001 Sb.

7) Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb. a zákona č. 156/2000 Sb.

8) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.

9) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb.

10) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb.

11) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a zákona č. 30/1998 Sb.

12) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb.

Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb. a vyhlášky č. 190/2000 Sb.

13) § 31 zákoníku práce.

14) § 1 odst. 1 a příloha č. 1 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení, ve znění pozdějších předpisů.