Zákon ČNR o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Krajský národní výbor

a) rozhoduje o přijetí občana se změněnou pracovní schopností do výcvikového střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která spravuje,

b) koordinuje péči o občany se změněnou pracovní schopností ve svém územním obvodu.

Místní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování příspěvku na společné stravování,

2. o poskytování jednorázových peněžitých dávek, s výjimkou dávek, o nichž rozhoduje okresní národní výbor podle § 34 odst. 1 písm. a) č. 2 až 5,

3. o poskytování věcných dávek,

4. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného ústavu, který spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která spravuje,

b) vytváří podmínky

1. pro účast těžce zdravotně postižených občanů na společném stravování,

2. pro zapojení těžce zdravotně postižených občanů do kulturního a společenského života,

c) podílí se na řešení otázek bydlení těžce zdravotně postižených občanů.

Městský národní výbor první kategorie26) rozhoduje o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni.

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni,

2. o poskytování příspěvků na opatření zvláštních pomůcek občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, nevidomým a neslyšícím občanům,

3. o poskytování příspěvků na koupi, celkovou opravu, provoz motorového vozidla, na úhradu pojistného a příspěvků na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí,

4. o přiznání mimořádných výhod,44)

5. o poskytování příspěvků na úpravu bytu občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a nevidomým občanům,

6. o poskytování opakujících se peněžitých dávek, zejména příspěvku na dietní stravování, příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu a příspěvku, je-li jeho poskytování odůvodněno mimořádnými potřebami občana,

7. o poskytování bezúročných půjček,

8. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného ústavu, který spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která spravuje,

b) vytváří podmínky pro zapojení těžce zdravotně postižených občanů do kulturního a společenského života,

c) vede evidenci dětí a mladistvých postižených na zdraví,

d) koordinuje péči o děti a mladistvé postižené na zdraví ve svém územním obvodu.

(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 1 vykonává okresní národní výbor jen pokud nepřísluší podle § 33 městskému národnímu výboru první kategorie.26)

zrušen

Krajský národní výbor

a) rozhoduje o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného ústavu, který spravuje, a o úhradě za služby v ústavu poskytované,

b) koordinuje péči o děti a mladistvé postižené na zdraví ve svém územním obvodu.

Místní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování příspěvku na společné stravování,

2. o poskytování jednorázových peněžitých dávek a věcných dávek,

3. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného ústavu, který spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která spravuje,

b) vytváří podmínky

1. pro účast starých občanů na společném stravování,

2. pro zapojení starých občanů do kulturního a společenského života,

c) podílí se na řešení otázek bydlení starých občanů.

Městský národní výbor první kategorie26) rozhoduje o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni.

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni,

2. o poskytování opakujících se peněžitých dávek,

3. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného ústavu, který spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která spravuje,

b) vytváří podmínky pro zapojení starých občanů do kulturního a společenského života.

(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 1 vykonává okresní národní výbor jen pokud nepřísluší podle § 38 městskému národnímu výboru první kategorie.26)

Místní národní výbor poskytuje občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech a nemohou je překonat vlastním přičiněním, věcné dávky, popřípadě peněžité dávky; okresní národní výbor může těmto občanům poskytovat bezúročné půjčky.

(1) Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor poskytuje občanům, kteří v důsledku návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společnosti k jejich překonání, výchovnou a poradenskou péči a podle potřeby též věcné a peněžité dávky.

(2) Okresní národní výbor poskytuje občanům uvedeným v odstavci 1 výchovnou a poradenskou péči a podle potřeby též věcné a peněžité dávky, pokud tato působnost nepřísluší podle odstavce 1 místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.

(3) Na výchovné péči o občany uvedené v odstavci 1 se podílejí místní národní výbory.

(4) V místech s větší koncentrací občanů uvedených v odstavci 1 zřizují národní výbory jako své poradní orgány komise zaměřené k prohloubení a koordinaci péče o tyto občany.

Městský národní výbor první kategorie26) a městský národní výbor druhé kategorie27) poskytuje občanům společensky nepřizpůsobeným ubytování v účelovém zařízení, které spravuje.

(1) Okresní národní výbor

a) poskytuje občanům společensky nepřizpůsobeným

1. výchovnou a poradenskou péči,

2. pomoc při pracovním umístění se zřetelem na zdravotní stav, schopnosti a pokud možno i kvalifikaci občana,

3. pomoc při ubytování včetně ubytování v účelovém zařízení, které spravuje,

4. peněžité a věcné dávky, popřípadě bezúročné půjčky,

b) koordinuje péči o občany společensky nepřizpůsobené ve svém územním obvodu.

(2) Na výchovné péči o tyto občany se podílejí místní národní výbory.

Krajský národní výbor koordinuje péči o občany společensky nepřizpůsobené ve svém územním obvodu.

Pro poskytování služeb sociální péče zřizují národní výbory tato účelová zařízení:

a) ústavy sociální péče,

b) manželské a předmanželské poradny,

c) domovy pro matky s dětmi,

d) zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče,

e) stanice pečovatelské služby pro děti,

f) výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností,

g) zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,

h) zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené,

ch) kluby důchodců,

i) samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce,

j) zařízení pečovatelské služby, zejména zařízení pro denní pobyt starých občanů, střediska osobní hygieny a prádelny pečovatelské služby.

(1) Ústavy sociální péče zřizují a spravují okresní národní výbory. Krajské národní výbory zřizují a spravují ústavy sociální péče krajského významu určené převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů. Národní výbor hlavního města Prahy zřizuje a spravuje ústavy sociální péče pro potřebu hlavního města Prahy. Místní národní výbory mohou zřizovat a spravovat ústavy sociální péče místního významu.

(2) Manželské a předmanželské poradny zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory.

(3) Domovy pro matky s dětmi zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory. Pokud je to potřebné vzhledem k situaci v jejích územním obvodu, mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)

(4) Zvláštní zařízení pěstounské péče zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)

(5) Stanice pečovatelské služby pro děti zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie.26)

(6) Výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností zřizují a spravují okresní národní výbory. Specializovaná výcviková zařízení určená převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů zřizují a spravují krajské národní výbory. Je-li to účelné vzhledem k počtu občanů se změněnou pracovní schopností, které je třeba umístit ve výcvikových střediscích a zařízeních, mohou tato zařízení zřizovat a spravovat též městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)

(7) Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)

(8) Zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)

(9) Kluby důchodců, samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce a zařízení pečovatelské služby zřizují a spravují místní národní výbory.

(1) Okresní národní výbor může pro zabezpečování služeb sociální péče zřídit okresní ústav sociálních služeb.

(2) Krajský národní výbor zřizuje pro metodicko odborné řízení služeb sociální péče krajské metodické středisko sociální péče.

Zařízení uvedená v § 45 pod písmeny a) až h) a v § 47 mohou být zřízena nebo zrušena a jejich objekty odňaty svému účelu jen se souhlasem krajského národního výboru, a jde-li o zařízení spravovaná krajským národním výborem, po projednání s ministerstvem. Požadavek souhlasu podle zvláštních předpisů není tím dotčen.

(1) Místní národní výbor může zřizovat střediska sociální péče ze zařízení uvedených v § 46 odst. 1 a 9 pro staré občany a těžce zdravotně postižené občany.

(2) Okresní národní výbor může na základě dohody s místním národním výborem, který spravuje zařízení uvedená v § 46 odst. 1, 3 až 9, převzít zabezpečování služeb sociální péče poskytovaných v těchto zařízeních.

(3) Krajský národní výbor může svěřit zabezpečování služeb sociální péče poskytovaných v zařízeních uvedených v § 46 odst. 1, 3 a 6, která spravuje, okresnímu národnímu výboru, jsou-li pro to vytvořeny potřebné podmínky.

(4) O přijetí do zařízení sociální péče, ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného zařízení a o úhradě za poskytované služby rozhoduje vždy národní výbor, který zařízení spravuje.

Ministerstvo v případě potřeby zřizuje a spravuje zařízení sociální péče se zvláštním zaměřením.

V případech, kdy rozhodování o pečovatelské službě (§ 18, 33 a 38) přísluší městskému národnímu výboru první kategorie,26) může okresní národní výbor na základě dohody převzít zabezpečování této služby.

(1) Pokuty a penále v případech stanovených obecně závaznými právními předpisy o sociálním zabezpečení ukládají v rámci své působnosti okresní správy sociálního zabezpečení. Výnos z pokut a penále je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(2) Okresní národní výbory ukládají pokuty v rámci své působnosti za porušení předpisů o sociálním zabezpečení upravujících sociální péči. Výnos z pokut je příjmem rozpočtu těchto národních výborů.

Místní národní výbor

a) rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového zabezpečení a dávky sociální péče v případech stanovených zákonem o sociálním zabezpečení46) a o jeho uvolnění,

b) dohlíží, jak zvláštní příjemce plní své povinnosti.

(1) Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení

a) o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení,

b) o poskytování lázeňské péče podle předpisů o sociálním zabezpečení,

c) o poskytování jednorázových peněžitých dávek a věcných dávek podle § 32 písm. a) č. 2 a 3, § 37 písm. a) č. 2, § 40, § 41 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 písm. a) č. 4, o příspěvku na společné stravování podle § 32 písm. a) č. 1 a § 37 písm. a) č. 1, jakož i o úkonech pečovatelské služby zajišťujících nezbytné životní potřeby, které jsou poskytovány bezplatně, pokud řízení o těchto dávkách a službách bylo zahájeno z podnětu orgánu sociálního zabezpečení, nebo jestliže řízení zahájené na návrh skončí přiznáním dávky nebo služby v požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu.

(2) zrušen

(3) Zjistí-li orgán sociálního zabezpečení v řízení podle odstavce 1 písm. c) zahájeném na návrh, že dávku nebo službu nemůže přiznat vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nebo že by přiznáním dávky nebo služby mohly vzniknout právní povinnosti občanu, kterému má být dávka nebo služba přiznána, nebo jinému občanu, postupuje se podle obecných předpisů o správním řízení.

Odkladný účinek nemá odvolání

a) proti rozhodnutí, které národní výbor předběžně učiní ve prospěch nezletilého dítěte podle § 19 odst. 1 písm. a) č. 1,

b) proti rozhodnutí o vyřazení občana se změněnou pracovní schopností z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 29 písm. a) č. 7.

(1) Odchylně od obecných předpisů o správním řízení48) se místní příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení řídí

a) místem pracoviště účastníka řízení, jestliže posuzuje invaliditu, částečnou invaliditu nebo změněnou pracovní schopnost a je-li na tomto pracovišti Závodní ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,

b) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, jestliže rozhoduje o poskytování dávek nemocenského pojištění s výjimkou rozhodování o příplatku k přídavkům na děti a rozhodování o přídavcích na děti poskytovaných z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte a s výjimkou rozhodování o dávkách nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných,

c) sídlem školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, jestliže účastníkem řízení je žák této školy, jde-li o posouzení změněné pracovní schopnosti,

d) sídlem, popřípadě místem pravidelného výjezdního zasedání lékařské komise49) v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České republiky nebo ministerstva spravedlnosti České republiky, jde-li o posouzení zdravotního stavu50) příslušníka ozbrojených sil z povolání, Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy České republiky, s výjimkou kontrolní lékařské prohlídky poživatele důchodu, jehož služební poměr skončil,

e) sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

(2) Odchylně od obecných předpisů o správním řízení48) se místní příslušnost národních výboru ve věcech sociální péče řídí

a) místem výkonu práce účastníka řízení,

1. jestliže rozhoduje o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností,41)

2. jestliže doporučuje u občanů se změněnou pracovní schopností vhodnou úpravu pracovních podmínek, vhodné pracovní uplatnění nebo umístění na vhodné pracovní místo v organizacích,

3. jestliže sleduje, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností,

b) místem přípravy pro pracovní uplatnění, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro pracovní uplatnění,

c) sídlem národního výboru, který spravuje ústav nebo jiné zařízení sociální péče, do kterého má být občan přijat,

d) sídlem národního výboru, v jehož obvodu se zdržuje nezletilé dítě, jestliže řešení otázek jeho výchovy a výživy nesnese odkladu.

(3) Ve věcech, ve kterých podle tohoto zákona rozhoduje nebo činí opatření místní národní výbor, se žádost o dávku nebo službu sociální péče podává místnímu národnímu výboru. V ostatních případech, ve kterých rozhoduje nebo činí opatření národní výbor, se žádost podává okresnímu národnímu výboru.

(4) Žádost o pohřebné po osobě samostatně výdělečně činné se podává u okresní správy sociálního zabezpečení, u které byl zemřelý přihlášen k sociálnímu zabezpečení. Žádost o pohřebné po nepracujícím důchodci se podává u okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu měl zemřelý trvalý pobyt.

(5) Žádost o zaopatřovací příspěvek se podává okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt. Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka se podává okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu měl voják trvalý pobyt před nástupem služby v ozbrojených silách.

Orgány a organizace jsou povinny vyhovět v mezích své působnosti žádostem orgánů sociálního zabezpečení ve věcech sociálního zabezpečení a podávat jim bezplatně sdělení pro jeho provádění a správu.

(1) Působnost národních výborů při rozhodování o přerušení zaměstnání (pojištění) z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie ze zdravotních a jiných vážných důvodů pro posuzování důchodových nároků podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 se řídí právními předpisy platnými před účinností tohoto zákona.

(2) Tímto zákonem není dotčena působnost místních národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, jestliže ji podle předpisů dříve platných okresní národní výbor51) přenesl na místní národní výbor.

Ministerstvo v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví vyhláškou

a) podrobnosti o složení a jednání správních komisí národních výborů,

b) podrobnosti o úkolech národních výborů v péči o rodinu a děti,

c) podrobnosti o vedení evidence dětí a mladistvých postižených na zdraví,

d) podrobnosti o poskytování dávek a služeb sociální péče a výši dávek sociální péče s výjimkou příspěvku na výživu dítěte, vdoveckého příspěvku, příspěvku na rekreaci dětí důchodce, zaopatřovacího příspěvku, příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka a dávek a služeb poskytovaných občanům se změněnou pracovní schopností,

e) podrobnosti o poskytování lázeňské péče podle předpisů o sociálním zabezpečení,

f) podmínky pro zřizování a rozsah činnosti zařízení sociální péče, pro přijímání občanů do účelových zařízení sociální péče a ukončení pobytu v nich a upraví výši úhrady za poskytované služby, s výjimkou úhrady za péči poskytovanou v ústavech sociální péče,

g) podmínky pro poskytování odměny dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby a její výši,

h) druhy ústavů sociální péče a ostatních zařízení sociální péče a rozsah služeb v nich poskytovaných,

i) podrobnosti o součinnosti orgánů státní zdravotní správy s orgány sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů,

j) podrobnosti o složení a jednání posudkových komisí okresních správ sociálního zabezpečení a ministerstva,

k) podrobnosti o činnosti okresních správ sociálního zabezpečení v důchodovém řízení.

Zrušuje se zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 78/1979 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 10/1982 Sb., zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., zákona České národní rady č. 138/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 119/1983 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.

Zákon České národní rady č 125/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, nabyl účinnosti dnem 1. května 1990. Zákon České národní rady č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, nabyl účinnosti dnem 1. září 1990.

Šafařík v. r.

1) § 142 až 145 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

2) § 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení.

Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 240/1988 Sb.).

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

3) Část druhá zákona o sociálním zabezpečení.

4) Část třetí zákona o sociálním zabezpečení.

5) Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 110/1984 Sb., zákona č. 50/1987 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

6) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63//1983 Sb.

9) Působnost Národního výboru hl. m. Prahy je upravena zákonem č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

23) § 43 odst. 2 zákona o rodině.

24) § 2 zákona č. 117/1966 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb.

26) § 10 odst. 3 zákona o národních výborech, ve znění zákona č. 137/1982 Sb.

27) § 10 odst. 4 zákona o národních výborech, ve znění zákona č. 137/1982 Sb.

28) § 46 zákona o rodině.

29) § 100 zákona o rodině.

§ 74 zákona o sociálním zabezpečení.

30) Zákon č. 107/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb.

31) § 79 odst. 2 a § 83 odst. 2 zákona o rodině.

32) § 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.

33) § 45 odst. 3 zákona o rodině.

34) § 44 zákona o rodině.

35) § 291 až 301 trestního řádu.

36) § 8 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb.

40) § 85 zákona o sociálním zabezpečení.

41) § 50 zákoníku práce.

42) § 84 zákona o sociálním zabezpečení.

44) § 86 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení.

46) § 102 odst. 2 písm. a) zákona o sociálním zabezpečení.

48) § 7 odst. 2 správního řádu.

49) § 144 odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení.

50) § 144 odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení.

51) § 84 správního řádu.

§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení.

§ 10 odst. 2 a § 12 odst. 2 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti.