§ 6 zákon ČNR na ochranu zvířat proti týrání – Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat
Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání · 246/1992 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf zakazuje opustit zvíře s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat, přičemž za opuštění se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí. Majitelé zvířat nesmí svá zvířata úmyslně odložit nebo vyhnat, aby se jich zbavili. (§ 6 zákona č. 246/1992 Sb., zákon ČNR na ochranu zvířat proti týrání, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 246/1992 Sb.
Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířete se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Majitelé zvířat nesmí svá zvířata úmyslně odložit nebo vyhnat, aby se jich zbavili.
- Pokud je zvíře vypuštěno do jeho přirozeného prostředí (např. volně žijící zvíře, které bylo dočasně v péči člověka), a to je vhodné pro jeho stav a podmínky prostředí, nejedná se o zakázané opuštění.
- Zákaz se vztahuje na jakékoli zvíře, které je v péči člověka a které by bylo úmyslně opuštěno.
Na co si dát pozor
- Rozhodující je úmysl zbavit se zvířete. Pokud by zvíře uteklo a majitel se ho aktivně snaží najít, nejedná se o opuštění ve smyslu tohoto paragrafu.
- Výjimka pro vypuštění do přirozeného prostředí se týká pouze situací, kdy je to pro zvíře vhodné a neohrozí to jeho přežití nebo pohodu.
- Porušení tohoto zákazu může mít právní důsledky, neboť se jedná o týrání zvířat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.