§ 74 vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky – Přerušení výkonu trestu
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky · 247/1992 Sb. · Školství a vzdělávání
Stručně: Paragraf 74 vyhlášky 247/1992 stanovuje, jakým způsobem se rozhoduje o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, přičemž klade důraz na posouzení, zda odsouzený přerušení nezneužije, a popisuje proces rozhodování v rámci ústavu. Ředitel ústavu musí při rozhodování o přerušení trestu zvážit, zda odsouzený přerušení nezneužije, a k tomu přihlíží k jeho chování, psychologickému vyšetření, rodinnému zázemí a charakteru dříve spáchané trestné činnosti. (§ 74 zákona č. 247/1992 Sb., vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Přerušení výkonu trestu
- Týká se: odsouzený
- Odkazuje na: § 35
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 247/1992 Sb.
(1) Při rozhodování o přerušení výkonu trestu podle § 35 a § 36 odst. 1 zákona je ředitel ústavu povinen uvážit, zda je tu předpoklad, že odsouzený přerušení výkonu trestu nezneužije. Přitom zpravidla přihlíží k chování a projevům odsouzeného ve výkonu trestu, výsledkům jeho psychologického vyšetření a charakteristice, rodinnému a sociálnímu zázemí a k charakteru jím dříve spáchané trestné činnosti.
(2) Návrh na přerušení výkonu trestu předkládá zpravidla příslušný samostatný vychovatel, do jehož kolektivu je odsouzený zařazen, a projednává jej komise výchovných pracovníků ve složení zástupce ředitele ústavu (předseda komise), vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), psycholog, sociální pracovník a příslušný samostatný vychovatel; návrh předkládá komise řediteli ústavu ke konečnému rozhodnutí.
(3) Ústav má právo podle okolností učinit dotaz u příslušného orgánu sociální péče, popřípadě okresního útvaru policie, a to na rodinné poměry odsouzeného nebo další okolnosti důležité pro rozhodnutí o přerušení výkonu trestu; stanovisko těchto orgánů není pro rozhodnutí ředitele ústavu závazné.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ředitel ústavu musí při rozhodování o přerušení trestu zvážit, zda odsouzený přerušení nezneužije, a k tomu přihlíží k jeho chování, psychologickému vyšetření, rodinnému zázemí a charakteru dříve spáchané trestné činnosti.
- Návrh na přerušení trestu obvykle podává vychovatel a projednává ho komise složená z vedoucích pracovníků ústavu, psychologa a sociálního pracovníka, která pak návrh předkládá řediteli k finálnímu rozhodnutí.
- Ústav může ověřovat rodinné poměry nebo jiné důležité okolnosti u orgánů sociální péče nebo policie, ale jejich stanovisko není pro rozhodnutí ředitele závazné.
Na co si dát pozor
- Rozhodnutí o přerušení výkonu trestu je komplexní proces, který zohledňuje mnoho faktorů týkajících se odsouzeného a jeho minulosti.
- Ačkoli se ústav může dotazovat externích orgánů, konečné rozhodnutí je plně v kompetenci ředitele ústavu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 350h Přerušení výkonu trestu vyhoštění a upuštění (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 85 Přerušení výkonu trestu (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 47 (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 65 Přerušení výkonu trestu u mladistvých a zajiš (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o)§ 56 Přerušení výkonu trestu (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o)