Vyhláška Ministerstva vnitra o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany

(1) V případě, kdy jsou na místě zásahu 2 nebo více jednotek, může být řízení zásahu převzato podle práva přednostního velení. Právem přednostního velení se rozumí, že

a) velitel jednotky hasičského záchranného sboru kraje má přednost před všemi veliteli jednotek s výjimkou velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku v případě uvedeném v písmenu b),

b) velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku má přednost před všemi veliteli jednotek v případě, že místem zásahu je podnik, pro který byla tato jednotka zřízena,

c) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku s výjimkou případu uvedeného v písmenu d),

d) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v případě, je-li místem zásahu podnik, pro který byla tato jednotka zřízena,

e) velitel jednotky, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, má přednost před ostatními veliteli jednotek stejného druhu; to neplatí, jestliže jednotka, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, se do činností na místě zásahu nezapojí nebo pokud se velitelé jednotek dohodnou jinak.

(2) Řízení zásahu podle odstavce 1 převzít nelze, jestliže generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitel“) nebo jím pověřený zástupce, ředitel hasičského záchranného sboru kraje nebo ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje anebo jimi pověření funkcionáři hasičského záchranného sboru kraje určí velitele zásahu nebo velení sami převezmou.

(3) Při předávání a přebírání velení odstupující velitel zásahu nového velitele zásahu informuje o postupu jednotek při zásahu a jednotkám své odstoupení oznámí. Nový velitel se ujme řízení zásahu prohlášením, že velení přebírá. Není-li účast odstupujícího velitele možná, nový velitel převzetí velení jednotkám oznámí sám a tuto okolnost poznamená ve zprávě o zásahu podle § 26 odst. 2.

(1) Štáb v souladu s rozhodnutími velitele zásahu organizuje činnost jednotek na místě zásahu, je využíván při koordinaci složek integrovaného záchranného systému a připravuje rozhodnutí velitele zásahu. Štáb tvoří

a) náčelník štábu,

b) člen štábu pro spojení,

c) člen štábu pro týl,

d) člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu,

e) člen štábu pro nasazení sil a prostředků,

f) zástupci složek integrovaného záchranného systému, v případě zásahu v rámci integrovaného záchranného systému,

g) pomocníci členů štábu.

(2) Náčelník štábu odpovídá za činnost štábu. Navrhuje veliteli zásahu složení štábu, zastupuje velitele zásahu po dobu jeho nepřítomnosti a zajišťuje styk s veřejností na místě zásahu.

(3) Člen štábu pro spojení zabezpečuje koordinaci spojení na místě zásahu mezi jednotkami a složkami integrovaného záchranného systému a spojení jednotek s příslušným operačním střediskem.

(4) Člen štábu pro týl organizuje materiální zabezpečení jednotek, včetně podmínek péče o hasiče a osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18 zákona, evidenci výdajů a nákladů na zásah a poskytování neodkladné péče osobám postiženým mimořádnou událostí.

(5) Člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu provádí analýzu situace na místě zásahu za účelem přípravy rozhodnutí velitele zásahu.

(6) Člen štábu pro nasazení sil a prostředků organizuje součinnost jednotek a složek integrovaného záchranného systému na místě zásahu a jejich evidenci.

(7) Náčelník štábu a členové štábu jsou určeni k výkonu funkce ve štábu velitelem zásahu, který vedle náčelníka štábu do štábu vždy určí alespoň člena štábu pro týl a člena štábu pro spojení. Náčelníkovi a každému členu štábu může velitel zásahu určit pomocníky nebo jim přidělit síly a prostředky, pokud to vyžaduje plnění jim uložených úkolů. Pomocníkem člena štábu mohou být vedle hasičů i fyzické osoby a zástupci právnických osob, které při zásahu poskytují osobní nebo věcnou pomoc nebo se kterými jednotky nebo složky integrovaného záchranného systému na místě zásahu spolupracují.

(8) Stanoviště štábu určí velitel zásahu, a to obvykle v místě velitelského stanoviště. Stanoviště štábu musí být viditelně označeno nápisem „ŠTÁB“ a zabezpečeno proti neoprávněnému vstupu nepovolaných osob a před vlivem nepříznivých klimatických podmínek. Současně musí být zajištěn náhradní mobilní zdroj elektrické energie a prostředky k odstranění technických závad na zařízeních používaných pro činnost štábu.

(9) Na stanovišti štábu musí být přítomen po dobu zásahu některý z jeho členů a vedena evidence o činnosti štábu.

Velitel zásahu zabezpečuje průběžné informování příslušného operačního střediska o

a) situaci na místě zásahu,

b) potřebě sil a prostředků, popřípadě jiné pomoci,

c) změně v osobě velitele zásahu,

d) činnosti jednotek a složek integrovaného záchranného systému,

e) zásadní změně situace na místě zásahu včetně zranění nebo usmrcení hasičů nebo postižených osob,

f) době lokalizace a likvidace požáru nebo ukončení záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech,

g) odjezdu jednotek z místa zásahu.

Hasiči na místě zásahu

a) plní rozkazy a pokyny svých velitelů jednotek,

b) dodržují pravidla spojení,

c) provádějí průzkum v místě svého nasazení a zjištěné poznatky hlásí veliteli jednotky nebo veliteli úseku či sektoru anebo veliteli zásahu,

d) používají osobní ochranné pracovní prostředky,

e) nepoužívají oděvní doplňky a předměty nošené na těle nebo při sobě, kterých není pro činnost na místě zásahu třeba a které mohou být při zásahu poškozeny nebo které mohou ohrozit jejich zdraví.

(1) Velitel zásahu

a) řídí průzkum, vyhodnocuje situaci a s ohledem na získané poznatky organizuje soustřeďování a nasazování jednotek,

b) kontroluje a vyhodnocuje účinnost zásahu a plnění svých rozkazů a pokynů,

c) rozhoduje o zahájení a ukončení činnosti k záchraně osob, zvířat a majetku a určí, které osoby, která zvířata nebo který majetek budou zachráněny přednostně,

d) organizuje součinnost zasahujících jednotek a jejich spolupráci s těmi, kteří poskytují osobní a věcnou pomoc,

e) organizuje spojení v místě zásahu a spojení s příslušným operačním střediskem a odpovídá za úplnost a správnost předávaných informací,

f) v případě potřeby zřídí štáb, označí velitelské stanoviště a přiděluje do úseků, popřípadě sektorů síly a prostředky jednotek nebo složek integrovaného záchranného systému,

g) zajišťuje týlové zabezpečení jednotek,

h) zajišťuje podávání informací o zásahu sdělovacím prostředkům a veřejnosti,

i) organizuje poskytování informací příbuzným osob, které byly postiženy následky požáru nebo mimořádné události,

j) organizuje opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob na místo zásahu,

k) vyhodnocuje zásah a zpracovává zprávu o zásahu podle odstavce 2.

(2) Zpráva o zásahu obsahuje údaje o silách a prostředcích na místě zásahu, hodnocení situace na místě zásahu v době příjezdu první zasahující jednotky a popis nasazení jednotek včetně zvláštností, které při zásahu nastaly, a záznam o poskytnutí osobní a věcné pomoci. Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu a odevzdává ji příslušnému operačnímu středisku nejpozději do 6 dnů ode dne ukončení zásahu.

(3) V místě zásahu, kde se předpokládají účinky požáru nebo mimořádné události, zabezpečuje velitel zásahu ve spolupráci s příslušným operačním střediskem, správními úřady a obcemi

a) provedení průzkumu šíření účinků požáru nebo mimořádné události,

b) informování obyvatelstva na území ve směru šíření požáru nebo mimořádné události, která by je mohla ohrozit svými účinky,

c) evakuaci obyvatelstva nebo jeho ochranu před nebezpečím, nelze-li evakuaci uskutečnit,

d) vyhledání bezprostředně ohrožených osob,

e) ošetření zraněných osob,

f) regulaci volného pohybu osob a dopravních prostředků v místě zásahu,

g) střežení evakuovaného území a majetku,

h) odstranění staveb a porostů, provedení terénních úprav14) za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých požárem nebo mimořádnou událostí.

(4) Velitel zásahu může prostřednictvím příslušného operačního střediska žádat o

a) regulaci dopravy na trasách odsunu zraněných do zdravotnických zařízení nebo na trasách, po kterých jsou přepravovány síly a prostředky jednotek,

b) zabezpečení náhradního ubytování pro postižené,

c) zabezpečení zdravotní péče, hygienické a protiepidemické péče a sociální a duchovní péče pro postižené, nemocné a zraněné,

d) provedení sanace a dekontaminace zasaženého území,

e) stanovení hygienických a veterinárních opatření.

(5) Velitel zásahu za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví zasahujících hasičů

a) analyzuje informace o nebezpečí na místě zásahu,

b) rozděluje místo zásahu na zóny s charakteristickým nebezpečím a stanoví odpovídající režim práce a způsob ochrany,

c) dbá, aby požadavky kladené na jednotky odpovídaly jejich vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární techniky a cíl jejich činnosti při zásahu byl stanoven s přihlédnutím ke konstrukci zachraňovaných objektů, charakteru technologických procesů probíhajících v těchto objektech a chemickým vlastnostem vznikajících nebo skladovaných látek, pokud jsou známy,

d) vytváří podmínky pro obnovu fyzických sil hasičů na místě zásahu, zajištění minimálních podmínek péče o zasahující hasiče a osoby poskytující osobní a věcnou pomoc.

(6) Velitel zásahu přímo řídí činnost

a) náčelníka štábu, velitele průzkumné skupiny, velitele úseku, velitele sektoru a dalších hasičů, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud jim neurčil jiného přímého nadřízeného,

b) velitelů jednotek, kromě těch, kteří byli zařazeni do podřízenosti velitele sektoru nebo velitele úseku.

(7) Velitel zásahu může odvolat

a) velitele jednotky nebo hasiče, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud nemohou plnit nebo neplní svoje úkoly, a současně určit jejich nástupce,

b) z místa zásahu jednotku, která neplní svoje úkoly nebo jestliže její síly a prostředky nejsou potřebné.

(8) Velitel zásahu může rozdělit jednotku, určit vedoucí skupin a začlenit osoby poskytující osobní a věcnou pomoc do jednotky. Nad činností těchto osob musí být zajištěn odborný dohled a musí být vybaveny osobními ochrannými prostředky.

(9) Velitel zásahu může rozhodnout o nedodržení technických podmínek požární techniky a věcných prostředků požární ochrany (§ 8 odst. 1), jestliže hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně života osob.

(10) Nemůže-li velitel zásahu vykonávat svoje oprávnění a plnit povinnosti podle předchozích odstavců, bezodkladně určí svého zástupce, pokud nedojde k převzetí velení podle § 22 odst. 1 nebo 2.

(1) Velitel úseku je na místě zásahu podřízen veliteli zásahu nebo veliteli sektoru, pokud byl sektor zřízen.

(2) Velitel úseku

a) prostřednictvím velitelů jednotek řídí jednotky zařazené do úseku,

b) organizuje podle rozhodnutí velitele zásahu průzkum a vyhodnocuje situaci v úseku; v případě bezprostředního ohrožení života osob je oprávněn změnit rozhodnutí velitele zásahu,

c) podává veliteli zásahu informace o plnění úkolů a o situaci v úseku,

d) řídí zásah sil a prostředků v úseku a spolupráci při poskytování osobní a věcné pomoci,

e) kontroluje činnost jednotek při zásahu a plnění svých rozkazů a pokynů,

f) udržuje spojení s velitelem zásahu a s podřízenými jednotkami.

(3) Velitel úseku za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví zasahujících hasičů

a) analyzuje informace o nebezpečí v úseku a provádí jejich ověřování,

b) určí jednotkám úkoly tak, aby odpovídaly vybavení hasičů v úseku, respektuje zvláštnosti místa zásahu, zejména technologii, konstrukční a dispoziční řešení objektů a vlastnosti přítomných nebo vznikajících látek,

c) oznamuje veliteli zásahu poznatky o situaci v úseku.

(4) Úkoly velitele sektoru ve svěřeném sektoru jsou obdobné jako úkoly velitele úseku uvedené v odstavcích 2 a 3.

(1) Velitel jednotky

a) ohlásí ihned veliteli zásahu příjezd jednotky a množství sil a prostředků jednotky,

b) podává veliteli úseku či sektoru nebo, není-li úsek či sektor zřízen, tak veliteli zásahu průběžně informace o plnění úkolů a o situaci na místě zásahu; v případě bezprostředního ohrožení života osob je oprávněn změnit rozhodnutí nadřízeného,

c) zpracovává dílčí zprávu o zásahu (§ 20 odst. 4).

(2) Velitel jednotky za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví hasičů jednotky

a) shromažďuje informace o nebezpečí a provádí jejich ověřování na místě zásahu jednotky,

b) rozděluje místo zásahu jednotky na zóny s charakteristickým nebezpečím a stanovuje odpovídající režim práce a způsob ochrany hasičů,

c) upozorní velitele úseku či sektoru nebo, není-li velitel úseku či sektoru určen, tak velitele zásahu, pokud požadavky kladené na jednotku neodpovídají jejímu vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární techniky a pokud při stanovení cíle činnosti jednotky při zásahu nebylo přihlédnuto ke konstrukci zachraňovaných objektů, charakteru technologických procesů probíhajících v těchto objektech a chemickým vlastnostem vznikajících nebo skladovaných látek,

d) dbá, pokud to situace na místě zásahu umožňuje, aby při nebezpečných činnostech, jakými jsou například průzkum, práce v prostředí nebezpečných látek, práce ve výškách a hloubkách, byli hasiči jištěni navzájem nebo jiným hasičem,

e) dbá u zasahujících hasičů na používání předepsaného standardního vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky a věcnými prostředky požární ochrany proti působení nebezpečných látek, zejména chemických, radioaktivních a infekčních.

(3) Velitel jednotky může odvolat z místa zásahu hasiče, který nemůže plnit nebo neplní svoje úkoly nebo jestliže mu neočekávané závažné okolnosti jejich plnění znemožní. O odvolání hasiče je povinen informovat velitele úseku či sektoru nebo, není-li sektor zřízen, tak velitele zásahu.

(4) Nemůže-li velitel jednotky vykonávat oprávnění a plnit povinnosti podle předchozích odstavců, je povinen bezodkladně určit svého zástupce, kterému řízení jednotky předá.

Při zásahu jsou hasiči označeni

a) velitel zásahu vestou s nápisem „Velitel zásahu“ nebo červenou páskou s nápisem „VZ“ na levé paži,

b) náčelník štábu vestou s nápisem „Náčelník štábu“ nebo červenou páskou s nápisem „NŠ“ na levé paži,

c) člen štábu pro spojení vestou s nápisem „Spojení“ nebo červenou páskou s nápisem „S“ na levé paži,

d) člen štábu pro týl vestou s nápisem „Týl“ nebo červenou páskou s nápisem „T“ na levé paži,

e) člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu vestou s nápisem „Analýza“ nebo červenou páskou s nápisem „A“ na levé paži,

f) člen štábu pro nasazení sil a prostředků vestou s nápisem „Nasazení“ nebo červenou páskou s nápisem „N“ na levé paži,

g) velitel úseku vestou s nápisem „Velitel úseku“ nebo červenou páskou s nápisem „VU“ na levé paži,

h) velitel sektoru vestou s nápisem „Velitel sektoru“ nebo červenou páskou s nápisem „VS“ na levé paži.

HLAVA VI

[K § 70 odst. 6 písm. d) zákona]

Na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel15) jednotky provádí zásah podle zásad uvedených v § 21 až 28. Při zásahu

a) zdolávají požáry,

b) provádí záchranné a likvidační práce,

c) podílí se na evakuaci obyvatel,

d) podílí se na označování oblastí s výskytem nebezpečných látek,

e) podílí se na varování obyvatel,

f) podílí se na dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku,

g) podílí se na humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek pro jeho nouzové přežití.

Jednotka vykonává na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel jen takovou činnost uvedenou v § 30, která odpovídá jejímu zařazení v plošném pokrytí a její dislokaci ve vztahu k vnější zóně havarijního plánování16) a k havarijnímu plánu kraje.17)

ČÁST DRUHÁ

[K § 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 238/2000 Sb. a k § 72 odst. 7 zákona]

Požadavky na odbornou způsobilost hasičů uvedených v § 72 odst. 5 písm. a) až c) zákona, bez které nemohou podle § 72 odst. 1 zákona vykonávat funkce v jednotce, a příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří nejsou zařazeni v jednotce (dále jen „ostatní příslušníci“), se rozumí požadavky na znalost

a) předpisů o požární ochraně, integrovaném záchranném systému, ochraně obyvatelstva a o krizovém řízení,18)

b) používání požární techniky a věcných prostředků požární ochrany,

c) požárně technické charakteristiky a technicko bezpečnostních parametrů látek,19)

d) bezpečnosti práce a zásad první pomoci,

(dále jen „odborné znalosti“), uzpůsobené zastávané funkci a požadavky na praktické dovednosti, které jsou nezbytné pro výkon zastávané funkce.

(1) Odborné znalosti a praktické dovednosti hasiči a ostatní příslušníci získávají odbornou přípravou k získání odborné způsobilosti podle § 34 a základní odbornou přípravou podle § 40. Pravidelnou odbornou přípravou podle § 36 až 39 hasiči svoje odborné znalosti a praktické dovednosti každoročně osvědčují.

(2) Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří jsou zařazeni ve funkcích na úseku státního požárního dozoru nebo vykonávají funkci velitele jednotky a kteří získali osvědčení o odborné způsobilosti podle § 35 odst. 5 pro výkon funkce, kterou zastávají, jsou odborně způsobilí i podle § 11 zákona.

(3) Absolventi středních a vyšších škol požární ochrany nebo absolventi vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem a pokud od ukončení jejich studia neuběhla doba delší než 5 let, jsou odborně způsobilí pro výkon funkce velitel dobrovolné jednotky a strojník dobrovolné jednotky.

(4) Hasiči z povolání, kteří jsou odborně způsobilí pro výkon funkce velitel družstva nebo funkce vyšší, jsou současně odborně způsobilí pro výkon funkce velitel dobrovolné jednotky a hasiči z povolání, kteří jsou odborně způsobilí pro výkon funkce strojník nebo technik strojní služby, jsou současně odborně způsobilí pro výkon funkce strojník dobrovolné jednotky.

(1) Odborná příprava k získání odborné způsobilosti a odborná příprava k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti hasičů uvedených v § 72 odst. 5 písm. a) až c) zákona a ostatních příslušníků pro výkon funkce, kterou zastávají, se provádí, není-li dále stanoveno jinak,

a) u hasičů uvedených v § 72 odst. 5 písm. a) zákona a ostatních příslušníků v odborných kurzech vzdělávacích zařízení ministerstva nebo ve studijních oborech požární ochrany středních nebo vyšších škol požární ochrany v rozsahu a podle osnov vydaných ministerstvem nebo ve vysokoškolském studiu, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem,

b) u hasičů uvedených v § 72 odst. 5 písm. b) zákona v odborných kurzech vzdělávacích zařízení ministerstva, u hasičských záchranných sborů krajů nebo ve vzdělávacích zařízeních určených ministerstvem v rozsahu a podle osnov vydaných ministerstvem,

c) u zaměstnanců podniků, u nichž se ověřuje odborná způsobilost podle § 72 odst. 5 písm. c) zákona, u jednotky hasičského záchranného sboru podniku v rozsahu stanoveném velitelem jednotky v rámci pravidelné odborné přípravy podle § 36.

(2) Odbornou přípravou k získání odborné způsobilosti hasičů z povolání, kteří zastávají funkci vrchní referent, asistent, hasič nebo starší hasič (§ 44), je základní odborná příprava podle § 40 odst. 2 nebo 3. To neplatí pro příslušníky zařazené ve strojní službě.

(3) Odbornou přípravu k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti příslušníků zařazených ve funkci hasič, vrchní referent nebo asistent provádí hasičský záchranný sbor kraje v rámci pravidelné odborné přípravy podle § 36.

(4) Hasič nebo ostatní příslušník se zařadí do odborné přípravy k získání odborné způsobilosti tak, aby nejpozději do 12 měsíců od ustanovení do funkce mohl vykonat zkoušku odborné způsobilosti podle § 35. Do odborné přípravy k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti se hasič nebo ostatní příslušník zařadí nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy o to požádá.

(1) Odborná příprava k získání odborné způsobilosti a odborná příprava k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti se ověřuje zkouškou odborné způsobilosti. Zkouška odborné způsobilosti se vykoná bezprostředně po skončení odborné přípravy k získání odborné způsobilosti nebo po skončení odborné přípravy k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti.

(2) Vykonání zkoušky odborné způsobilosti se hasiči nebo ostatnímu příslušníkovi neumožní, pokud se v průběhu odborné přípravy k získání odborné způsobilosti nebo odborné přípravy k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti zjistí, že si neosvojil praktické dovednosti nezbytné pro výkon funkce, kterou zastává.

(3) Hasiče a ostatní příslušníky zkouší nejméně tříčlenná komise. Komisi zřídí a jejího předsedu jmenuje orgán, který je podle § 72 odst. 5 písm. a) až c) zákona oprávněn zkoušku odborné způsobilosti provádět. Požadavky na odbornou způsobilost podle § 32 uzpůsobené zastávané funkci se zkoušenému sdělí současně s oznámením termínu konání zkoušky.

(4) O průběhu zkoušky odborné způsobilosti a jejím výsledku se vyhotoví protokol. Zkoušený, který vykoná zkoušku odborné způsobilosti úspěšně, je klasifikován hodnocením „prospěl“, zkoušený, který nebyl úspěšný, se klasifikuje hodnocením „neprospěl“.

(5) Odborná příprava k získání odborné způsobilosti se osvědčuje vydáním osvědčení o odborné způsobilosti. Osvědčení o odborné způsobilosti opravňuje hasiče nebo ostatního příslušníka k výkonu funkce, kterou zastává. Osvědčení o odborné způsobilosti se vydává na dobu 5 kalendářních let s účinností ode dne vydání. Odborná příprava k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti se osvědčuje prodloužením platnosti již vydaného osvědčení o odborné způsobilosti. Vzory osvědčení o odborné způsobilosti s vyznačením prodloužené platnosti jsou uvedeny v příloze č. 7.

(6) Pokud hasiči nebo ostatní příslušníci při zkoušce odborné způsobilosti neuspějí, musí jim být umožněno nejpozději do 3 měsíců zkoušku jedenkrát opakovat. Po tuto dobu platnost vydaného osvědčení o odborné způsobilosti nezaniká. Nárok na opakování zkoušky však nelze uplatnit jako námitku proti odvolání z funkce pro pochybnosti o odborné způsobilosti.

(7) Nevykonávají-li hasiči uvedení v § 72 odst. 5 písm. a) a b) zákona nebo ostatní příslušníci svědomitě a řádně službu, může generální ředitel nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje nařídit, aby zkoušku odborné způsobilosti vykonali i přesto, že mají platné osvědčení o odborné způsobilosti. Hasičům uvedeným v § 72 odst. 5 písm. c) zákona může zkoušku z týchž důvodů nařídit velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku.

(8) Zkouška odborné způsobilosti podle odstavce 7 se koná v termínu, který určí ředitel vzdělávacího zařízení ministerstva, u velitelů a strojníků dobrovolných jednotek ředitel hasičského záchranného sboru kraje a u hasičů uvedených v § 72 odst. 5 písm. c) zákona velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Zkouška se vykoná nejdříve po 7 dnech a nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy byla nařízena. Výsledek zkoušky se zkoušenému sdělí na místě a jeho zaměstnavateli nejpozději do 8 dnů ode dne vykonání zkoušky. Při neúspěšné zkoušce se postupuje podle odstavce 6.

(9) Nedostaví-li se hasič nebo ostatní příslušník ke zkoušce odborné způsobilosti ve stanoveném termínu nebo v termínu stanoveném pro opakování zkoušky, orgán, který odbornou způsobilost ověřuje, stanoví na žádost zkoušeného náhradní termín pro vykonání zkoušky, pokud se zkoušený omluvil nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy měl zkoušku vykonat, a k zameškání termínu zkoušky nedošlo jeho zaviněním.

(1) Pravidelné odborné přípravy (dále jen „odborná příprava“) se zúčastňují všichni hasiči a ostatní příslušníci. Odborná příprava zahrnuje

a) prohlubování odborných znalostí,

b) tělesnou přípravu,

c) prověřovací a taktické cvičení.

(2) Základní zaměření odborné přípravy stanoví ministerstvo. Podle tohoto zaměření se v jednotce zpracuje plán odborné přípravy, v němž se zohlední předurčenost jednotky k záchranným pracím. Součástí odborné přípravy mohou být i instrukčně metodická zaměstnání nebo specializační kurzy ve vzdělávacích zařízeních ministerstva nebo hasičského záchranného sboru kraje.

(3) Odbornou přípravu zaměstnanců podniků a členů řídí, organizují a ověřují velitelé jednotek; u příslušníků zařazených v jednotce hasičského záchranného sboru kraje a u ostatních příslušníků, kteří zastávají funkce u hasičského záchranného sboru kraje, ředitel hasičského záchranného sboru kraje a u ostatních příslušníků, kteří zastávají funkce u generálního ředitelství, generální ředitel.

(4) Odborná příprava se ověřuje jedenkrát v každém kalendářním roce. Ověřením odborné přípravy se rozumí také přezkoušení znalostí a praktických dovedností (§ 32) u každého hasiče jednotky. O výsledku ověření odborné přípravy se vyhotoví protokol, který je součástí dokumentace o odborné přípravě.

(5) Hasiči, který neuspěje při ověření odborné přípravy, se umožní nejpozději do 3 měsíců toto ověření jedenkrát opakovat.

(1) Za účelem udržení a prohloubení odborných znalostí se organizují specializační kurzy, přednášky, semináře, instrukčně metodická zaměstnání a jiné formy teoretického a praktického výcviku hasičů.

(2) V rámci prohlubování odborných znalostí se hasiči a ostatní příslušníci podrobí jedenkrát za 2 roky přezkoušení znalosti bezpečnosti práce, pokud předpisy o bezpečnosti práce nestanoví jinak, a

a) hasiči a ostatní příslušníci určení k používání dýchacích přístrojů procvičí nejméně jedenkrát za 3 měsíce použití těchto přístrojů,

b) hasiči určení k používání protichemických ochranných oděvů a oděvů proti sálavému teplu a ohni procvičí nejméně jedenkrát za půl roku použití těchto oděvů,

c) hasiči určení k používání prostředků pro detekci plynů a nebezpečných látek procvičí nejméně jedenkrát za měsíc použití těchto prostředků,

d) hasiči určení k řízení vozidel s právem přednostní jízdy, kteří v průběhu 4 týdnů neřídili požární automobil určený pro výjezd k zásahu anebo jiné motorové vozidlo stejné hmotnostní kategorie, absolvují bezodkladně kondiční jízdu v délce nejméně 10 km bez použití výstražného zařízení,

e) hasiči z povolání, jimž má být svěřeno řízení vozidla s právem přednostní jízdy nebo jestliže jako řidiči vozidla s právem přednostní jízdy měli dopravní nehodu, při které došlo k úmrtí nebo těžké újmě na zdraví, se podrobí bezodkladně psychodiagnostickému vyšetření.

(3) Procvičením podle odstavce 2 se rozumí i použití požární techniky a věcných prostředků požární ochrany při zásahu.

(1) Tělesná příprava zahrnuje všeobecnou tělesnou přípravu zaměřenou na udržení fyzické zdatnosti a rozvoj pohybových vlastností a speciální tělesnou přípravu odpovídající charakteru činnosti při zásahu jednotek. Speciální tělesnou přípravou jsou disciplíny požárního sportu a také cvičení s prvky hasičské, lezecké, potápěčské a záchranářské činnosti a práce na vodě.

(2) Způsob pořádání soutěží v požárním sportu, provádění jednotlivých disciplín a hodnocení dosažených výkonů stanovují pravidla požárního sportu. Požární sport tvoří následující disciplíny

a) běh na 100 m s překážkami,

b) výstup do čtvrtého podlaží cvičné věže,

c) štafeta 4 x 100 m s překážkami,

d) požární útok.

(3) V rámci tělesné přípravy mohou být organizovány sportovní soutěže, včetně mistrovství České republiky a mezinárodní soutěže. Náklady spojené s organizací soutěží nese ten, kdo soutěž organizuje. Náklady spojené s reprezentací Hasičského záchranného sboru České republiky nesou generální ředitelství a hasičské záchranné sbory krajů.

(1) Prověřovací cvičení je určeno k prověrce akceschopnosti jednotek, k prověření požárního řádu obce,20) k prověření dokumentace zdolávání požárů, havarijních plánů nebo k ověření součinnosti mezi jednotkami a složkami integrovaného záchranného systému. Součástí tohoto cvičení může být i vyhlášení cvičného požárního poplachu. Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy jednotek nebo štábů na zdolávání požárů nebo záchranné práce při mimořádných událostech.

(2) Prověřovací cvičení je oprávněn nařídit

a) generální ředitel nebo jeho zástupce,

b) ředitel hasičského záchranného sboru kraje nebo jeho zástupce,

c) ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje nebo jeho zástupce,

d) velitel jednotky a příslušníci, kteří v rámci výkonu státního požárního dozoru kontrolují akceschopnost jednotky,

e) starosta obce pro jednotku, kterou obec zřídila,

f) statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby pro jednotku, kterou zřídily.

(3) Při ohlášení požáru nebo mimořádné události musí být ohlašovna požáru, operační středisko nebo jiné místo, kterým se požár nebo mimořádná událost ohlašuje, upozorněny, že jde o prověřovací cvičení, pokud nejsou sami prověřovány.

(4) Taktická cvičení organizují velitelé jednotek v souladu s ročním plánem odborné přípravy. Dokumentaci taktického cvičení schvaluje ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje v případě, že se do taktického cvičení zapojují dvě a více jednotek nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje, pokud cvičení svým rozsahem přesáhne územní působnost územního odboru hasičského záchranného sboru kraje.

(1) Do základní odborné přípravy podle odstavců 2 až 4 se nejpozději do 1 roku od ustanovení do funkce v jednotce zařadí hasiči, kteří vykonávají službu při zásahu. Ostatní příslušníci se zařadí do základní odborné přípravy podle odstavců 2 a 3, pokud je to nezbytné pro výkon jejich služby.

(2) Základní odbornou přípravou hasičů z povolání vykonávajících samostatnou službu při zdolávání požárů na místě zásahu je nástupní odborný výcvik, který podle osnov stanovených ministerstvem organizují v odborných kurzech vzdělávací zařízení ministerstva. Součástí základní odborné přípravy hasičů z povolání vykonávajících samostatnou službu při zdolávání požárů na místě zásahu, může být nástupní výcvik uskutečněný u jednotky, ve které hasiči vykonávají službu.

(3) Základní odbornou přípravou zaměstnanců podniků vykonávajících samostatnou službu při zdolávání požárů mimo místo zásahu je nástupní odborný výcvik uskutečněný u jednotky, ve které hasiči vykonávají službu. Nástupní odborný výcvik organizují velitelé jednotek v rozsahu nejméně 40 pracovních hodin podle osnov stanovených ministerstvem.

(4) Základní odbornou přípravu členů organizuje nejméně v rozsahu 40 pracovních hodin velitel dobrovolné jednotky.

(5) Základní odborná příprava se ověří závěrečnou zkouškou, která se provede obdobně jako zkouška odborné způsobilosti podle § 35 odst. 2 až 4. O vykonání závěrečné zkoušky se vydá potvrzení o vykonání závěrečné zkoušky; příslušníkům ve funkci hasič, vrchní referent nebo asistent a osobám vykonávajícím službu v dobrovolné jednotce jako svoje zaměstnání se vydá též osvědčení o odborné způsobilosti.

(K § 88 odst. 2 zákona)

Oprávnění na úseku požární ochrany podle § 88 odst. 1 zákona hasiči na místě zásahu prokazují označením podle § 29. Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků a velitelé dobrovolných jednotek prokazují svá oprávnění průkazem, který vydává příslušný hasičský záchranný sbor kraje. Vzor průkazu je uveden v příloze č. 8.

(K § 91 odst. 2 zákona)

(1) Podle § 91 odst. 1 zákona lze udělit medaili Hasičského záchranného sboru České republiky Za statečnost. Medaile Za statečnost je zhotovena z pozlacené tombakové slitiny, má kruhový tvar o průměru 35 mm, sílu 3 mm. Na lícové straně je uprostřed v kruhovém poli znázorněn motiv lipových listů, kolem kruhového pole je umístěn nápis „Za statečnost“. Na rubové straně je znak Hasičského záchranného sboru České republiky. Medaile je pohyblivým průvlečným závěsem připevněna ke zdvojené stuze široké 32 mm a dlouhé 55 mm ukončené připínací jehlicí. Stuha má barevné provedení svisle orientované trikolóry v národních barvách uprostřed modrého pole. K medaili náleží dvě stužky o rozměrech 32 mm x 11 mm barevně shodné se stuhou. Medaile se předává v etuji zelené barvy o rozměrech 115 x 75 x 25 mm vyložené zeleným sametem. Součástí medaile je doklad s vyobrazením lícové strany medaile se zapsanými identifikačními údaji oceněné osoby a podpisem ministra vnitra. Vzor medaile je uveden v příloze č. 9.

(2) Medaili uděluje ministr vnitra na návrh generálního ředitele nebo bez návrhu.

(3) Medaile může být udělena in memoriam.

(4) Centrální evidenci udělených medailí vede generální ředitelství.

(K § 93 odst. 3 zákona)

(1) Stejnokrojem zaměstnanců podniku se rozumí pracovní stejnokroj I a pracovní stejnokroj II.22) Výstrojní součástky těchto stejnokrojů jsou shodné s výstrojními součástkami stejnokrojů příslušníků s výjimkou výstrojních součástek uvedených v odstavci 7.

(2) Stejnokrojem členů se rozumí pracovní stejnokroj II, který, pokud je nošen k zásahu, nesmí být vyroben ze směsi bavlna/polyester. Na svoje náklady mohou členové používat i pracovní stejnokroj I.

(3) Technikům požární ochrany, preventistům požární ochrany a dalším osobám vykonávajícím úkoly na úseku požární ochrany (dále jen „další osoby“) jako svoje zaměstnání v podniku, náleží pracovní stejnokroj I a pracovní stejnokroj II.

(4) Na stejnokroj se umisťuje domovenka, kterou se označuje příslušnost k jednotce hasičského záchranného sboru podniku nebo k dobrovolné jednotce anebo příslušnost dalších osob k podniku. Domovenka se nosí na levém rukávu blůzy stejnokroje, a to 20 mm pod ramenním švem. Na domovence je uveden název podniku nebo obce, jde-li o jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Šířka domovenky je 18 mm a tvarově sleduje tvar švu. Barva podkladu je bleděmodrá s 2 mm tmavomodrým lemováním, písmena jsou černá velikosti 10 mm.

(5) Na stejnokroji může být za účelem označení příslušnosti k jednotce umístěn i rukávový znak. Rukávový znak se nosí na levém rukávu stejnokroje 90 mm pod ramenním švem s vyobrazením znaku podniku nebo znaku obce anebo s vyobrazením znaku jednotky, kterou podnik nebo obec zřídily. Rukávový znak je ve tvaru pavézy nepřesahující půdorysný rozměr 70 x 90 mm nebo ve tvaru obdélníku rozměru 70 x 90 mm, popřípadě kruhu o průměru 90 mm.

(6) Na čepicích stejnokroje zaměstnanců podniků, členů dobrovolné jednotky podniku a dalších osob se nosí znak, který tvoří hasičská přilba podložena dvěmi přes sebe zkříženými sekyrkami a ve spodní části lemována dvěmi zkříženými ratolestmi. Tento znak je uveden v příloze č. 10. Na čepicích stejnokroje členů dobrovolné jednotky obce se nosí barevný státní znak.

(7) U pracovního stejnokroje I zaměstnanců podniků, členů a dalších osob uvedených v odstavci 3 je barva kalhot nebo sukně tmavomodrá v odstínu saka. Ke stejnokroji lze nosit bílou košili s dlouhým rukávem bez nárameníků, kabelku nebo tašku na spisy tmavé barvy bez nápadných ozdob.

(8) Údržba a obměna stejnokroje se zabezpečuje na náklady zřizovatele jednotky.

(1) Stejnokroj zaměstnanců podniků a dalších osob je na náramenících a výložkách opatřen funkčním označením pro funkce

a) hasič,

b) starší hasič, preventista požární ochrany,

c) strojník,

d) technik, technik požární ochrany, požární referent,

e) velitel družstva,

f) velitel čety,

g) velitel směny,

h) vedoucí oddělení, odborně způsobilá osoba,

i) velitel stanice, zástupce velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku,

j) velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku,

k) vedoucí odboru požární ochrany, zástupce ředitele hasičského záchranného sboru podniku,

l) ředitel hasičského záchranného sboru podniku.

(2) Funkční označení uvedená v odstavci 1 písm. k) a l) se použijí zpravidla v případě, že jednotka hasičského záchranného sboru podniku má několik stanic nebo je součástí vyšší organizační části podniku.

(3) Pro označení funkcí podle odstavce 1 se používají

a) trojcípá hvězda zlatavé nebo stříbřité barvy o průměru 15 mm,

b) kolejnička zlatavé nebo stříbřité barvy o šíři 5 mm a délce 30 mm.

(4) Umístění funkčního označení na náramenících a výložkách stejnokroje zaměstnanců podniků a dalších osob je znázorněno v příloze č. 11. Funkční označení na náramenících stejnokroje zaměstnanců podniků a dalších osob je znázorněno v příloze č. 12 a na výložkách pracovního stejnokroje II a svetru v příloze č. 13.

(1) Stejnokroj členů je na náramenících opatřen funkčním označením pro funkce

a) hasič,

b) starší hasič po 3 letech členství v jednotce,

c) strojník,

d) technik,

e) velitel družstva,

f) velitel družstva - zástupce velitele dobrovolné jednotky,

g) velitel dobrovolné jednotky.

(2) Pro označení funkcí členů podle odstavce 1 se používají

a) rozeta stříbřité barvy o průměru 14 mm,

b) kolejnička stříbřité barvy šíře 5 mm a délce 30 mm.

(3) Funkční označení na náramenících a na výložkách pracovního stejnokroje II a svetru členů dobrovolných jednotek je znázorněno v příloze č. 14.

Barevná úprava, nápisy, označení a znaky požárních automobilů, včetně přívěsů, návěsů a kontejnerů, lodí, vznášedel a letadel podle dosavadních předpisů musí být uvedeny do souladu s touto vyhláškou nejpozději do 31. prosince 2002.

Zrušuje se vyhláška č. 22/1996 Sb., kterou se upravují podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany, stanoví se činnost osob zúčastněných na jejich plnění a zásady velení při zásahu.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Gross v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

Pro účely stanovení stupně nebezpečí území obce se obcí rozumí katastrální území v obci1). Stupeň nebezpečí území obce je stanoven podle hodnoty celkového kritéria Kc (tabulka č.1).

Stupeň nebezpečí území obceHodnota KcI A25 a víceI B21 až 24II A16 až 20II B11 až 15III A6 až 10III B3 až 5IVDo 2

Hodnota kritéria Kc je dána součtem hodnot jednotlivých kritérií:

Kc = Ko + Kui + Kz

kde:

• Ko - kritérium počtu obyvatel

Hodnota kritéria vyplývá z počtu trvale žijících obyvatel v katastrálním území v obci (viz tabulka č. 2).

Počet obyvatelHodnota Konad 500002015001 až 50000155001 až 15000143001 až 5000121001 až 300010201 až 10005do 2001

• Kui - kritérium charakteru území;

Účelem zavedení tohoto kritéria je zohlednit místní vybrané zvláštnosti v katastrálním území v obci, které kritérium počtu obyvatel nemohlo vždy dostatečně odhalit. Přehled o možnostech uplatnění jednotlivých kritérií charakteru území udává tabulka č. 3. Při oprávněnosti kritéria se započítává každá z hodnot Kui.

Popis kritériaHodnota kritéria KuiHistorické jádro vybraných měst a obcí, území měst a obcí s historickým prostředím, které jsou prohlášeny za národní kulturní památku, památkovou zónu nebo památkovou rezervaci dle zvláštního právního předpisu2).1Rekreační oblast s přechodným zvýšením počtu ubytovaných obyvatel v katastrálním území obce vyšším jak 5000 osob, vyjma jednorázových akcí.1Zastavěná, alespoň do 25% plochy, nebo obydlená část katastrálního území obce je umístěno v záplavovém území dvacetileté vody definovaném v povodňovém plánu kraje3).1Katastrální území obce je v zóně havarijního plánování stanovené dle zvláštního právního předpisu4,5) pro látky zařazené jako hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny nebo výbušniny nebo toxická kapalina nebo toxický plyn.1Katastrální území obce je v zóně havarijního plánování stanovené dle zvláštního právního předpisu6) a pro velmi významné zdroje nebo jaderná pracoviště IV. Kategorie7).1Obchodní centra se supermarkety nebo zábavní centra s celkovou kapacitou nad 1000 osob a a průmyslové zóny s plochou nad 1 000 000 m2.1Nemocnice, ústavy sociální péče, léčebné ústavy dlouhodobě nemocných s léčebnou nebo ubytovací kapacitou zařízení v jedné budově nad 100 osob.1

• Kz- kritérium zásahů

Hodnota kritéria zásahů Kz je závislá na počtu mimořádných událostí se zásahem jednotek v posuzovaném katastrálním území obce během jednoho roku, přičemž jde o průměrnou hodnotu za posledních pěti let.

Počet mimořádných událostíHodnota kritéria Kzdo 1000101 až 2001nad 2002

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

1. Místo dislokace jednotky hasičského záchranného sboru kraje se na požárních automobilech vyznačí ve třech řádcích. V prvním řádku se umístí slova „HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR“, ve druhém řádku se umístí název kraje a ve třetím řádku se může umístit název obce, ve které se nachází stanice jednotky hasičského záchranného sboru kraje. Příklad:

2. Místo dislokace vzdělávacích zařízení ministerstva se na požárních automobilech vyznačí ve třech řádcích. V prvním řádku se umístí slova „HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR“, ve druhém řádku se umístí slova „ODBORNÉ UČILIŠTĚ“ a ve třetím řádku se umístí název obce, ve které se vzdělávací zařízení ministerstva nachází. Příklad:

3. Místo dislokace jednotky hasičského záchranného sboru podniku se na požárních automobilech vyznačí ve třech řádcích. V prvním řádku se umístí slova „HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR“, ve druhém řádku se umístí název podniku a ve třetím řádku se umístí název obce, ve které se nachází stanice jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Příklad:

4. Místo dislokace jednotky sboru dobrovolných hasičů obce se na požárních automobilech vyznačí ve dvou řádcích. V prvním řádku se umístí slova „SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ“, ve druhém řádku se umístí název obce, ve které se jednotka sboru dobrovolných hasičů obce nachází. Příklad:

5. Místo dislokace jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku se na požárních automobilech vyznačí ve třech řádcích. V prvním řádku se umístí slova „SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ“, ve druhém řádku se umístí název podniku a ve třetím řádku se umístí název obce, ve které se nachází jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku. Příklad:

6. U jednotek dislokovaných v prostoru letiště nesmí být označení podle bodů 3 a 5 v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Příloha č. 3

Typ staniceC1C2C3P0P1P2P3P4Počet organizovaných výjezdů k zásahu k zabezpečení plošného pokrytí22311112Základní početní stav příslušníků ve třech směnách394560915243339Základní početní stav příslušníků v jedné směně1315203581113Minimální početní stav příslušníků v jedné směně určených k výjezdu101116246810Služební místa ve směněVelící důstojník směny--1-----Velitel čety111---11Velitel družstva22311122Hasič234-1223Hasič – řidič, obsluha požární techniky (strojník)45722344Hasič – technik speciální služby444-1223

Základní početní stav příslušníků v jedné směně na stanici hasičského záchranného sboru kraje uvedený v tabulce se zvyšuje

a) u stanice, která je předurčena pro systém záchranných prací při dopravních nehodách na dálnicích, rychlostních komunikacích a vybraných silnicích I. třídy, o dva příslušníky ve směně,

b) u stanice, která je předurčena jako opěrná pro likvidaci havárií nebezpečných látek o tři příslušníky ve směně,

c) až jedenapůlkrát, pokud je to odůvodněno dokumentací zdolávání požárů objektů, jejichž ochranu před požáry a mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje, nebo potřebami operačního řízení, anebo potřebami obsluhy speciální požární techniky.

Minimální početní stav příslušníků v jedné směně určených k výjezdu u stanice typu C2 je možné zvýšit o jednoho příslušníka ve směně, pokud je v rámci katastrálního území obce více než 10 % budov s více než 5 nadzemními podlažími, rozsáhlý výrobní nebo skladovací areál nebo jiný důvod, u něhož je zásah podmíněn vysláním speciální techniky.

V rámci jednoho územního odboru hasičského záchranného sboru kraje a sídla hasičského záchranného sboru kraje se s ohledem na plošné pokrytí a pro vytvoření odpovídající základny pro činnost specializovaných služeb zřizuje vždy jedna ze stanic typu:

C1 - stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a jedné skupiny,

C2 - stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a dvou skupin, nebo

C3 - stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd tří družstev o zmenšeném početním stavu a dvou skupin,

a dále se s ohledem na plošné pokrytí a požární nebezpečí katastrálních území obcí v kraji zřizují stanice typu P:

P0 - stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje vznikla sdružením prostředků obce a hasičského záchranného sboru kraje podle § 69a zákona o požární ochraně,

P1 – stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd jednoho družstva o zmenšeném početním stavu,

P2 – stanice, kde jednotka zabezpečuje výjezd minimálně jednoho družstva o zmenšeném početním stavu a jedné skupiny,

P3 – stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd jednoho družstva o zmenšeném početním stavu a dvou skupin,

P4 – stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a jedné skupiny.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

Vnitřní organizace jednotkyKategorie jednotkyJPO II/1JPO II/2JPO III/1JPO III/2JPOVCelkem základní početní stav členů5)122412249Počet členů v pohotovosti pro výjezd v dané kategorii jednotky48484FunkceVelitel11111Velitel družstva25252Strojník36462Hasič, starší hasič6125124Požární technika a věcné prostředky požární ochrany3)Cisternová automobilová stříkačka v základním provedení (dále jen „CAS“)111111)Dopravní automobil111111)Automobilový žebřík do 30 m12)12)12)12)-Automobilová plošina do 30 m12)12)---Odsavač kouře nebo přetlakový ventilátor11)11)11)11)11)Motorová stříkačka11)11)11)11)1Izolační dýchací přístroj4)481)481)41)Vozidlová radiostanice požární ochrany2222-Přenosná radiostanice požární ochrany242411)Mobilní telefon11)11)11)11)11)

1) Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce je vybavena uvedenou požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany, jen pokud je to odůvodněno plošným pokrytím, dokumentací zdolávání požáru objektů, jejichž ochranu před požáry a mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje. Do počtu izolačních dýchacích přístrojů, přetlakových ventilátorů a motorových stříkaček se započítávají také tyto prostředky umístěné v CAS nebo v jiné požární technice ve vybavení jednotky.

2) Vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů obce výškovou technikou se provádí podle obdobné zásady, na které je vybavena stanice typu P2 hasičského záchranného sboru kraje (příloha č.3 a č.6).

3) Kromě minimálního vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany je jednotka sboru dobrovolných hasičů obce vybavována další požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany nebo jinými prostředky, pokud je předurčena pro systém záchranných prací při dopravních nehodách, při haváriích, při živelních pohromách a pro ochranu obyvatelstva. To platí i v případech, kdy je nadstandardní vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany a jinými prostředky odůvodněno havarijním plánem kraje nebo dokumentací zdolávání požáru objektů, jejichž ochranu před požáry a jinými mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje. Vybavení požární technikou a prostředky požární ochrany může být zvýšeno až na jedenapůlnásobek limitů uvedených v tabulce (zaokrouhluje se nahoru).

4) Autonomní dýchací přístroj na stlačený vzduch s otevřeným okruhem, typ s plicní automatikou pro použití v plynném prostředí.

5) Základní početní stav členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce se zvyšuje o potřebný počet členů stanovený právním předpisem, je-li tato jednotka současně zařízením civilní ochrany.

Vysvětlivky:

JPO II/1 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s územní působností kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000,

JPO II/2 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s územní působností kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000,

JPO III/1 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s územní působností kategorie JPO III, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000,

JPO III/2 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s územní působností kategorie JPO III, která zabezpečuje výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000,

JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s místní působností kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu.

Poznámka: Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která není zařazena do plošného pokrytí má základní početní stav členů jako jednotka JPO V.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

Požární technika a věcné prostředky požární ochrany1)Typ stanice/počtyC1C2C3P0P1P2P3P4Cisternová automobilová stříkačka (dále jen „CAS“)-celkem počet3341217)223Rychlý zásahový automobil ( dále jen „RZA“) a technický automobil UL nebo hydraulické vyprošťovací zařízení na CAS3)11111111Technický automobil L nebo S nebo kontejner11114)14)Protiplynový automobil nebo kontejner11114)Automobilový žebřík do 30 m11114)14)14)Automobilový žebřík nad 30 m4)14)Automobilová plošina do 30 m4) 10)11111Automobilová plošina nad 30 m4) 10)1Dopravní automobil nebo kontejner5)11111Velitelský automobil UL11111111Velitelský automobil L (rozšířené provedení)111Automobil pro zjišťování příčin požáru111Automobilový jeřáb nebo vyprošťovací automobil s nosností na výložníku do 20 t4)11111Užitkový automobil11111111Osobní automobil444Nákladní automobil nebo nosič kontejnerů a nákladním kontejnerem1111Přetlakový ventilátor11)22211111Elektrocentrála, přenosný generátor 220 V min. 3 kW s přenosnou osvětlovací sadou11)11111111Přívěsná nebo přenosná lafetová proudnice4), 11) výkon minimálně 2400 l.min-11111Zařízení na hašení práškem s minimálně 50 kg náplně11)14)14)11111Zařízení na hašení CO2 s minimálně 150 kg náplně11)11114)14)11Hadicový přívěs minimálně s 560 m požárních tlakových hadic 75 4)1111Protichemický ochranný oblek rovnotlaký11)9910447)47)67)6Protichemický ochranný oblek přetlakový11)9910228)48)68)6Ochranný oblek proti sálavému teplu11)44424)24)24)24)Loď s motor. Pohonem pro minimálně 6 osob4)2221112Prostředky pro detekci nebezpečných koncentrací par a plynů (kromě radioaktivního záření radioaktivních plynů)11) – explozimetry29)29)39)19)19)19)29)29)Prostředky pro detekci nebezpečných látek (kromě radioaktivního záření radioaktivních látek)11) – toximetry11111111Prostředek pro detekci bojových chemických látek11)11111111Indikátor ionizujícího záření gama11)22311122Osobní operativní dozimetr11)44611244Radiometr11), 13)11311111Dekontaminační sprcha11)12214)14)14)Mobilní telefon pro organizovaný výjezd22311122Plnící zařízení tlakových lahví11)2221Pevný generátor 220/380 V6)11114)14)14)1Filtrační dýchací přístroj 11)204)204)254)Izolační dýchací přístroj 11), 14)64)64)94)Izolační dýchací přístroj 11), 15)1,7 násobek počtu jedné směnyNáhradní tlakové láhve k dýchacím přístrojům11)pro každý přístroj 1 náhradní tlaková láhevPřenosná radiostanice1,5 násobek počtu jedné směny1,2 násobek počtu jedné směnyVozidlová radiostanicePodle počtu zásahových požárních automobilůZařízení pro konverzi signáluDle počtu CAS a velitelských automobilůVybavení jednotek hasičského záchranného sboru kraje technikou a věcnými prostředky bez rozlišení místa dislokace technikyAutobus4)1Záloha CASX2)Kombinovaný hasící automobil 4)1Pěnový hasicí automobil 4)1Plynový hasicí automobil 4)1Práškový hasicí automobil 4)1Automobilový jeřáb nebo vyprošťovací automobil s nosností výložníku nad 20 t 4)1Nosič kontejnerůY12)Kontejner pro nouzové přežití1Kontejner pro štáb1Kontejner týlový1Kontejner technický nebo technický automobil S4)1Automobil pro přepravu pohonných hmot nebo kontejner tankovací1Celkový počet osobních automobilůZ16)Velitelský automobil UL nebo L řídícího důstojníka kraje1

1) Pokud to odůvodňuje odůvodněno plošné pokrytí, havarijní plán kraje, dokumentace zdolávání požáru objektů, jejichž ochranu před požáry a mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje, mohou být počty požární techniky a věcných prostředků požární ochrany uvedené v tabulce zvýšeny u jednotlivých druhů až jedenapůlkrát. (zaokrouhleno nahoru).

2) Minimální počet CAS v záloze je stanoven počtem stanic hasičského záchranného sboru kraje následovně:

- do 10 stanic - 2 CAS,

- od 11 do 20 stanic - 3 CAS,

- nad 20 stanic - 4 CAS.

3) RZA může být vybavena stanice, pokud je předurčena pro systém záchranných prací při dopravních nehodách na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla a vybrané silnice I.třídy.

4) Stanice je vybavena požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jen pokud to odůvodňuje požární nebezpečí území, havarijní plán kraje nebo dokumentace zdolávání požáru objektů, jejichž ochranu před požáry a mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje.

5) Dopravní automobil může být nahrazen jiným požárním automobilem pro přepravu nejméně jednoho družstva.

6) Věcné prostředky požární ochrany nejsou ve vybavení nástavby zásahového požárního automobilu

7) Pokud je stanice vybavena protichemickými obleky přetlakovými, nemusí být vybavena protichemickými obleky rovnotlakými.

8) Pokud je stanice vybavena protichemickými obleky rovnotlakými, nemusí být vybavena protichemickými obleky přetlakovými.

9) Detektor výbušné koncentrace par a plynů kalibrovaný na metan.

10) Automobilová plošina není nutná ve vybavení, pokud je stanice vybavena automobilovým žebříkem s košem se stejnou nebo přibližně stejnou dostupnou výškou. Počet automobilových plošin na stanicích hasičského záchranného sboru kraje může vytvářet také zálohu výškové techniky u hasičského záchranného sboru kraje ve velikosti až 30 % celkového minimálního počtu automobilových žebříků (zaokrouhluje se nahoru) na stanicích.

11) Do počtu uvedených prostředků se započítávají také prostředky umístěné v CAS nebo v jiné požární technice ve vybavení stanice.

12) Počet nosičů kontejnerů je odvozen od počtu kontejnerů tak, aby na 2 až 3 kontejnery připadal alespoň jeden kontejnerový nosič.

13) Přístroj je schopný měřit dávkový příkon záření gama a povrchovou kontaminaci záření beta (popř. záření alfa).

14) Autonomní dýchací přístroj s uzavřeným okruhem, typ s tlakovým kyslíkem;

Autonomní dýchací přístroj s uzavřeným okruhem; únikový přístroj s chemicky vyvíjeným kyslíkem (KO2), únikový přístroj s chemicky vyvíjeným kyslíkem (NaCLO3).

15) Autonomní dýchací přístroj na stlačený vzduch s otevřeným okruhem, typ s plicní automatikou pro použití v plynném prostředí.

16) Celkový počet osobních automobilů je dán součtem počtu osobních automobilů na stanicích typu C a k tomu následujícího počtu osobních automobilů:

- do 10 stanic – 7 osobních automobilů,

- od 11 do 20 stanic – 8 osobních automobilů,

- nad 20 stanic – 10 osobních automobilů.

17) Počet CAS lze snížit na jednu, pokud má stanice společnou dislokaci s jednotkou sboru dobrovolných hasičů, která je rovněž vybavena CAS a je současně zabezpečeno její případné použití příslušníky pro zásah.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.

1) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

2) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. – příloha č. 2 body 73 až 81 a 83 a příloha č. 3 body 19 až 21.

3) Úmluva o mezinárodním civilním letectví vyhlášená pod č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb.

4) § 4 odst. 9 zákona č. 239/2000 Sb.

5) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.

Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky – příloha část I – Česká republika.

6) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně některých zákonů.

7) § 1 písm. h) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

8) § 34 vyhlášky č. 246/2001 Sb.

9) § 1 písm. b) a c) vyhlášky č. 246/2001 Sb.

10) Například vyhláška č. 254/1999 Sb.

11) Například § 12 zákona č. 239/2000 Sb.

12) § 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.

13) Například zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb.

14) § 19 odst. 3 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.

15) § 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.

16) § 10 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.

17) § 10 odst. 2 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

18) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

19) § 1 odst. 1 písm. i) a j) vyhlášky č. 246/2001 Sb.

20) § 15 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně.

22) Příloha č. 7 vyhlášky č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany.

1) Vyhláška č. 463/2002 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 387/2003 Sb. ve znění vyhlášky č. 570/2004 Sb.

2) Např. vyhláška č. 108/2003 Sb., o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu; vyhláška č. 249/1995 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny; nařízení vlády č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace; apod.

3) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

4) Zákon č. 349/2004 Sb., úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií); vyhláška č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií.

5) Vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

6) Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.

7) Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.