Zákon o podpoře regionálního rozvoje

(1) Na zaměstnance Centra, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.

(2) Centrum se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje generální ředitel.

(3) Nadřízeným služebním úřadem Centra je Ministerstvo.

(4) Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné zaměstnancem v Centru nebo právním předchůdci Centra se pro účely započítání praxe podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti ve správním úřadu.

Pro potřeby spojené s koordinací a realizací podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 26) (dále jen „region soudržnosti“). Jedná se o tyto regiony soudržnosti:

a) Praha, vymezený územím hlavního města Prahy,

b) Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje,

c) Jihozápad, vymezený územím Jihočeského a Plzeňského kraje,

d) Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje,

e) Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje,

f) Jihovýchod, vymezený územím Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina,

g) Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje,

h) Moravskoslezsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje.

(1) Ministerstvo zabezpečuje spolupráci České republiky s orgány Evropské unie a koordinuje činnosti řídicích orgánů při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské politiky s výjimkou společné zemědělské politiky Evropské unie (dále jen „oblast podpory“) a v oblasti územní spolupráce. Ministerstvo dále koordinuje věcné překryvy a návaznosti při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie.

(2) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány v oblasti podpory předkládá vládě ke schválení návrh jednotného národního rámce, kterým se metodicky sjednocují postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním programů těchto fondů.

(3) Ministerstvo v oblasti podpory ve spolupráci s řídicími orgány

a) navrhuje vládě strategický rámec a priority rozvoje České republiky,

b) zajišťuje přípravu, provádění, sledování a vyhodnocování dohody o partnerství uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou komisí o čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblasti podpory (dále jen „Dohoda o partnerství“),

c) navrhuje vládě systém pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie, který zahrnuje vymezení operačních programů, řídicích orgánů a věcných rozhraní a návazností mezi operačními programy,

d) koordinuje efektivní využívání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a naplňování podmínek a sleduje dodržování průřezových povinností pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie,

e) identifikuje a vyhodnocuje rizika čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a navrhuje vládě vhodná opatření.

(4) Ministerstvo v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise na národní úrovni a v součinnosti s národními kontaktními místy

a) sleduje a vyhodnocuje využívání fondů, programů a nástrojů, prosazuje zájmy České republiky v Evropské komisi a navrhuje opatření ke zlepšení využívání fondů, programů a nástrojů,

b) navrhuje opatření k harmonizaci pravidel pro poskytování podpory a sleduje a vyhodnocuje věcné překryvy a návaznosti ve spolupráci s řídicími orgány,

c) poskytuje metodickou, vzdělávací, informační a propagační podporu při využívání fondů, programů a nástrojů.

(5) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány15) v oblasti podpory vydává řídicí akty závazné pro řídicí orgány operačních programů, kterými metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním těchto programů. V případě, že po projednání s řídicími orgány operačních programů v oblasti podpory nebude dosaženo shody mezi Ministerstvem a řídicími orgány operačních programů, rozhodne o rozporech vláda na návrh Ministerstva.

(1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu pro fondy Evropské unie (dále jen „Rada“). Předsedou Rady je člen vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.

(2) Rada projednává zejména

a) zajištění souladu realizace programů v oblasti podpory s Dohodou o partnerství a se strategickými dokumenty České republiky a Evropské unie,

b) přínosy politiky soudržnosti a rybářské politiky Evropské unie pro účely plnění priorit financování Dohody o partnerství,

c) věcné překryvy a návaznosti mezi programy spolufinancovanými fondy v oblasti podpory se zaměřením na zajištění synergických efektů,

d) návrhy řešení závažných problémů a řízení rizik v programech, systémová opatření nutná pro řádnou a efektivní realizaci politiky soudržnosti a rybářské politiky,

e) aktualizace Dohody o partnerství a informace o změnách programů v oblasti podpory spojených se změnami platného rozdělení peněžních prostředků mezi programy,

f) opatření v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise podle § 17a odst. 4.

(3) Rozdělení peněžních prostředků v oblasti podpory mezi operačními programy a návrhy případných změn platného rozdělení peněžních prostředků schvaluje vláda na návrh Ministerstva po předchozím projednání v Radě.

(1) V oblasti podpory je poskytovatelem dotace nebo návratné finanční výpomoci z fondů Evropské unie podle zvláštních právních předpisů17) řídicí orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), nebo jiná řídicím orgánem písemně pověřená právnická osoba nebo organizační složka státu.

(2) Řídicí orgány podle odstavce 1 poskytují Ministerstvu na jeho výzvu podklady potřebné pro naplňování cílů Dohody o partnerství.

(3) V oblasti podpory řídicí orgán vydává řídicí akty, kterými stanovuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, kontrolou, monitorováním a vyhodnocením operačního programu. Tyto řídicí akty jsou pro zprostředkující subjekt13) závazné.

(1) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Zlín a hlavní město Praha zpracovávají a provádějí územní strategie a mohou za tímto účelem uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.

(2) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha zpracovávají a naplňují udržitelné městské strategie18). Za tímto účelem mohou uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.

(3) Řídicí orgán15), s výjimkou řídicího orgánu Operačního Programu Praha - pól růstu, pověří města uvedená v odstavci 2 funkcí zprostředkujícího subjektu. Funkci zprostředkujícího subjektu vykonávají města uvedená v odstavci 2 v přenesené působnosti. Věcná působnost při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu je vázána vždy na udržitelnou městskou strategii18), za jejíž provádění je každé z pověřených měst uvedených v odstavci 2 odpovědné, a zahrnuje výběr operací. O výběru operací vydává pro účely řízení o poskytnutí dotace závazné stanovisko.

(4) K pověření měst podle odstavce 3 dochází uzavřením veřejnoprávní smlouvy20), která upraví také vztahy mezi řídicím orgánem a městem pověřeným výkonem funkce zprostředkujícího subjektu včetně způsobu financování. K souhlasu s uzavřením každé z těchto smluv a k řešení sporů z nich vzniklých je příslušný ministr stojící v čele ministerstva pověřeného řízením operačního programu, které je stranou této smlouvy.

(5) Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odstavce 3. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu.

(1) Monitorovací systém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16) (dále jen „monitorovací systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Ministerstvo. Monitorovací systém slouží v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce pro vzájemnou komunikaci subjektů implementační struktury a pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s

a) přípravou a naplňováním Dohody o partnerství,

b) přípravou a uplatňováním finančních, programových, popřípadě jiných nástrojů vymezených metodickými dokumenty Ministerstva.

(2) Monitorovací systém se využívá v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce také pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících s

a) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním operačních programů,

b) vyhlašováním výzev k podávání žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci,

c) podáváním žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů,

d) doručováním rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jakož i dalších dokumentů, které se doručují žadateli nebo příjemci,

e) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním projektů v průběhu jejich celého životního cyklu včetně vymezené doby udržitelnosti,

f) plánováním a řízením kontrol programů a projektů.

(3) Monitorovací systém se nevyužívá pro oblast Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s výjimkou strategií komunitně vedeného místního rozvoje.

(4) Dokument podle odstavce 2 písm. d) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup k dokumentu.

(5) Nepřihlásí-li se do monitorovacího systému žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do monitorovacího systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li zvláštní právní předpis náhradní doručení.

(6) Původcem dokumentů v monitorovacím systému podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu je oprávněný uživatel systému. Monitorovací systém je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v monitorovacím systému za splněnou. Správce monitorovacího systému vykonává povinnosti původce při provádění výběru archiválií podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, pokud se týká dokumentů uložených v monitorovacím systému. Výběr archiválií provádí Národní archiv.

Pro účely sledování osob podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie je zřízen informační systém Evropského sociálního fondu, který je veřejným informačním systémem veřejné správy, a jehož správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje o osobách podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jsou z informačního systému Evropského sociálního fondu předávány do monitorovacího systému.

(1) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

c) datum narození,

d) pohlaví,

e) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

f) rodné číslo,

g) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému cizinců údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,

d) rodné číslo,

e) pohlaví,

f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky.

(4) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a

b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.

(5) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro potřeby vedení evidence podpořených osob v informačním systému Evropského sociálního fondu podle § 17f využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.

(6) Z údajů podle odstavců 1 až 5 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(1) Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o evropském seskupení pro územní spolupráci7) (dále jen „nařízení o evropském seskupení“) postup při schvalování účasti v seskupení, při zřízení a registraci seskupení se sídlem na území České republiky a další související vztahy.

(2) Seskupení s účastí člena s omezenou odpovědností jsou povinna mít po celou dobu své činnosti odpovídající pojištění či jiné zajištění podle čl. 12 nařízení o evropském seskupení.

(3) Název seskupení se sídlem na území České republiky musí obsahovat označení „Evropské seskupení pro územní spolupráci“ nebo zkratku „ESÚS“.

(4) Pokud je odpovědnost alespoň jednoho člena seskupení z členského státu omezena v důsledku vnitrostátního práva, podle něhož je zřízen, mohou ostatní členové v úmluvě rovněž omezit svou odpovědnost.

(1) Případný budoucí člen seskupení, je-li právnickou osobou zřízenou nebo založenou podle právních předpisů České republiky, podává žádost o schválení své účasti v seskupení se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie Ministerstvu. K žádosti je nutno přiložit podklady ke schvalovacímu řízení v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o evropském seskupení.

(2) Ministerstvo žádost o schválení účasti v seskupení zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení.

(3) Při schvalování účasti v seskupení si Ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu10) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Člen seskupení, jemuž byla Ministerstvem schválena účast v seskupení se sídlem na území České republiky, ale seskupení nebylo dosud registrováno, nebo člen seskupení, jemuž byla schválena účast v seskupení se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, je povinen Ministerstvu písemně oznámit plánovanou změnu úmluvy nebo změnu stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení.

(1) Seskupení se sídlem v České republice je právnickou osobou a vzniká dnem zápisu do registru seskupení (dále jen „registr“) vedeného Ministerstvem.

(2) Návrh na zápis do registru (dále jen „registrace“) je oprávněna podat Ministerstvu osoba pověřená budoucími členy seskupení. Součástí žádosti jsou i úředně ověřené kopie schválené úmluvy a stanov podle čl. 8 a 9 nařízení o evropském seskupení, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a adrese místa pobytu ředitele seskupení, adrese pro doručování nebo elektronické adrese7a) pro doručování a dokumenty obsahující souhlasy států udělené všem případným budoucím členům seskupení zřízeným podle právních předpisů země jejich sídla.

(3) Ministerstvo registraci odmítne, pokud

a) neschválilo postupem upraveným v § 18b účast v seskupení členovi, který byl zřízen nebo založen podle právních předpisů České republiky,

b) žadatel nepředloží doklady o pojištění či zajištění podle § 18a odst. 2.

(4) Ustanovení § 18b odst. 3 se použije obdobně i při registraci seskupení.

(5) Ministerstvo do registru zapíše

a) název a sídlo seskupení,

b) dobu, na kterou se seskupení zakládá,

c) účel založení a úkoly seskupení,

d) seznam členů podle úmluvy,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu ředitele seskupení a

f) adresu pro doručování nebo elektronickou adresu pro doručování.

(6) Ministerstvo zaregistruje stanovy přijaté seskupením podle čl. 9 odst. 1 nařízení o evropském seskupení. Skutečnosti zapisované do registru a úplné znění úmluvy a stanov Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Seskupení se sídlem v České republice je povinno písemně oznámit Ministerstvu plánovanou změnu úmluvy nebo stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení před jejím přijetím orgány seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou takové změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení. Ministerstvo žádost o schválení změny úmluvy zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení. V opačném případě oznámí seskupení, že změnu úmluvy může přijmout.

(8) Změnu zapisovaných skutečností podle odstavce 5 nebo skutečností uvedených ve stanovách a úmluvě oznámí seskupení Ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a Ministerstvo ji zaregistruje. Seskupení zašle Ministerstvu jako součást oznámení podle věty první také upravené úplné znění úmluvy a stanov a Ministerstvo je zveřejní způsobem podle odstavce 6.

(1) Zjistí-li Ministerstvo, že činnost seskupení naplňuje skutečnosti uvedené v čl. 14 nařízení o evropském seskupení, neprodleně na to seskupení upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže seskupení v této činnosti pokračuje, Ministerstvo je zruší a seskupení vstoupí do likvidace. Seskupení může být zrušeno také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

(2) Seskupení zaniká dnem výmazu z registru, který Ministerstvo provede na návrh likvidátora po skončení likvidace.

(1) Česká republika se může stát členem seskupení jen s předchozím souhlasem vlády České republiky. Návrh na udělení souhlasu předkládá vládě její člen, jehož působnost věcně souvisí s konkrétním cílem a úkoly seskupení určenými úmluvou.

(2) Pro účast územních samosprávných celků v seskupení se nepoužijí ustanovení jiných právních předpisů7b) upravující spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států.

(1) Seskupení je účetní jednotkou a vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu7c).

(2) Seskupení zajistí ověření účetní závěrky auditorem7d).

(1) Seskupení vypracuje za každý kalendářní rok své činnosti výroční zprávu a předá ji Ministerstvu nejpozději do 15. července následujícího roku. Ministerstvo zveřejní výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Výroční zpráva obsahuje

a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s upřesněním jejich vztahu k cílům a úkolům seskupení uvedeným v úmluvě,

b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,

c) změny ve složení orgánů seskupení, ke kterým došlo v průběhu roku, a

d) výrok auditora k účetní závěrce.

(3) Neobdrží-li Ministerstvo od seskupení výroční zprávu ve lhůtě podle odstavce 1, vyzve seskupení, aby tak učinilo v dodatečně stanovené lhůtě. Po jejím marném uplynutí Ministerstvo postupuje podle čl. 13 nařízení o evropském seskupení. Obdobně postupuje Ministerstvo v případě, opravňují-li ho k tomu informace o činnosti seskupení uvedené ve výroční zprávě.

Pro stanovení působnosti orgánu kontrolujícího řízení veřejných peněžních prostředků u seskupení podle čl. 6 odst. 1 nařízení o evropském seskupení se použije zákon upravující řízení a kontrolu veřejných financí.

(1) Kontrola využití rozpočtových prostředků a evidence návratných finančních výpomocí v souladu s vládou schválenými státními programy regionálního rozvoje se provádí podle zvláštního právního předpisu.8)

(2) Poskytování podpor podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.9)

(3) Podpory podle tohoto zákona nesmí být poskytnuty v rozporu s politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací.

(4) Prekluzivní lhůta pro zahájení řízení o stíhání nesrovnalosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21) činí 6 let od okamžiku, kdy došlo k nesrovnalosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

6) Sdělení Českého statistického úřadu č. 228/2004 Sb., o aktualizaci Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS).

6g) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013.

7a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

7b) § 55 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.

§ 28 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb.

§ 27 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

7d) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).

8) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákon č. 250/2000 Sb., zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

10) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

11) § 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

13) Čl. 123 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

14) Čl. 23 odst. 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce.

15) Čl. 123 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.

16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.

17) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

18) Čl. 7 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.

19) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

20) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

21) Čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství.