§ 13 vyhláška ministerstva školství a kultury, kterou se vydávají studijní předpisy pro vysoké školy – Zkoušky
Vyhláška ministerstva školství a kultury, kterou se vydávají studijní předpisy pro vysoké školy · 25/1966 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 13 vyhlášky 25/1966 stanovuje pravidla pro konání zkoušek na vysokých školách, včetně jejich forem, maximálního počtu za semestr, určování termínů, omlouvání neúčasti a možnosti dřívějšího skládání zkoušek. Zkoušky mohou mít různé formy (ústní, písemné, praktické, nebo kombinace) a jejich konkrétní podoba závisí na předmětu. (§ 13 zákona č. 25/1966 Sb., vyhláška ministerstva školství a kultury, kterou se vydávají studijní předpisy pro vysoké školy, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zkoušky
- Odkazuje na: § 7
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 25/1966 Sb.
(1) Zkoušky mohou být ústní nebo písemné, nebo ústní i písemné anebo praktické.
(2) V semestru se připouští maximálně 5 zkoušek; zkoušky z vojenské přípravy a jazyků, pokud netvoří organickou součást výuky, se do tohoto počtu nezahrnují.
(3) Podle pokynů děkana stanoví zkoušející zkušební termíny tak, aby studenti měli možnost volby mezi několika termíny. Studentům se umožní, aby mohli skládat zkoušky ještě před ukončením výuky v příslušném semestru.
(4) Příprava na zkoušky v období, kdy probíhá výuka, neomlouvá studenta z neúčasti na výuce uvedené v § 7 odst. 2.
(5) Nemůže-li se student dostavit ve zvoleném termínu ke zkoušce, je povinen se předem omluvit zkoušejícímu, který určí náhradní termín. Nedostaví-li se student ke zkoušce bez vážného důvodu, má to stejné důsledky jakoby u zkoušky neprospěl; o důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející. Stejné důsledky má i odstoupení od zkoušky.
(6) Děkan může povolit studentům řádného studia dřívější skládání zkoušek i z vyšších ročníků, aby zvláště nadaní studenti mohli ukončit studium ve zkrácené době. V případě potřeby se provede dodatečný zápis příslušného předmětu.
(7) V případech stanovených učebním plánem nebo v mimořádných, zvláště odůvodněných případech z rozhodnutí děkana, popřípadě na žádost studenta, se koná zkouška před komisí.
(8) O státních závěrečných zkouškách platí zvláštní směrnice.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zkoušky mohou mít různé formy (ústní, písemné, praktické, nebo kombinace) a jejich konkrétní podoba závisí na předmětu.
- Student může mít v jednom semestru maximálně pět zkoušek, přičemž zkoušky z vojenské přípravy a jazyků se do tohoto limitu nepočítají, pokud nejsou organickou součástí výuky.
- Zkoušející musí stanovit více termínů zkoušek, aby si student mohl vybrat, a je možné skládat zkoušky i před koncem výuky v semestru.
- Pokud se student nemůže dostavit ke zkoušce, musí se předem omluvit zkoušejícímu, jinak to má stejné důsledky jako neúspěch u zkoušky.
Na co si dát pozor
- Příprava na zkoušky v době výuky neomlouvá studenta z povinné účasti na výuce.
- Neomluvená neúčast na zkoušce nebo odstoupení od zkoušky má stejné důsledky jako neúspěch u zkoušky.
- Děkan má pravomoc povolit dřívější skládání zkoušek i z vyšších ročníků pro nadané studenty, nebo nařídit komisionální zkoušku v odůvodněných případech.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 3 Průběh zkoušky (Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob)§ 81a Nahrazení profilové části maturitní zkoušky (Zákon o předškolním, základním, středním)§ 62 Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky (Vyhláška o přijímacím řízení, maturitní )§ 8c Zkušební komise (Zákon o auditorech a o změně některých z)§ 6 Obsah, průběh a hodnocení atestační zkoušky (Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti)