§ 5 Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 42/1975 Sb., o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi – Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh pracovníka (bývalého…

§ 5 (1) Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh pracovníka (bývalého pracovníka) nebo organizace. Řízení je zahájeno dnem podání návrhu komisi. (2) Návrhem lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména a) o splnění povinnosti, která vyplývá z právního předpisu, pracovněprávního vztahu nebo z porušení práva, b) o zrušení kárného opatření, c) o určení, zda tu pracovněprávní vztah nebo právo je či není anebo, zda právní úkon byl učiněn platně, je-li na tom naléhavý právní zájem. (3) Návrh se podává písemně nebo ústně. Písemný návrh se podává pověřenému členu komise, pracovníku organizace pověřenému k tomu komisí v dohodě s organizací, do podatelny organizace nebo pracovníku organizace pověřenému k přijímání písemností. Ústní návrh se podává do zápisu, který sepíše pověřený člen komise nebo pracovník organizace pověřený k tomu komisí v dohodě s organizací. Písemný návrh je podán dnem jeho doručení a ústní návrh je podán dnem sepsání zápisu. Písemný návrh na zrušení kárného opatření je podán také jeho odevzdáním poště. (4) V návrhu je nutno uvést, kdo návrh podává (navrhovatel), co uplatňuje a proti komu návrh směřuje (odpůrce), jakož i skutečnosti rozhodné pro posouzení návrhu a jak je lze prokázat. Je-li návrh neúplný, zajistí komise jeho doplnění. Stejnopis návrhu zašle komise odpůrci. (5) Návrh může navrhovatel vzít zpět nebo změnit způsobem uvedeným v odstavci 3, nebo během jednání před komisí, dokud komise neschválila uzavřený smír nebo nerozhodla o sporu. (6) Komise svým rozhodnutím rozhodčí řízení zastaví a) vezme-li navrhovatel návrh zpět, b) vyhoví-li vedoucí pracovník, který uložil kárné opatření, zcela návrhu pracovníka na zrušení tohoto kárného opatření. (7) V rozhodnutí o zastavení rozhodčího řízení rozhodne komise k návrhu pracovníka též o nákladech řízení. Rozhodnutí o zastavení řízení se vyhotovuje písemně a doručuje všem účastníkům. Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci podat námitky (§ 13).“. 9. § 6 odst. 2 zní: „(2) K projednání návrhu je příslušná komise ustavená v základní organizaci Revolučního odborového hnutí té organizační jednotky, v níž má (před skončením pracovního poměru měl) trvalé pracoviště pracovník, který je účastníkem řízení (§ 1 odst. 1). Návrh může projednat též komise příslušná pro pracoviště, na němž sporný nárok vznikl; spor projedná ta komise, u níž byl návrh podán. V oblasti školství je k projednání návrhu příslušná pouze komise ustavená podle § 2 odst. 3.“. 10. V § 7 odst. 3 a 4 se slovo „komise“ nahrazuje slovy „předseda komise“. 11. V § 8 odst. 2 se první věta nahrazuje větou: „Z účasti na jednání je vyloučen člen komise, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.“. 12. V § 8 odst. 3 se druhá věta nahrazuje větou: „Užší komise, jejich členy a předsedu určí komise na celé funkční období; zřídit nebo zrušit užší komise nebo změnit jejich složení během funkčního období může komise jen v naléhavých případech.“. 13. V § 10 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které zní: „(3) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví komise po slyšení účastníků znalce. Komise znalce vyslechne; může mu též uložit, aby posudek vypracoval písemně. Místo výslechu znalce může se komise v odůvodněných případech spokojit jeho písemným posudkem. (4) Účastníci a jejich zástupci mají právo vyjádřit se k předloženým podkladům, opatřeným dokladům, znaleckým posudkům, k výpovědím ostatních účastníků a osob přizvaných k objasnění věci; mohou těmto osobám klást se souhlasem předsedy komise otázky.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 14. § 11 včetně nadpisu zní: