§ 5 vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 42/1975 Sb., o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi – Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh pracovníka…

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh pracovníka (bývalého pracovníka) nebo organizace. Řízení je zahájeno dnem podání návrhu komisi.

(2) Návrhem lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména

a) o splnění povinnosti, která vyplývá z právního předpisu, pracovněprávního vztahu nebo z porušení práva,

b) o zrušení kárného opatření,

c) o určení, zda tu pracovněprávní vztah nebo právo je či není anebo, zda právní úkon byl učiněn platně, je-li na tom naléhavý právní zájem.

(3) Návrh se podává písemně nebo ústně. Písemný návrh se podává pověřenému členu komise, pracovníku organizace pověřenému k tomu komisí v dohodě s organizací, do podatelny organizace nebo pracovníku organizace pověřenému k přijímání písemností. Ústní návrh se podává do zápisu, který sepíše pověřený člen komise nebo pracovník organizace pověřený k tomu komisí v dohodě s organizací. Písemný návrh je podán dnem jeho doručení a ústní návrh je podán dnem sepsání zápisu. Písemný návrh na zrušení kárného opatření je podán také jeho odevzdáním poště.

(4) V návrhu je nutno uvést, kdo návrh podává (navrhovatel), co uplatňuje a proti komu návrh směřuje (odpůrce), jakož i skutečnosti rozhodné pro posouzení návrhu a jak je lze prokázat. Je-li návrh neúplný, zajistí komise jeho doplnění. Stejnopis návrhu zašle komise odpůrci.

(5) Návrh může navrhovatel vzít zpět nebo změnit způsobem uvedeným v odstavci 3, nebo během jednání před komisí, dokud komise neschválila uzavřený smír nebo nerozhodla o sporu.

(6) Komise svým rozhodnutím rozhodčí řízení zastaví

a) vezme-li navrhovatel návrh zpět,

b) vyhoví-li vedoucí pracovník, který uložil kárné opatření, zcela návrhu pracovníka na zrušení tohoto kárného opatření.

(7) V rozhodnutí o zastavení rozhodčího řízení rozhodne komise k návrhu pracovníka též o nákladech řízení. Rozhodnutí o zastavení řízení se vyhotovuje písemně a doručuje všem účastníkům. Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci podat námitky (§ 13).“.

9. § 6 odst. 2 zní:

„(2) K projednání návrhu je příslušná komise ustavená v základní organizaci Revolučního odborového hnutí té organizační jednotky, v níž má (před skončením pracovního poměru měl) trvalé pracoviště pracovník, který je účastníkem řízení (§ 1 odst. 1). Návrh může projednat též komise příslušná pro pracoviště, na němž sporný nárok vznikl; spor projedná ta komise, u níž byl návrh podán. V oblasti školství je k projednání návrhu příslušná pouze komise ustavená podle § 2 odst. 3.“.

10. V § 7 odst. 3 a 4 se slovo „komise“ nahrazuje slovy „předseda komise“.

11. V § 8 odst. 2 se první věta nahrazuje větou:

„Z účasti na jednání je vyloučen člen komise, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.“.

12. V § 8 odst. 3 se druhá věta nahrazuje větou:

„Užší komise, jejich členy a předsedu určí komise na celé funkční období; zřídit nebo zrušit užší komise nebo změnit jejich složení během funkčního období může komise jen v naléhavých případech.“.

13. V § 10 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které zní:

„(3) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví komise po slyšení účastníků znalce. Komise znalce vyslechne; může mu též uložit, aby posudek vypracoval písemně. Místo výslechu znalce může se komise v odůvodněných případech spokojit jeho písemným posudkem.

(4) Účastníci a jejich zástupci mají právo vyjádřit se k předloženým podkladům, opatřeným dokladům, znaleckým posudkům, k výpovědím ostatních účastníků a osob přizvaných k objasnění věci; mohou těmto osobám klást se souhlasem předsedy komise otázky.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

14. § 11 včetně nadpisu zní: