Zákon ČNR o spotřebních daních (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

(1) Výši a způsob vyměření příslušenství daně a jeho vymáhání, s výjimkou příslušenství daně z dovážených vybraných výrobků podle odstavce 2 a s výjimkou penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis.19b) U penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis19b) jen způsob jeho vyměření a jeho vymáhání.

(2) Při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon.20)

(3) Výše penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2 se stanoví v § 40b.

Pro řízení ve věcech daně platí zákon České národní rady o správě daní a poplatků a celní zákon, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv.20a)

(2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které

a) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy, zkapalněné plyny nebo stlačené plyny bez daně, popřípadě získají topné oleje lehké a velmi lehké za cenu obsahující daň, a použijí je jako pohonnou hmotu nebo je prodají s označením automobilový benzin, letecká pohonná hmota, motorová nafta nebo petrolej, popřípadě je prodají i bez takového označení prokazatelně jako pohonnou hmotu,

b) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, a použijí je pro topné účely nebo je prodají s označením topný olej lehký nebo velmi lehký,

c) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, popřípadě získají topné oleje lehké a velmi lehké za cenu obsahující daň, a použijí je pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 nebo je pro tento účel prodají.

(3) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získávají směsi benzinu s jinými palivy a mazivy používané pro pohon dvoutaktních motorů bez daně a použijí je pro pohon jiných motorů nebo je pro pohon jiných motorů prodají.

(1) Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva (dále jen „paliva a maziva“), kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí automobilové benziny, technické benziny, letecké pohonné hmoty, motorové nafty, bionafta, topné oleje lehké a velmi lehké, směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota (s výjimkou směsí benzinů s jinými palivy a mazivy používaných pro pohon dvoutaktních motorů), ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy a používané jako pohonná hmota, petroleje, automobilové a letecké motorové a převodové oleje, automobilová plastická maziva a zkapalněný a stlačený plyn používaný jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu. Předmětem daně jsou také

a) směsi paliv a maziv,

b) ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny,

c) upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy,

používané pro topné účely nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3.

(2) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených a pokud tato směs není používána jako pohonná hmota.

(3) Bionaftou se pro účely tohoto zákona rozumí paliva a maziva biologicky odbouratelná minimálně z 90 % za 21 dní podle mezinárodního testu CEC L-33-T-82, přičemž jednou ze složek bionafty musí být metylestery kyselin obsažené v různých tucích a olejích.

(4) Za výrobu benzinu se považuje rovněž smíchání dvou či více druhů benzinů, pokud tyto benziny mají odlišnou sazbu daně.

Daňová povinnost vzniká také

a) dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv plátci uvedenými v § 18 odst. 1 pro jiné subjekty,

b) dnem použití

1. nezdaněných paliv a maziv, případně topných olejů lehkých a velmi lehkých, v jejichž ceně je obsažena daň, uvedených v § 18 odst. 2 písm. a) jako pohonné hmoty nebo dnem jejich prodeje s označením automobilový benzin, letecká pohonná hmota, motorová nafta nebo petrolej, případně dnem jejich prodeje i bez takového označení prokazatelně jako pohonné hmoty,

2. nezdaněných paliv a maziv uvedených v § 18 odst. 2 písm. b) pro topné účely nebo dnem jejich prodeje s označením topný olej lehký nebo velmi lehký,

3. nezdaněných paliv a maziv, případně topných olejů lehkých a velmi lehkých, v jejichž ceně je obsažena daň, uvedených v § 18 odst. 2 písm. c) pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,

c) dnem použití nebo prodeje nezdaněných paliv a maziv uvedených v § 18 odst. 3 pro pohon jiných než dvoutaktních motorů.

Základem daně je množství paliv a maziv, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5 a 20, vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. To neplatí pro stlačené plyny používané jako pohonné hmoty, u nichž je základem daně množství vyjádřené v m3 při normálním tlaku a teplotě.

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný

kód nomenklatury celního sazebníkuTextSazba daně2710automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (s výjimkou leteckých petrolejů)11 570 Kč/ttechnické benziny0 Kč/tsměsi benzinů podle § 19 odst. 4 a směsi benzinů s jinými palivy a mazivy11 570 Kč/tmotorové nafty (s výjimkou bionafty) a petroleje8 340 Kč/ttopné oleje lehké a velmi lehké (s výjimkou topných olejů lehkých a velmi lehkých používaných jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3)8 340 Kč/tsměsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 (s výjimkou směsí benzinů podle § 19 odst. 4 a směsí benzinů s jinými palivy a mazivy)8 340 Kč/tropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 38 340 Kč/tupravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 38 340 Kč/tautomobilové a letecké motorové a převodové oleje a automobilová plastická maziva0 Kč/tsměsi paliv a maziv používané pro topné účely2 200 Kč/tropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané pro topné účely2 200 Kč/tupravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných) získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané pro topné účely2 200 Kč/tbionafta ve smyslu § 19 odst. 30 Kč/t2711zkapalněné plyny používané jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu2 370 Kč/tstlačené plyny používané jako pohonná hmota0 Kč/m33403směsi paliv a maziv obsahující méně než 70 % minerálních olejů používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 vyjma bionafty ve smyslu § 19 odst. 38 340 Kč/tbionafta ve smyslu § 19 odst. 30 Kč/t3823směsi paliv a maziv obsahující méně než 70 % minerálních olejů používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 vyjma bionafty ve smyslu § 19 odst. 38 340 Kč/tbionafta ve smyslu § 19 odst. 30 Kč/t

(1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní leteckou přepravu osob a nákladů.

(2) Od daně je osvobozena také motorová nafta používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní přepravu.

(3) Mezinárodní leteckou a vodní přepravou se pro účely tohoto zákona rozumí přeprava

a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí,

b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,

c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,

d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást přepravy podle písmen a) až c).

(4) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv.20a)

Plátci jsou také

a) právnické osoby, které nakoupí líh uvedený v § 29 odst. 1 písm. b),

b) právnické a fyzické osoby, překročí-li při výrobě a oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu,21)

c) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh osvobozený od daně podle § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 29 odst. 1 písm. a), c), d) a e),

d) právnické a fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují líh a lihoviny s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f), pokud neprokáží, že se jedná o líh a lihoviny zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí nezdaněného lihu a lihovin. Průkazem o zdanění lihu je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6. Průkazem o zdanění lihovin je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož byly vybrané výrobky získány, nabyl tyto lihoviny již zdaněné. Průkazem o způsobu nabytí nezdaněného lihu a lihovin je povolení Ministerstva financí vydané podle § 29 odst. 1 písm. e) a zároveň daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6 nebo povolení Ministerstva zemědělství vydané podle zvláštního předpisu21g) a zároveň daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6. U nezdaněných lihovin vyrobených plátcem se prokazuje pouze způsob nabytí lihu použitého při výrobě.

(1) Předmětem daně je líh obsažený v jakýchkoliv směsích s jinými látkami.

(2) Lihem se rozumí etylalkohol (etanol) získaný

a) destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin, celulózy a z jiných surovin obsahujících líh,

b) synteticky.

(3) Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl ve směsích s jinými látkami, nejde-li o nápoje, činí nejvíce 15 % absolutního alkoholu v objemu všech látek ve směsi obsažených.

(4) Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl v nápojích, s výjimkou piva podle § 31 a vína podle § 35, činí nejvíce 0,5 % objemových alkoholu.

(5) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším přídavkem denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel21a) se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.

(6) Na líh, u kterého byl uplatněn nárok na osvobození od daně podle § 9 a který byl použit k jinému než povolenému účelu, se osvobození od daně nevztahuje.

Daňová povinnost vzniká také dnem

a) zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,21)

b) zjištění neoprávněně odejmutého lihu a lihovin z výrobního procesu, ze zásob nebo při přepravě,

c) zjištění neoprávněné regenerace lihu,

d) vyskladnění lihu plátci uvedenými v § 24 písm. a) pro jiné subjekty,

e) nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu a lihovin právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 24 písm. d) nebo lihu, který právnické a fyzické osoby vyrobily bez povolení,21h) a to tím dnem, který nastal dříve.

(1) Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a 26, vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrnou jednotkou je 1 litr absolutního alkoholu (dále jen „1 l. a.“) při normální teplotě 20 °C.21c)

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný

kód

nomenklatury

celního

sazebníkuTextSazba

daně2207líh195 Kč/1 l.a.2208destiláty ovocné z pěstitelského pálení22)95 Kč/1 l.a.lihoviny, destiláty195 Kč/1 l.a.

(1) Od daně je také osvobozen

a) líh podle § 25 odst. 2 písm. a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti8) do výrobků při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků, éteru etylnatého, octanu etylnatého, léčiv a farmaceutických lučebnin, a zvláštně denaturovaný líh k použití pro stanovený účel,21a)

b) líh vyskladněný od výrobce nebo dovezený do státních hmotných rezerv,20a)

c) líh obecně denaturovaný, líh syntetický technický, úkapy a dokapy,

d) líh vyskladněný od výrobce pro zvláštní denaturaci u odběratele,21a)

e) na základě předchozího písemného souhlasu Ministerstva financí

1. líh syntetický zvláštně denaturovaný k použití pro stanovený účel,21a)

2. líh syntetický nedenaturovaný, s výjimkou syntetického lihu technického, určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do vyráběných výrobků,

f) líh obsažený ve směsích s jinými látkami, přesahuje-li obsah absolutního alkoholu 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených, pokud tyto směsi nejsou uvedeny pod položkami 2207 nebo 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku.

(2) Od daně jsou dále osvobozeny

a) ztráty lihu do výše skutečně zjištěných ztrát, nejvýše však do výše stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,21)

b) vzorky odebrané správcem daně k výpočtu výroby či zásob lihu.

Kromě povinností uvedených v § 15 jsou plátci povinni oznámit zahájení a předpokládané ukončení výroby příslušnému finančnímu úřadu nejméně 15 dnů předem; přerušení nebo zastavení výroby z nepředvídatelných důvodů jsou povinni oznámit neprodleně.

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí alkoholický nápoj, který obsahuje více než 0,5 % objemových alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny a připravený z látek škrobnatých nebo cukernatých s přísadou chmele.

(2) Mladina je roztok cukrů získaný z ječného nebo pšeničného sladu, povařený s chmelem nebo s chmelovým extraktem.

Základem daně je množství piva, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v hektolitrech.

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód

nomenklatury

celního sazebníkuTextsazba daně v Kč/hlpro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i)pro

ostatní

právnické

osoby a

fyzické

osobyvelikostní skupina podle výstavudo

10 000 hlvíce než

10 000 hl

do

50 000 hl

včetněvíce než

50 000 hl

do

100 000 hl

včetněvíce než

100 000 hl

do

150 000 hl

včetněvíce než

150 000 hl

do

200 000 hl

včetně2203u piva do

10 %

původní

stupňovitosti

včetně79,-94,-110,-126,-141,-157,-u piva více

než 10 %

do 12 %

stupňovitosti

včetně160,-192,-224,-256,-288,-320,-u piva více

než 12 %

původní

stupňovitosti215,-258,-301,-344,-387,-430,-

(1) Malý nezávislý pivovar oznámí do 31. ledna kalendářního roku finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny podle předpokládaného ročního výstavu.

(2) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaný výstav se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládaného výstavu od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečnému výstavu v předchozím kalendářním roce.

(4) Jestliže skutečný výstav v kalendářním roce je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, zaplatí tento pivovar do 31. ledna následujícího roku daňový doplatek ve výši součinu skutečného výstavu podle stupňovitosti a rozdílu sazby daně pro velikostní skupinu, která odpovídá skutečnému výstavu, a sazby daně pro velikostní skupinu, v níž byl zařazen.

(1) Plátcem daně z vína vyskladněného v tuzemsku není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost21d) nevyskladní celkem více než 500 litrů vína za kalendářní rok.

(2) Plátci daně z vína jsou také všechny právnické i fyzické osoby, které vyskladní podle § 2 písm. h) bodu 1 nezdaněné víno nabyté od osob uvedených v odstavci 1. Ustanovení odstavce 1 zůstává nedotčeno.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní víno již zdaněné, jsou povinny tuto skutečnost prokázat správci daně.

(1) Daňová povinnost vzniká dnem vyskladnění vína plátci uvedenými v § 34 odst. 2.

(2) Daňová povinnost vzniká fyzickým osobám, které se zaregistrují podle § 37a dnem registrace podle § 37a, a týká se množství vína vyskladněného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo k registraci, do dne registrace.

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína, která obsahují více než 0,5 % objemových alkoholu, a to:

a) révová vína, tj. nápoje vyrobené alkoholovým kvašením révového moštu, a to buď úplným, nebo částečným, které mohou být i obohacené lihem,

b) vína dosycovaná CO2, která při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20 °C přetlak větší než 0,1 MPa,

c) šumivá vína, tj. nápoje vyrobené řízeným druhotným kvašením vín anebo moštů, které při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20 °C přetlak nejméně 0,3 MPa,

d) desertní a desertní kořeněná vína, tj. nápoje vyrobené z vín s přísadou rafinovaného cukru anebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu anebo vinného destilátu, případně koření,

e) ostatní nápoje vyrobené alkoholovým kvašením (ovocná vína, medovina, sladové víno aj.) a směsi ostatních nápojů s víny.

(2) Pro účely tohoto zákona se za révová vína považují i nápoje vyrobené alkoholovým kvašením ze zředěného révového moštu, výluhů matolin, případně zředěných kvasničních kalů.

Základem daně je množství vína, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v litrech.

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný

kód

nomenklatury

celního

sazebníkuTextSazba daně2204révová vína podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 22,50 Kč/litrvína dosycovaná CO2 podle § 35 odst. 1 písm. b)12,20 Kč/litršumivá vína podle § 35 odst. 1 písm. c)23,40 Kč/litr2205desertní a desertní kořeněná vína podle § 35 odst. 1 písm. d)16,40 Kč/litr2206ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e)5,10 Kč/litrostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e) dosycované CO2, které při uzavřeném obsahu a teplotě 20 °C dosahují přetlak větší než 0,1 MPa12,20 Kč/litrostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e) šumivé23,40 Kč/litrostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e) upravené jako desertní a desertní kořeněná vína podle § 35 odst. 1 písm. d)16,40 Kč/litr

Pokud fyzická osoba, která dosud podle § 34 odst. 1 nebyla plátcem daně, v průběhu kalendářního roku vyskladní více než 500 litrů vína, je povinna se zaregistrovat jako plátce spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne vyskladnění 501. litru vína v tomto kalendářním roce.

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí: cigarety, cigarilos, doutníky, lulkové, dýmkové, cigaretové, šňupavé a žvýkací tabáky.

Základem daně je množství tabákových výrobků, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v kusech (u cigaret, doutníků a cigarilos) nebo v kilogramech (u tabáků).

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný

kód

nomenklatury

celního

sazebníku Text Sazba

daně2402cigarety filtrové délky nad 70 mm0,65 Kč/kuscigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně0,55 Kč/kusdoutníky, cigarilos0,46 Kč/kus2403cigaretový tabák nařezaný pro ruční výrobu cigaret475 Kč/kgtabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret0,65 Kč/kuslulkové, dýmkové, šňupavé a žvýkací tabáky35 Kč/kg

(1) Daň je splatná nejpozději do 60 dnů ode dne vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(2) Pokud je vázáno odebrání tabákových nálepek na poskytnutí záruky podle § 40d odst. 7, stává se peněžní ústav, u kterého je veden účet tuzemského výrobce nebo dovozce cigaret (dále jen „ručitel“), daňovým dlužníkem22b) a je povinen odvést daň místo plátce. Oblastní celní úřad Praha (dále jen „úřad“) je povinen první pracovní den po dni splatnosti daně uvědomit ručitele o skutečnosti, že se stal daňovým dlužníkem a že je povinen uhradit za plátce daňovou povinnost.

(1) Pokud plátce, u kterého nebylo vázáno odebrání tabákových nálepek na poskytnutí záruky podle § 40d odst. 7, neodvede daň do lhůty stanovené v § 40a odst. 1, je povinen kromě dlužné částky daně zaplatit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

(2) Pokud povinnost zaplatit daň přejde podle § 40a odst. 2 na ručitele, je ručitel povinen zaplatit dlužnou daň včetně penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně podle § 40a odst. l.

(1) Cigarety v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené (dále jen „cigarety“) musí být značeny tabákovou nálepkou. Tato povinnost se nevztahuje na cigarety prodávané na palubách letadel zahraničních linek, v prodejnách typu DUTY/TAX FREE a v prodejnách, které jsou na základě písemného souhlasu Ministerstva financí oprávněny k prodeji za ceny bez daně osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.18)

(2) V prostorách, kde se prodávají cigarety, na které se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost značení, se smějí prodávat pouze cigarety neznačené.

(3) V období ode dne účinnosti tohoto zákona do 30. června 1994 mohou být cigarety v tvrdém balení vyrobené v tuzemsku a cigarety v tvrdém balení vyrobené na území Slovenské republiky do tuzemska dovezené značeny namísto tabákové nálepky vytištěným nápisem v českém jazyce „URČENO PRO PRODEJ V ČR“.

(4) Značení cigaret podle předchozích odstavců musí být viditelně umístěno na jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu (dále jen „krabička“) a pod celofánový přebal, pokud se tento používá.

(5) Na cigarety značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jinak, než je stanoveno, se pohlíží jako na neznačené; tabákové nálepky zeslabené naseknutím22a) se nepovažují za poškozené.

(6) Cigarety určené pro vývoz1) nesmějí být značeny podle odstavců 1 až 4.

(1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k úřadu a jejich prodej tuzemským výrobcům (dále jen „výrobce“) nebo dovozcům cigaret zajištuje úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce cigaret. Na žádost úřadu provedou kontrolu též jiné finanční orgány nebo celní orgány prostřednictvím svých pracovníků, které touto kontrolou pověří. Při této kontrole jsou pověření pracovníci oprávněni postupovat podle zvláštního předpisu.22c) Náklady na skladování tabákových nálepek u úřadu a jejich prodej výrobcům nebo dovozcům cigaret a na kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce nese stát.

(2) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen objednávat tabákové nálepky výhradně u úřadu.

(3) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně úřadu.

(4) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen k objednávce tabákových nálepek (dále jen „objednávka“), kterou předkládá poprvé, přiložit úředně ověřený opis povolení k výrobě nebo dovozu cigaret.23) Toto ustanovení neplatí pro dovoz cigaret vyrobených na území Slovenské republiky dovezených do České republiky na základě smlouvy o celní unii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.23a)

(5) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen předložit doklad uvedený v odstavci 4 vždy při první objednávce v každém kalendářním roce. V případě změny údajů podle odstavce 4 je výrobce nebo dovozce cigaret povinen předložit doklad o změně údajů k první objednávce podané po této změně.

(6) Orgány, které jsou oprávněny vydávat a rušit povolení k výrobě nebo dovozu cigaret, jsou povinny neprodleně informovat úřad o tom, že výrobci nebo dovozci cigaret vydaly nebo odejmuly povolení k výrobě nebo dovozu cigaret a že toto vydání nebo odejmutí nabylo právní moci.

(7) Úřad je povinen po doručení první objednávky na tabákové nálepky od výrobce nebo dovozce cigaret po dni účinnosti tohoto zákona stanovit, zda bude od výrobce nebo dovozce cigaret požadovat písemnou záruku ručitele. Písemná záruka musí obsahovat závazek, že ručitel zajistí po dobu platnosti záruky zaplacení daně včetně jejího příslušenství v případě, že výrobce nebo dovozce cigaret neodvede daň ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2. Rozhodnutí o povinnosti předložit písemnou záruku je úřad povinen oznámit výrobci nebo dovozci cigaret nejpozději do 30 dnů po dni převzetí objednávky. V případě, že úřad nebude požadovat písemnou záruku, je povinen též toto své rozhodnutí oznámit výrobci nebo dovozci.

(8) Pokud úřad stanoví povinnost poskytnutí záruky podle odstavce 7, musí tato záruka obsahovat údaj o dni počátku a o dni ukončení její platnosti. Ručitel může zrušit platnost záruky přede dnem ukončení její řádné platnosti. Předčasné ukončení platnosti záruky ze strany ručitele nemůže mít zpětnou účinnost a ručitel je povinen úřadu oznámit předčasné ukončení platnosti záruky nejpozději v den tohoto ukončení. Při předložení první objednávky po dni ukončení platnosti záruky se postupuje podle odstavce 7.

(9) Úřad písemně odmítne prodat tabákové nálepky výrobci nebo dovozci cigaret, který

a) nesplní podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5,

b) nepředloží stejnopis nebo ověřený opis záruky podle odstavce 7 nebo kterému platnost této záruky ručitel zruší před uplynutím její řádné platnosti,

c) nemá povolení k výrobě nebo dovozu cigaret nebo kterému bylo toto povolení odejmuto,

d) je v likvidaci nebo je v konkurzním nebo vyrovnacím řízení podle zvláštního předpisu,24)

e) nevyrovnal svou daňovou povinnost podle § 40a odst. 1 nebo 40b odst. 1 nebo za kterého nevyrovnal daňovou povinnost ručitel podle § 40a odst. 2 nebo § 40b odst. 2,

f) neuhradil úřadu cenu tabákových nálepek podle odstavce 11, které od úřadu již odebral.

(10) Výrobce nebo dovozce cigaret nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy dovozce cigaret předá tabákové nálepky zahraničním výrobcům cigaret za účelem označení cigaret podle § 40c odst. 1 a 4. Dovozce cigaret je povinen nechat si přechod tabákových nálepek do zahraničí potvrdit pohraničním celním orgánem.

(11) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od úřadu k výrobci nebo dovozci cigaret a jejich uložení a užití u výrobce nebo dovozce cigaret zajišťuje tento výrobce nebo dovozce cigaret na své vlastní náklady.

(12) Úřad je povinen vydat objednané tabákové nálepky včetně platebního výměru výrobci nebo dovozci cigaret nejpozději první pracovní den po dni doručení objednávky, s výjimkou objednávky podle odstavce 7, pokud vydání tabákových nálepek z důvodů stanovených v odstavci 9 písemně neodmítne a pokud se jedná o tabákové nálepky pro krabičky o obsahu 20 kusů cigaret. Objednané tabákové nálepky pro krabičky, které obsahují jiný počet kusů cigaret, je úřad povinen vydat včetně platebního výměru do 25 dnů ode dne doručení objednávky, s výjimkou objednávky podle odstavce 7, pokud vydání tabákových nálepek z důvodů stanovených v odstavci 9 písemně neodmítne. Písemné odmítnutí vydání tabákových nálepek je úřad povinen výrobci nebo dovozci cigaret odeslat nejpozději první pracovní den po dni převzetí objednávky. U objednávek podle odstavce 7 se lhůta pro vydání tabákových nálepek nebo pro jeho odmítnutí prodlužuje o lhůtu stanovenou v odstavci 7.

(13) Pokud úřad nevydá výrobci nebo dovozci cigaret tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v odstavci 12 a zároveň v této lhůtě jejich vydání písemně neodmítne, je povinen nahradit výrobci nebo dovozci cigaret nezbytné náklady, které vznikly v souvislosti s nedodržením stanovené lhůty. Pokud k nedodržení stanovené lhůty dojde v důsledku překážek na straně výrobce nebo dovozce cigaret, ztrácí objednávka platnost.

(1) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen vést evidenci přijatých, užitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2) Úřad provede nejméně jednou za kalendářní rok inventuru tabákových nálepek u každého výrobce nebo dovozce cigaret. Úřad je dále oprávněn provádět namátkovou kontrolu evidence tabákových nálepek a namátkovou inventuru tabákových nálepek podle potřeby.

(1) Výrobce nebo dovozce cigaret může vrátit úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky. U znečištěných tabákových nálepek, pokud nejsou poškozeny, musí být prokazatelné, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s právními předpisy. U znečištěných tabákových nálepek, které jsou také poškozeny, musí být splněny obě podmínky. Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky vydá úřad bezplatně tabákové nálepky nepoškozené. Je-li poškozená nebo znečištěná tabáková nálepka složená z více částí, lze ji vyměnit za nepoškozenou pouze tehdy, nejsou-li pochybnosti o tom, že jednotlivé části patří k sobě. Úřad vrácené poškozené a znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených poškozených a znečištěných tabákových nálepek pořídí písemný protokol.

(2) Pokud Ministerstvo financí rozhodne o změně vzoru tabákové nálepky, aniž by se měnila sazba daně, je výrobce nebo dovozce cigaret povinen vrátit úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí Ministerstva financí o zavedení nového vzoru. Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru vydá úřad bezplatně tabákové nálepky nového vzoru nejpozději první pracovní den po dni doručení vrácených doručených tabákových nálepek, pokud se s výrobcem nebo dovozcem cigaret nedohodne jinak. Úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených tabákových nálepek pořídí písemný protokol.

(3) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen neprodleně vrátit úřadu nepoužité tabákové nálepky v případě ukončení své činnosti jako výrobce nebo dovozce cigaret. Úřad výrobci nebo dovozci cigaret vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena.

(4) Výrobce nebo dovozce cigaret může požádat úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na krabičkách. Úředním dozorem se rozumí účast pověřeného pracovníka úřadu při zničení tabákových nálepek nalepených na krabičkách, které na své náklady zajistí výrobce nebo dovozce cigaret. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na území České republiky. Úřad je povinen této žádosti vyhovět. Výrobci nebo dovozci vzniká nárok na vrácení daně dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dohledem. Nárok na vrácení daně lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla splněna podmínka podle § 40a.

(5) Výrobce nebo dovozce cigaret může vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky, které od úřadu odebral, i bez uvedení důvodů. Pokud u takto vrácených tabákových nálepek ještě nebyla zaplacena daň, nevztahuje se na výrobce nebo dovozce cigaret ustanovení § 40a a 40b. Jestliže u takto vrácených tabákových nálepek byla již daň odvedena, vzniká výrobci nebo dovozci cigaret nárok na vrácení daně dnem doručení tabákových nálepek, vrácených podle tohoto ustanovení, úřadu.

(6) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 %, pokud nejde o tabákové nálepky zničené podle odstavce 4, se náhrada neposkytuje.

(1) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší zákaz stanovený v § 40b odst. 10, a výrobci tabákových nálepek, který poruší povinnost stanovenou v § 40b odst. 3, uloží úřad pokutu až do výše 5 000 000 Kč, nejméně však 200 000 Kč.

(2) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší povinnost stanovenou v § 40e odst. 1, uloží úřad pokutu až do výše 2 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.

(3) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší povinnost stanovenou v § 40f odst. 2 a 3, uloží úřad pokutu až do výše 1 000 000 Kč, nejméně však 25 000 Kč.

(4) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 je oprávněn vybírat a vymáhat úřad, který je uložil. Příjmy z těchto pokut jsou příjmem státního rozpočtu.

(5) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 mohou být vybírány a vymáhány nejdéle do tří let po jejich uložení.

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a) vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na krabičku cigaret,

b) způsob objednávání, prodeje a distribuce tabákových nálepek,

c) způsob placení tabákových nálepek,

d) způsob přepravy a uchovávání tabákových nálepek,

e) způsob evidence tabákových nálepek,

f) způsob inventarizace tabákových nálepek,

g) způsob evidence a vracení poškozených tabákových nálepek,

h) vzor oprávnění pracovníka úřadu ke vstupu do objektů výrobce nebo dovozce cigaret,

i) vzor oprávnění pracovníka Ministerstva financí pověřeného dozorem podle § 40f odst. 1 a 2.

(1) Bude-li vyhotoven řádný doklad o prodeji zboží (zejména faktura), případně o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., po 1. lednu 1993, uvede plátce tuto skutečnost do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Přitom se musí jednat o vyskladnění do 31. prosince 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad o prodeji vyhotoven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992, vyhotoví plátce dodatečné hlášení o dani z obratu.

(2) Právnická nebo fyzická osoba, která byla do 31. prosince 1992 plátcem daně z obratu a která nakoupila vybrané výrobky do 31. prosince 1992 za cenu bez daně z obratu, je povinna u vybraných výrobků, s výjimkou vybraných výrobků, na které se vztahují ustanovení § 8, § 12 odst. 1 písm. b) až d), § 23, § 29 písm. a) a b), a vybraných výrobků, pro které je stanovena sazba daně nula,

a) provést fyzickou inventuru zásob k 31. prosinci 1992,

b) přiznat a odvést spotřební daň podle § 13 a 14 z inventarizovaných zásob.

(3) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 2 musí spotřební daň přiznat a odvést podle § 13 a 14 nejpozději za třetí zdaňovací období po 1. lednu 1993.

(4) První měsíc od účinnosti tohoto zákona odvádějí plátci daně, kteří byli do 31. prosince 1992 plátci daně z obratu, daň denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost v prosinci 1992 přesáhla částku 100 000 Kč. Daň odvádějí v tomto období denně i plátci daně z uhlovodíkových paliv a maziv. Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou stanoveny v § 14 odst. 4 a 7. V období účinnosti tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 14 odst. 9.

(5) V případě nároků z vad, které byly uplatněny v zákonné lhůtě u vybraného výrobku nakoupeného do 31. prosince 1992 a jejichž oprávněnost byla uznána po 1. lednu 1993, mají plátci spotřební daně nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. d) pouze do výše zaplacené daně z obratu.

Podle dosavadních předpisů se až do svého ukončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona.

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Subjekty, které mají podle těchto smluv nárok na vrácení daně, mohou požádat o vrácení daně správce daně. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky vrácení daně.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

* * *

Zákon ze dne 10. července 1993 č. 199/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, nabyl účinnosti dne 1. srpna 1993.

Zákon ze dne 3. prosince 1993 č. 325/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/ 1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., nabyl účinnosti dne 1. ledna 1994, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 35 až 38, které nabyly účinnosti dne 1. července 1994, a ustanovení čl. I bodu 39 § 40b odst. 5 a 7, které nabyly účinnosti dne 1. ledna 1995.

Zákon ze dne 3. června 1994 č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. července 1994.

Zákon ze dne 7. prosince 1994 č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995, s výjimkou sazeb daně pro malé nezávislé pivovary podle § 33, které nabyly účinnosti dne 1. července 1995.

Zákon ze dne 29. června 1995 č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 16, 36, 37, 38, 40 a 43, která nabyla účinnosti dne 1. srpna 1995.

* * *

Čl. II zákona č. 260/1994 Sb. zní:

Čl. II

1. Penále vyměřované po účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období roků 1993 a 1994 nesmí přesáhnout částky zvýšení daně, které by bylo možno uložit podle dřívějších předpisů platných do 31. prosince 1994.

2. V roce 1995 oznámí malý nezávislý pivovar příslušnému finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny (§ 33a odst. 1) do 30. června 1995.

3. V roce 1995 se u malých nezávislých pivovarů považuje za zařazení do velikostní skupiny skutečný výstav v roce 1994 (§ 33a odst. 1 a 2). V roce 1995 se ustanovení § 33a odst. 3 nepoužije.

4. Pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i) platí do 30. 6. 1995 sazba daně uvedená v § 33 v položce „pro ostatní právnické osoby a fyzické osoby“.

5. Zrušen nálezem Ústavního soudu České republiky č. 265/1995 Sb.

6. Ministerstvo financí může právním předpisem upravit podrobnosti vyplývající z § 33a odst. 4.

* * *

Čl. III zákona č. 148/1995 Sb. zní:

Čl. III

1. Výrobci nebo dovozci cigaret mohou do 31. března 1996 značit cigarety tabákovými nálepkami neobsahujícími daň nakoupenými do 31. prosince 1995.

2. Výrobci nebo dovozci cigaret mohou cigarety značené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň vyskladnit nebo dovézt nejpozději do 31. března 1996.

3. Při postupu podle bodu 2 se pro vznik daňové povinnosti, vystavování daňových dokladů, vracení daně, daňové přiznání, zdaňovací období, odvod a splatnost daně, registraci, příslušenství daně a značení některých tabákových výrobků použijí ustanovení zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění platném do 31. prosince 1995.

4. Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily cigarety značené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň za účelem dalšího prodeje, mohou tyto cigarety prodávat nejpozději dne 30. září 1996. Toto ustanovení se vztahuje i na cigarety značené podle § 40c odst. 3. Po uplynutí této doby budou všechny cigarety neoznačené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň považovány za cigarety neoznačené.

5. Výrobci a dovozci cigaret jsou povinni vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky neobsahující daň nejpozději do 15. dubna 1996. Úřad výrobci nebo dovozci cigaret vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena.

Uhde v. r.

1) § 214 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

1a) § 197 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

2) § 128 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

2a) § 163 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

3) § 1 a 2 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

4) § 3 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

5) § 409 až 475 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 588 a násl., § 628 a násl. a § 631 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 115 až 117 zákona č. 40/1964 Sb.

7a) Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy ČR č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce.

7b) § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství a výživy ČR č. 76/1988 Sb.

8) § 2 zákona č. 513/1991 Sb.

8a) § 577 až 590 zákona č. 513/1991 Sb.

9) § 238 až 253 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

9b) § 35 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9c) § 33 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

10) § 55, 191 a 237 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

10c) § 80 až 84 vyhlášky Ministerstva financí č. 93/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10e) § 234 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

11) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

12) Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 105 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

17) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17a) § 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17b) Vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

17c) Vyhláška Ministerstva financí č. 11/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

18) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

19) § 270 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

19a) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20) Hlava čtrnáctá až šestnáctá zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

20a) § 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

21) § 28 vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem.

21g) § 7 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., ve znění vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 66/1991 Sb.

21a) § 6 vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb.

21h) § 3 vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., ve znění vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 66/1991 Sb.

21c) § 1 odst. 4 vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb.

22) Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 76/1988 Sb.

21d) § 115 zákona č. 40/1964 Sb.

22b) § 57 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

22a) Vyhláška Ministerstva financí č. 11/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

22c) § 15 a 16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.

23a) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 237/1993 Sb., o sjednání Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

24) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb.