Další informace v příloze v účetní závěrce některých malých účetních jednotek a mikro účetních jednotek
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů · 250/2015 Sb. · Daňové právo
(1) Malá účetní jednotka, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a mikro účetní jednotka, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v příloze v účetní závěrce uvede informace podle § 39 a dále uvede
a) u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv
1. zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,
2. výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období,
3. výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku,
b) název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
c) povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze; informace o jejich finančním dopadu se neuvádějí.
(2) Účetní jednotka dále uvede informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Účetní jednotka uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky. Spřízněnou stranou se rozumí spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie22).
(3) Účetní jednotka může informace o jednotlivých transakcích seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky.
(4) Účetní jednotka nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované účetní jednotky, které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny.
(5) Účetní jednotka může omezit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 pouze na transakce uzavřené mezi účetní jednotkou a
a) členy řídících, kontrolních a případně správních orgánů,
b) jejími konsolidujícími účetními jednotkami nebo účetními jednotkami s podstatným vlivem,
c) jejími konsolidovanými účetními jednotkami nebo přidruženými účetními jednotkami.
Stručně
Paragraf 39a vyhlášky 250/2015 stanovuje, jaké dodatečné informace musí v příloze k účetní závěrce uvést malé a mikro účetní jednotky, pokud mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Co to znamená v praxi
- Účetní jednotky musí detailně rozepsat pohyby a stav dlouhodobých aktiv (např. budov, strojů) na začátku a konci období, včetně opravných položek a odpisů.
- Musí uvést, pokud patří do konsolidované skupiny, název a sídlo mateřské účetní jednotky.
- Je třeba popsat povahu a obchodní účel operací, které nejsou v rozvaze, ale nemusejí se uvádět jejich finanční dopady.
- Pokud účetní jednotka uzavřela transakce se spřízněnými stranami za jiných než běžných tržních podmínek, musí uvést jejich objem, povahu vztahu a další relevantní informace.
Na co si dát pozor
- Povinnost se týká pouze malých a mikro účetních jednotek, které mají povinnost auditu.
- Informace o transakcích se spřízněnými stranami lze seskupovat, pokud to nebrání pochopení jejich dopadu na finanční situaci.
- Transakce mezi plně vlastněnými účetními jednotkami v rámci konsolidačního celku se nemusí uvádět.
- Informace o transakcích se spřízněnými stranami lze omezit na transakce s členy orgánů, konsolidujícími nebo konsolidovanými jednotkami.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.