§ 3 zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – Územní působnost
Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich · 250/2016 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 3 zákona o odpovědnosti za přestupky stanovuje, kdy se přestupek posuzuje podle českého práva, a to jak v případě, že byl spáchán na území České republiky, tak i v některých případech, kdy byl spáchán v cizině. České úřady budou projednávat přestupky, které se staly na území České republiky, i když jejich dopad (následek) nastal v zahraničí. (§ 3 zákona č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Územní působnost
- Týká se: pachatel
- Judikatura: na § 3 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění beze změny od původního znění předpisu
- Zdroj: e-Sbírka, 250/2016 Sb.
(1) Podle právního řádu České republiky se posuzuje odpovědnost za přestupek, který byl spáchán na území České republiky.
(2) Přestupek se považuje za spáchaný na území České republiky, jednal-li pachatel
a) zcela nebo zčásti na území České republiky, i když porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo
b) v cizině, pokud porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti na území České republiky.
(3) Podle právního řádu České republiky se posuzuje odpovědnost za přestupek spáchaný v cizině státním občanem České republiky nebo osobou bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, anebo právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která má na území České republiky své sídlo nebo zde alespoň vykonává svoji činnost anebo zde má svůj nemovitý majetek, jestliže
a) pachatel svým jednáním porušil povinnost, kterou má podle právního řádu České republiky i mimo území České republiky,
b) pachatel spáchal přestupek proti majetku nebo proti občanskému soužití, pokud takové jednání nebylo projednáno v cizině, nebo
c) tak stanoví mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- České úřady budou projednávat přestupky, které se staly na území České republiky, i když jejich dopad (následek) nastal v zahraničí.
- České úřady mohou projednávat přestupky spáchané v zahraničí, pokud jejich dopad nastal na území České republiky.
- České úřady mohou projednávat přestupky spáchané v zahraničí českými občany, osobami s trvalým pobytem v ČR, nebo českými firmami, pokud se jedná o porušení povinností platných i v cizině, přestupek proti majetku nebo občanskému soužití (pokud nebyl projednán v cizině), nebo pokud to stanoví mezinárodní smlouva.
Na co si dát pozor
- Přestupek může být posuzován podle českého práva, i když se jednání pachatele odehrálo částečně nebo zcela v cizině, pokud má vazbu na území České republiky.
- Česká republika si vyhrazuje právo projednávat určité typy přestupků spáchaných svými občany nebo subjekty v zahraničí, a to i v případě, že se nejedná o přímý dopad na území ČR.
- V případě přestupků proti majetku nebo občanskému soužití spáchaných v cizině českými občany nebo osobami s trvalým pobytem v ČR je důležité, zda již byly projednány v cizině.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Jak uvedl krajský soud, stěžovatel ani netvrdil, že by motorové vozidlo podle slovenských právních předpisů nemuselo být vybaveno účinným tlumičem výfukového systému. [28] Nicméně, odpovědnost za přestupek, který byl spáchán na území České republiky, se posuzuje podle právního řádu České republiky (§ 3 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich).
Stejnou konstrukci působnosti přestupkového zákona přijal i § 3 aktuálně účinného zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. proto nedisponují zmocněním, které by umožnilo na území České republiky stíhat a sankcionovat protiprávní jednání řidiče na území zahraničního státu pro rozpor s českou právní úpravou zákona o silničním provozu.
Pokud žalobkyně nad rámec konkrétních výtek v bodě IV žaloby zcela obecně odkazuje na základní zásady činnosti správních orgánů, ústavní principy a uvádí požadavky kladené na rozhodnutí (požadavek souladu s právními předpisy a mezinárodními smlouvami, souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, s § 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, resp. ustanovením upravujícím jeho časovou působnost, požadavky, aby rozhodnutí bylo vydáno správním orgánem, který disponuje působností, pravomocí a příslušností k jeho …
Právní otázky
Související
§ 28 Působnost na území hlavního města Prahy (Zákon stavební zákon)§ 3 Sídla a územní působnost zeměměřických a kata (Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a k)§ 2 Územní působnost školských úřadů (Vyhláška ministerstva školství, mládeže )§ 1 Územní působnost celních úřadů (Vyhláška ministerstva financí, kterou se)§ 1 (Vyhláška Ministerstva financí, kterou se)Dostal jsem pokutu – co dělat – postup krok za krokem