§ 69 zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – Obviněný
Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich · 250/2016 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 69 zákona o odpovědnosti za přestupky definuje, kdy se osoba podezřelá z přestupku stává obviněným, a zakotvuje princip presumpce neviny a pravidlo in dubio pro reo v přestupkovém řízení. Osoba je považována za obviněného z přestupku od okamžiku, kdy správní orgán učiní první krok v řízení proti ní. (§ 69 zákona č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Obviněný
- Týká se: obviněný, správní orgán
- Judikatura: na § 69 odkazuje 41 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění beze změny od původního znění předpisu
- Zdroj: e-Sbírka, 250/2016 Sb.
(1) Podezřelý z přestupku se stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení.
(2) Dokud není pravomocným rozhodnutím o přestupku vyslovena vina obviněného, hledí se na něj jako na nevinného. V pochybnostech správní orgán rozhodne ve prospěch obviněného.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Osoba je považována za obviněného z přestupku od okamžiku, kdy správní orgán učiní první krok v řízení proti ní.
- Až do doby, než je pravomocně rozhodnuto o vině, je na obviněného nahlíženo jako na nevinného.
- Pokud má správní orgán pochybnosti o vině obviněného, musí rozhodnout v jeho prospěch.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi "podezřelým" a "obviněným" – status obviněného vzniká až prvním úkonem správního orgánu.
- Presumpce neviny znamená, že správní orgán musí vinu obviněného prokázat, nikoli že obviněný musí prokazovat svou nevinu.
- Pravidlo "in dubio pro reo" (v pochybnostech ve prospěch obviněného) je klíčové pro spravedlivé rozhodování v případě nejednoznačných důkazů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 69
Jak soudy aplikují § 69
… rozhodnutí k nerespektování jedněch ze základních zásad spojených s postupem správního orgánu v rámci přestupkového řízení, a to a) zásady materiální pravdy zakotvené v ustanovení § 3 správního řádu; b) zásady vyšetřovací obsažené v ustanovení § 50 odst. 3 správního řádu; c) zásady in dubio pro reo zakotvené v § 69 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.
Zůstávají tedy důvodné pochybnosti o vině stěžovatele, přičemž dle § 69 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v případě pochybností je třeba rozhodnout ve prospěch obviněného z přestupku. [5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že krajský soud se s tvrzeními stěžovatele, že vozidlo neřídil, vypořádal dostatečně.
Správní orgán je povinen shromáždit tolik důkazních prostředků, kolik je třeba k provedení důkazů, a vyvrácení jakýchkoliv pochybností, aby byly okolnosti spáchání domnělého přestupku postaveny najisto (§ 69 odst. 2, věta druhá zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů).
Právní otázky
Související
§ 36b (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 73d Vazební zasedání (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 8 Umísťování do cel (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 10 Propuštění obviněných (Zákon o výkonu vazby)§ 10 Propuštění obviněných (Zákon, kterým se mění zákon č. 293/1993 )