Zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek

(1) Na žádost dožadujícího úřadu zajistí ministerstvo vymáhání pohledávky; tato pohledávka nemá při vymáhání přednost. Ministerstvo vybere pohledávku, o jejíž vymáhání bylo požádáno, v české měně.

(2) Vymáhání pohledávky se provede, obsahuje-li žádost o vymáhání jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název a místo trvalého pobytu nebo sídlo dlužníka, druh a výši pohledávky a výši s ní souvisejících úroků, penále, pokut a nákladů, údaje o právní moci a prekluzivní nebo promlčecí lhůtě, jakož i veškerou dokumentaci prokazující právní titul pohledávky. Neobsahuje-li žádost uvedené údaje, bude vymáhání provedeno pouze, pokud bude žádost na základě výzvy doplněna. Žádost o vymáhání pohledávky musí být doložena exekučním titulem vykonatelným ve státě, který o vymáhání pohledávky požádá, a to v originále nebo v úředně ověřené kopii. Exekuční titul připouštějící vymáhání pohledávky musí být uznán a bez dalšího přijat jako dokument povolující vymáhání pohledávky ve státě, který byl o vymáhání pohledávky požádán.

(3) Na základě žádosti o vymáhání pohledávky se vymáhání zahájí, pokud příslušný úřad státu, který o vymáhání požádá, potvrdí, že

a) exekuční titul není ve státě, jehož příslušný úřad o vymáhání pohledávky požádá, napaden opravnými prostředky, a

b) exekuční řízení již bylo ve státě, který o vymáhání pohledávky žádá, provedeno, avšak nevedlo k plné úhradě pohledávky.

Správce daně je oprávněn požadovat další potřebné informace a podklady.

(4) Veškeré další údaje a informace týkající se dožádané věci, které ministerstvo obdrží po předání dožádané věci správci daně, sdělí tomuto správci daně bez zbytečného odkladu.

(5) Správce daně může povolit ohledně pohledávky posečkání nebo splátky na základě stanoviska dožadujícího úřadu, které si vyžádá prostřednictvím ministerstva. Úroky za dobu posečkání nebo splátek náleží státu, který o vymáhání pohledávky požádá.

(6) Lhůty určující dobu, v níž lze pohledávku vymáhat, se řídí právem státu, který o vymáhání pohledávky požádá. Úkony mající vliv na běh promlčecí lhůty se považují za vykonané i tehdy, když je provedl správce daně.

(7) Ministerstvo žádosti o vymáhání pohledávky nevyhoví, jestliže

a) by vymáhání pohledávky vzhledem k situaci dlužníka vytvořilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže v České republice,

b) dožadující úřad nevyčerpal všechny prostředky k placení a vymáhání pohledávky dostupné na území svého státu, nebo

(1) O důvodech odmítnutí žádosti o pomoc v souvislosti s vymáháním pohledávky podle § 3 a 4 ministerstvo informuje bez zbytečného odkladu dožadující úřad.

(1) Pokud je exekuční titul, na jehož základě bylo správcem daně o vymáhání pohledávky požádáno, napaden mimořádným opravným prostředkem, je správce daně povinen sdělit tuto skutečnost prostřednictvím ministerstva příslušnému úřadu, který byl o vymáhání pohledávky požádán.

(2) Obdrží-li správce daně sdělení dožadujícího úřadu nebo dlužníka o tom, že byl exekuční titul napaden mimořádným opravným prostředkem, pozastaví vymáhání pohledávky až do doby rozhodnutí příslušného orgánu o tomto mimořádném opravném prostředku.

(3) Na základě zdůvodněné žádosti dožadujícího úřadu správce daně pohledávku zajistí.

(1) Na informace sdělené správci daně dožadujícím úřadem se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštním právním předpisem.1)

(2) Informace získané od příslušného úřadu státu, který byl požádán o poskytnutí pomoci podle tohoto zákona, mohou být zpřístupněny jen pracovníkům správce daně, kteří se přímo účastní vymáhání, k němuž se poskytnutá informace vztahuje.

(3) Informace získané při poskytování pomoci dle tohoto zákona, které správce daně poskytl pro soudní řízení nebo orgánům činným v trestním řízení, nesmí být poskytnuty jiným orgánům nebo nezúčastněným osobám. Poskytnuté informace mohou být zveřejněny během jednání nebo při vyhlášení rozhodnutí jen za podmínky, že příslušný úřad státu, který tyto informace poskytl, nevznesl námitky.1)

(4) Správce daně může povolit použití poskytnutých informací jen v rozsahu, v jakém tyto informace mohou být použity dle zvláštního právního předpisu.1)

(5) Pokud správce daně považuje informace, které obdržel, za užitečné pro jiný stát, může mu tyto informace předat jen se souhlasem příslušného úřadu státu, který tyto informace poskytl.

(1) Česká republika neuplatňuje vůči státu, který o pomoc požádal, nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s poskytnutím pomoci ani není povinna tyto náklady hradit státu, který požádala o pomoc při vymáhání pohledávky.

(2) Česká republika, zastoupená ministerstvem, uhradí státu, který požádala o pomoc při vymáhání pohledávky, náklady spojené s odstraněním následků neoprávněného vymáhání pohledávky, které zavinila.

(3) Ministerstvo zabezpečí, aby žádosti o poskytnutí pomoci při vymáhání pohledávky, včetně všech příslušných dokladů, byly příslušnému úřadu státu, který je o poskytnutí pomoci žádán, předloženy též v úředním jazyce tohoto státu. Tuto povinnost ministerstvo nemá, pokud úřad státu, který je o poskytnutí pomoci žádán, překlad nepožaduje.

Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, pokud mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, stanoví jinak.

Ministerstvo stanoví vyhláškou výši minimální částky podle § 4 odst. 7 písm. c).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 s výjimkou ustanovení § 1 odst. 1 písm. b), § 1 odst. 3, § 2 odst. 1 písm. b), § 4 odst. 7 písm. c) a § 5 odst. 2, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

1) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.