§ 5 Nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí – Zařazení zaměstnance do platového stupně
Nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí · 253/1992 Sb. · § 5 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 5 nařízení vlády 253/1992 stanoví, jak zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně v rámci jeho platové třídy, a to na základě tzv. započitatelné praxe, přičemž specifikuje, co vše se do této praxe započítává a co se z ní případně odečítá.
§ 5 Zařazení zaměstnance do platového stupně
(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby rozhodné pro toto zařazení (dále jen „započitatelná praxe“). Do započitatelné praxe započte zaměstnavatel dobu
a) praxe v oboru požadované práce dosažené po ukončení vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem podle § 4 odst. 3 písm. d), nebo po ukončení středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do čtvrté platové třídy, nebo úplného středního vzdělání u zaměstnance zařazeného do osmé platové třídy, nebo vyššího odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do deváté platové třídy, nebo vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu u zaměstnance zařazeného do desáté platové třídy,
b) praxe v oboru požadované práce dosaženou před ukončením vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem [§ 4 odst. 3 písm. d)] v rozsahu čtyř pětin,
c) jiné praxe v závislosti na míře jejího využití pro úspěšný výkon požadované práce, nejvýše však v rozsahu dvou třetin,
d) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby,
e) mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu,5a) nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let; uvedené doby se nezapočtou, pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec současně připravovali na povolání v denním studiu5b) nebo v prezenčním studiu,5c) a
f) osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě nebo děti, které vyžadovaly mimořádnou péči, pokud nebyly umístěny v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let, a to včetně doby započtené podle písmene e).
(2) Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.
(3) Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 zaměstnavatel odečte, není-li dále stanoveno jinak, u zaměstnance zařazeného do
a) čtvrté až sedmé platové třídy, který nedosáhl úplného středního vzdělání, dobu dvou roků, nebo dobu čtyř roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání, s výjimkou zaměstnance zařazeného do této třídy podle § 4 odst. 3 písm. d),
b) osmé platové třídy, který dosáhl jen úplného středního vzdělání, dobu dvou roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu čtyř roků, nebo dobu šesti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,
c) deváté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání, dobu jednoho roku, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu tří roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu pěti roků, nebo dobu sedmi roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,
d) desáté a vyšší platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, dobu dvou roků, nebo jen vyššího odborného vzdělání, dobu tří roků, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu pěti roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu sedmi roků, nebo dobu devíti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání.
(4) Pro účely postupu zaměstnance do vyššího platového stupně se do započitatelné praxe zahrnuje doba výkonu požadované práce v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, v plném rozsahu.
Paragraf 5 nařízení vlády 253/1992 stanoví, jak zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně v rámci jeho platové třídy, a to na základě tzv. započitatelné praxe, přičemž specifikuje, co vše se do této praxe započítává a co se z ní případně odečítá.
Co to znamená v praxi
Výše platu zaměstnance je ovlivněna délkou jeho započitatelné praxe, která určuje jeho platový stupeň.
Do započitatelné praxe se nezapočítává jen přímá praxe v oboru, ale i praxe před ukončením vzdělání (s omezením), jiná praxe (s omezením), vojenská služba, mateřská/rodičovská dovolená a péče o postižené dítě.
Zaměstnavatel musí posoudit, jaká část jiné praxe je využitelná pro danou práci, a započítat ji maximálně ze dvou třetin.
U některých zaměstnanců s nižším vzděláním se z vypočtené započitatelné praxe odečítá určitá doba.
Na co si dát pozor
Je důležité správně určit, co je "praxe v oboru požadované práce", neboť ta se započítává v plném rozsahu.
Při započítávání mateřské/rodičovské dovolené a péče o postižené dítě je stanoven maximální celkový rozsah šesti let a tyto doby se nezapočítají, pokud se zaměstnanec zároveň připravoval na povolání v denním nebo prezenčním studiu.
U zaměstnanců s nižším než úplným středním vzděláním v určitých platových třídách se z celkové započitatelné praxe odečítá doba dvou nebo čtyř let.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.