Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

(1) Ministerstvo spravedlnosti uhradí za podmínky vzájemnosti na žádost vykonávajícího státu, který uznal a provedl příkaz k zajištění podle § 460b, jím požadovanou částku vyplacenou jako náhradu škody za podmínek, že

a) dojde k pravomocnému zrušení příkazu k zajištění majetku nebo důkazního prostředku vydaného podle § 460b předsedou senátu nebo v přípravném řízení státním zástupcem,

b) škoda, kterou vykonávající stát uhradil podle svých vnitrostátních předpisů takové osobě, byla způsobena zrušeným příkazem vydaným podle § 460b,

c) žádost vykonávajícího státu o proplacení jím uhrazené škody nebo dokumenty k ní připojené obsahují výši vyplacené náhrady škody, jejíž uhrazení je požadováno, její odůvodnění a údaje o orgánu příslušném k přijetí úhrady, včetně bankovního spojení za účelem poukázání požadované částky nebo požadavku na jiný způsob provedení úhrady, a

d) k žádosti podle písmene c) je připojeno pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu vykonávajícího státu o náhradě škody.

(2) V případě, že žádost vykonávajícího členského státu neobsahuje potřebné údaje, vyzve Ministerstvo spravedlnosti příslušný orgán vykonávajícího státu k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Přitom jej vždy upozorní na důsledky nevyhovění této výzvě. Nevyhoví-li příslušný orgán vykonávajícího státu této výzvě ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl důvody, ze kterých tak nemohl učinit, Ministerstvo spravedlnosti žádosti nevyhoví.

(3) Ministerstvo spravedlnosti neproplatí vykonávajícímu státu náhradu škody, která byla způsobena nesprávným postupem orgánů vykonávajícího státu.

(1) Ministerstvo spravedlnosti je oprávněno žádat po vydávajícím státě za jím stanovených podmínek úhradu částky, kterou vyplatilo jako náhradu škody v případě, že

a) státní zástupce podle § 460f uznal příkaz k zajištění majetku vydaný justičním orgánem vydávajícího státu a zajistil výkon tohoto rozhodnutí o uznání,

b) justiční orgán vydávajícího státu, který vydal takový příkaz, oznámil státnímu zástupci, že tento příkaz byl ve vydávajícím státě pravomocně zrušen, a

c) Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo osobě, jejíž majetek byl na základě zrušeného příkazu zajištěn, náhradu škody podle zvláštního právního předpisu a tato škoda byla způsobená příkazem k zajištění majetku justičního orgánu vydávajícího státu.

(2) Nárok na proplacení vyplacené náhrady škody podle odstavce 1 se uplatňuje formou žádosti k příslušnému orgánu vydávajícího státu podle právních předpisů vydávajícího státu. V žádosti nebo k ní připojených dokumentech se uvede výše vyplacené náhrady škody a její odůvodnění, údaje o orgánu příslušném k přijetí úhrady, včetně bankovního spojení za účelem poukázání požadované částky nebo požadavku na jiný způsob provedení úhrady, a další údaje podle požadavků vydávajícího státu.

(3) Ministerstvo spravedlnosti není oprávněno žádat úhradu vyplacené náhrady škody, která byla způsobena výlučně nesprávným postupem orgánů České republiky.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně použijí na náhradu škody způsobenou zajištěním důkazního prostředku podle § 460i provedeného na základě příkazu k zajištění důkazního prostředku vydaného vydávajícím státem.“.

42. § 470 se zrušuje.

Čl. II

Řízení v České republice o zajištění majetku nebo důkazního prostředku v jiném členském státě Evropské unie, nebo řízení o uznání příkazu k zajištění majetku nebo důkazního prostředku na území České republiky, který vydal justiční orgán jiného členského státu Evropské unie, zahájená a neskončená před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle oddílu osmého hlavy dvacáté páté.

ČÁST TŘETÍ

Čl. IV

Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 113/2006 Sb., se mění takto:

1. Nadpis části první zní: „VÝKON ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU A SPRÁVA ZAJIŠTĚNÉHO MAJETKU, VĚCÍ A JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT“.

2. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 až 1e zní:

(1) Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části1) (dále jen „majetek“) a při jeho správě.

(2) Ustanovení tohoto zákona o správě zajištěného majetku se obdobně užijí na správu zaknihovaných cenných papírů1a), nemovitosti1b) a jiné majetkové hodnoty1c), o jejichž zajištění bylo rozhodnuto v trestním řízení, a při správě věcí1d) vydaných či odňatých v trestním řízení; to neplatí, převzal-li orgán činný v trestním řízení jednotlivou věc do úschovy za účelem provedení důkazu.

(3) Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu se obdobně užijí na postup státního zástupce. Ustanovení tohoto zákona o správě zajištěného majetku se obdobně užijí také na postup policejního orgánu, který o zajištění majetku rozhodl, vyzval k vydání věci nebo vydal příkaz k odnětí věci podle zvláštního právního předpisu1e); policejní orgán potřebuje ke všem rozhodnutím nebo opatřením týkajícím se správy zajištěného majetku předchozí souhlas státního zástupce. O úkonech, jimiž se zasahuje do základních práv a svobod a o kterých podle zvláštního právního předpisu1e) rozhoduje v přípravném řízení soudce, rozhoduje podle tohoto zákona soudce na návrh státního zástupce.

(4) Podáním obžaloby nebo návrhu na potrestání podle zvláštního právního předpisu1e) přechází správa zajištěného majetku na soud. Státní zástupce předá spolu s obžalobou nebo návrhem na potrestání soudu všechny doklady o úkonech jím učiněných při správě zajištěného majetku.

(5) Ustanovení tohoto zákona o správě zajištěného majetku, v nichž se hovoří o obviněném, se obdobně užijí i na jinou osobu, jejíž majetek byl zajištěn v trestním řízení.

(6) Zajištěné věci, které se podle tohoto zákona skládají do úschovy, skládají se vždy do úschovy soudu.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku podle zvláštního právního předpisu1e).

1) § 47, 347 a 441 trestního řádu.

1a) § 79c a 79f trestního řádu.

1b) § 79d a 79f trestního řádu.

1c) § 79e a 79f trestního řádu.

1d) § 78, 79 a 79f trestního řádu.

1e) Trestní řád.“.

3. V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „a nemovité věci“ nahrazují slovy „věci a nemovitosti“.

4. V § 5 odstavec 6 zní:

„(6) Je-li k převodu nebo k zřízení práva k zajištěnému majetku nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po vyrozumění provedeném podle odstavce 5 takový zápis provést jen s předchozím souhlasem soudu, který o zajištění rozhodl. Byl-li podle zvláštního právního předpisu podán návrh na vklad práva týkajícího se nemovitosti před vydáním usnesení o jejím zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění.“.

5. Nadpis § 7 zní: „Zjišťování cenných papírů, peněžních prostředků a jiných majetkových hodnot“.

6. V § 7 odst. 5 se slovo „další“ nahrazuje slovy „jiné majetkové“.

Poznámka pod čarou č. 5 zní:

„5) § 79a až 79c a § 79e trestního řádu.“.

7. V § 8 odst. 2 větě druhé se za slova „společné domácnosti“ vkládají slova „, a dále osoba, o níž je známo, že má k nemovitosti práva,“.

8. V § 10 odst. 1 písmeno d) včetně poznámek pod čarou č. 7 až 9 zní:

„d) vést v operativní evidenci7) způsobem a za podmínek upravených zvláštním právním předpisem8) až do doby konečného naložení s majetkem a v případě exekutora vést v evidenci podle zvláštního právního předpisu9),

7) § 15 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb.

8) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu.

9) § 76a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

9. V § 10 odst. 3 písm. d) se slova „nemovité věci“ nahrazují slovy „nemovitost“.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. V

Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 21 odst. 1 větě první, § 24 odst. 1 písm. d) a § 35 odst. 5 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo jiné majetkové hodnoty.“.

2. V § 54 odstavec 3 zní:

„(3) Rozsudek se vyhlašuje veřejně v hlavním líčení v přítomnosti mladistvého. Pravomocný odsuzující rozsudek může být uveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích jen bez uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení mladistvého, při přiměřené ochraně mladistvého před nežádoucími účinky jeho uveřejnění.“.

3. V § 54 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě mladistvého a povaze a charakteru provinění rozhodnout

a) o dalších omezeních spojených s uveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku neuvedených v odstavci 3 za účelem přiměřené ochrany zájmů mladistvého,

b) o uveřejnění pravomocného odsuzujícího rozsudku s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení mladistvého, jakož i o uveřejnění jeho dalších osobních údajů, jde-li o zvlášť závažné provinění a takové uveřejnění je potřebné z hlediska ochrany společnosti.“.

ČÁST PÁTÁ

Čl. VI

Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se slovo „rozsudku“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“ a slova „Nejvyšší soud2)“ se nahrazují slovy „soud příslušný podle zvláštního právního předpisu2)“.

Poznámka pod čarou č. 2 zní:

„2) § 452 a 458 trestního řádu.“.

2. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 2a zní:

„(3) Pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem podle odstavce 2 a soud příslušný podle zvláštního právního předpisu2a) následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí cizozemského soudu, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí podle odstavce 1.

2a) § 452 trestního řádu.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 2a se označuje jako poznámka pod čarou č. 2b., a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

3. V § 4 odst. 4 se slova „Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku“ nahrazují slovy „soud uvedený v odstavci 1 rozhodne o uznání rozhodnutí“ a za slovo „nebo“ se vkládají slova „Nejvyšší soud rozhodne“.

4. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

Rejstřík trestů vede pro potřebu trestního řízení evidenci osob, u kterých státní zástupce pravomocně rozhodl o podmíněném odložení návrhu na potrestání. Při zasílání údajů do evidence a jejich vyřazování se postupuje přiměřeně podle § 8 a 9.“.

5. V § 10 odst. 5 větě druhé se za slovo „stíhání“ vkládají slova „, podmíněného odložení návrhu na potrestání“.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. VII

Na konci § 76a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 279/2003 Sb., se doplňuje věta „Při evidenci spravovaného majetku postupuje exekutor přiměřeně jako při evidenci věcí převzatých do úschovy.“.

ČÁST SEDMÁ

Čl. VIII

Zákon č. 539/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto:

V článku II bod 2 zní:

„2. Ustanovení oddílu třetího hlavy dvacáté páté se nepoužijí na předání občana České republiky z České republiky do jiného členského státu Evropské unie, pokud spáchal trestný čin před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V těchto případech se postupuje podle ustanovení § 391 až 402, ve znění tohoto zákona.“.

ČÁST OSMÁ

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2006.

v z. Kasal v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.