Vodní zákon

(1) Krajský úřad ve spolupráci se správci povodí vyhodnotí, zda na celém území kraje nebo jeho části hrozí nedostatek vody, a navrhne hejtmanovi kraje svolání krajské komise pro sucho. Hejtman kraje svolá krajskou komisi pro sucho, která vyhodnotí, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody. Stav nedostatku vody vyhlašuje a odvolává krajská komise pro sucho; ustanovení § 25 odst. 2 a 3 správního řádu se použijí obdobně. Dnem vyvěšení na úřední desce krajského úřadu se stav nedostatku vody považuje za vyhlášený nebo odvolaný.

(2) V případě, kdy je vyhlášen stav nedostatku vody, se § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 a § 109 odst. 1 za účelem zvládání sucha nepoužijí.

(3) Dnem vykonatelnosti nebo účinnosti opatření krajské komise pro sucho podle § 87k se v rozsahu v nich stanoveném pozastavuje vykonatelnost nebo účinnost rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných vodoprávním úřadem podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 a § 109 odst. 1 při zvládání sucha, a to až do doby odvolání stavu nedostatku vody.

(4) Dnem vykonatelnosti nebo účinnosti opatření ústřední komise pro sucho podle § 87k se v rozsahu v nich stanoveném pozastavuje vykonatelnost nebo účinnost opatření vydaných při stavu nedostatku vody krajskou komisí pro sucho.

(5) Ústřední komisi pro sucho svolá ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí zejména v případě, požádá-li o to předseda krajské komise pro sucho, nebo je-li stav nedostatku vody vyhlášen na území více krajů.

(6) Ústřední komise pro sucho řídí a koordinuje jednotlivá opatření krajské komise pro sucho podle § 87k, která svými dopady přesahují hranice krajů, a v případě potřeby vydává opatření podle § 87k.

(1) Krajská nebo ústřední komise pro sucho při stavu nedostatku vody vydává na dobu nezbytně nutnou opatření podle povahy věci rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, ve kterých

a) obecné nakládání s povrchovými vodami bez náhrady upraví, omezí nebo zakáže,

b) povolená nakládání s vodami bez náhrady upraví, omezí nebo zakáže,

c) omezí užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu,

d) uloží vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu,

e) nařídí vlastníkovi technického zařízení, které slouží pro odběr ze záložního zdroje vody, jeho zprovoznění, pokud je to technicky možné tak, aby bylo možné tento záložní zdroj vody využít,

f) upraví minimální zůstatkový průtok nebo minimální hladinu podzemních vod stanovené v povolení k nakládání s vodami, nebo stanoví minimální zůstatkový průtok nebo minimální hladinu podzemních vod,

g) nařídí vlastníkovi potřebného vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění a poskytnutí k řešení stavu nedostatku vody, pokud je to technicky možné, nebo

h) nařídí mimořádné sledování množství a jakosti vod.

(2) Má-li opatření podle odstavce 1 formu rozhodnutí, je jeho vydání prvním úkonem v řízení. Odvolání nemá odkladný účinek.

(3) Krajská komise pro sucho neprodleně informuje nadřízený správní orgán o svém svolání a opatřeních vydaných podle odstavce 1.

(4) Krajská komise pro sucho musí postupovat v souladu s opatřeními vydanými ústřední komisí pro sucho.

(5) Dnem odvolání stavu nedostatku vody pozbývají platnosti opatření vydaná příslušnou komisí pro sucho.

(6) Krajská a ústřední komise pro sucho vede knihu činností. Do této knihy se zapisují důvody svolání komise pro sucho, důvody pro vyhlášení stavu nedostatku vody, přijatá opatření podle odstavce 1 a důvody pro odvolání stavu nedostatku vody.

(7) Nezbytné náklady vynaložené na provedení opatření podle odstavce 1 písm. e) a g) hradí kraj nebo stát podle působnosti komise pro sucho.

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje krajskému úřadu součinnost a údaje potřebné pro pořízení a aktualizaci plánu pro sucho kraje a pro činnost krajské komise pro sucho.

(2) Na výzvu orgánu pro sucho je každý povinen poskytnout jemu známé informace, které mohou mít vliv na vydávání opatření při stavu nedostatku vody. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti, jež byla uložena nebo uznána jiným právním předpisem.

Krajský úřad zpracuje zprávu o průběhu stavu nedostatku vody do 6 měsíců ode dne odvolání stavu nedostatku vody. Zprávu zašle Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí. Ústřední komise pro sucho informuje o průběhu a důsledcích stavu nedostatku vody vládu.

(1) Poplatníkem poplatku za odebrané množství podzemní vody je oprávněný z povolení k odběru podzemní vody.

(2) V případě, že oprávněný podle odstavce 1 umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu podle zákona upravujícího vodovody a kanalizace, je poplatníkem poplatku tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu.

Předmětem poplatku za odebrané množství podzemní vody je odběr podzemní vody podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1.

Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku.

Základem poplatku za odebrané množství podzemní vody je objem odebrané vody v m3.

Sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody je uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Poplatek za odebrané množství podzemní vody se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.

Poplatkovým obdobím poplatku za odebrané množství podzemní vody je kalendářní rok.

Výnos poplatku za odebrané množství podzemní vody je z

a) 50 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a

b) 50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.

(1) Část výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.

(2) Část výnosu poplatku, která je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, může být použita na zlepšování ochrany kvality a množství vod a sledování množství a kvality vod.

(1) Správcem poplatku za odebrané množství podzemní vody je Státní fond životního prostředí České republiky.

(2) Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu poplatníka.

(1) Poplatník poplatku za odebrané množství podzemní vody je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období.

(2) Poplatkové přiznání se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(3) Poplatkové přiznání se nepodává, je-li odebírání podzemní vody osvobozeno od poplatku.

(4) Tiskopis poplatkového přiznání a dodatečného poplatkového přiznání vydává správce poplatku.

Poplatek za odebrané množství podzemní vody je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.

U nedoplatku na poplatku za odebrané množství podzemní vody vzniká úrok z prodlení.

Poplatníkem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových.

(1) Předmětem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vypouštění odpadních vod z jednotlivého zdroje znečištění do vod povrchových.

(2) Zdrojem znečištění se rozumí území obce, území vojenského újezdu, průmyslový areál, stavba nebo zařízení, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do povrchových vod.

Od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění

a) minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

b) přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,

c) vod ze sanačních vrtů a systémů,

d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín,

e) odpadních vod vzniklých využitím podzemních nebo povrchových vod pro získání tepelné energie podle § 8 odst. 1 písm. d), nebo

f) odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace64) splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích.

(1) Od dílčího poplatku z objemu se osvobozuje vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje za poplatkové období objem 100 000 m3.

(2) Od dílčího poplatku z jednotlivého znečištění se osvobozuje vypouštění odpadních vod nepřekračujících hmotnostní nebo koncentrační limit pro ukazatel tohoto znečištění uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Základ poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se skládá z dílčích základů poplatku.

(1) Dílčí základy poplatku tvoří

a) objem odpadních vod v m3 v případě dílčího poplatku z objemu a

b) celkové množství jednotlivého znečištění uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu obsaženého v odpadních vodách v kg v případě dílčího poplatku z tohoto znečištění.

(2) Poplatník může snížit dílčí základ poplatku z jednotlivého znečištění o celkové množství tohoto znečištění obsažené v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda.

(3) Pro účely výpočtu poplatku se celkové množství jednotlivého znečištění ve vodách v kg vypočte jako součin

a) průměrné koncentrace ukazatele tohoto znečištění uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu ve vodách v kg/m3 a

b) objemu vod v m3.

(4) Je-li provoz čistírny odpadních vod omezen nebo přerušen v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy, považuje se za celkové množství jednotlivého znečištění ve vodách podle odstavce 3 za období, kdy byl provoz omezen nebo přerušen, součin

a) počtu dní, kdy byl provoz omezen nebo přerušen, a

b) podílu celkového množství jednotlivého znečištění ve vodách za předcházející poplatkové období a počtu dní tohoto poplatkového období.

(1) Sazba poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Při výpočtu poplatku za organické znečištění vypouštěných odpadních vod se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody.

(3) Za čištěné odpadní vody se pro účely výpočtu poplatku považují vody splňující hodnoty emisních standardů stanovené v nařízení vlády podle § 38 odst. 9; není-li emisní standard stanoven, emisní limity pro vypouštění odpadních vod uvedené v povolení podle § 8 odst. 1 písm. c).

(1) V případě, že u jednotlivého znečištění dojde v důsledku realizace technického nebo technologického opatření s trvalým účinkem ke snížení jeho vypouštěného množství oproti bezprostředně předcházejícímu poplatkovému období, lze uplatnit slevu na dílčím poplatku.

(2) Sleva na dílčím poplatku z jednotlivého znečištění činí součin

a) dílčího základu poplatku,

b) sazby pro tento dílčí základ poplatku,

c) podílu

1. rozdílu dílčího základu poplatku v bezprostředně předcházejícím poplatkovém období a dílčího základu poplatku a

2. dílčího základu poplatku v bezprostředně předcházejícím poplatkovém období a

d) koeficientu 2,5.

(3) Sleva podle odstavce 2 činí nejvýše součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku.

(4) Slevu nelze uplatnit, pokud je podíl podle odstavce 2 písm. c) nižší než 0,1.

Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se vypočte jako součet dílčího poplatku z objemu a dílčích poplatků z jednotlivých znečištění.

Dílčí poplatek se vypočte jako rozdíl

a) součinu dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku a

b) poplatníkem uplatněné slevy na dílčím poplatku.

Poplatkovým obdobím poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je kalendářní rok.

Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.

Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových může být použit na podporu intenzifikace a výstavby vodohospodářské infrastruktury a úhradu nákladů na činnost oprávněné laboratoře vybrané Státním fondem životního prostředí České republiky (dále jen „kontrolní laboratoř“) a odborně způsobilých osob oprávněných k podnikání a autorizovaných k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou podle zákona o metrologii.

(1) Správcem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je Státní fond životního prostředí České republiky.

(2) Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu poplatníka.

(1) Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen vést provozní evidenci o sledování množství vypouštěného znečištění, objemu vypouštěných odpadních vod a dalších skutečnostech rozhodných pro určení výše poplatku. Poplatník je povinen uchovávat veškeré podklady k vedení provozní evidence po dobu 5 let.

(2) Poplatník je povinen u každého zdroje a výpustě prostřednictvím oprávněné laboratoře odebírat vzorky odpadních vod a sledovat koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, zjišťovat průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění a měřit objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění. Poplatník odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečištění a stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění.

(3) Poplatník je povinen oznámit bez zbytečného odkladu správci poplatku omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod.

(4) V případě, že poplatník snižuje dílčí základ poplatku z jednotlivého znečištění o celkové množství tohoto znečištění obsažené v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda, je povinen zjišťovat množství tohoto znečištění.

(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou

a) náležitosti provozní evidence podle odstavce 1,

b) bližší vymezení zdroje znečištění podle § 89a odst. 1,

c) postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách včetně metod měření ukazatelů znečištění oprávněnou a kontrolní laboratoří,

d) způsob zjišťování průměrné koncentrace jednotlivého znečištění a způsob měření objemu u odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění podle odstavce 2,

e) způsob zjišťování množství znečištění v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda podle odstavce 4.

(1) Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období.

(2) Poplatkové přiznání se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(3) Poplatkové přiznání se nepodává, pokud je vypouštění odpadních vod od poplatku zcela osvobozeno.

(4) Tiskopis poplatkového přiznání a dodatečného poplatkového přiznání vydává správce poplatku.

Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.

U nedoplatku na poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vzniká úrok z prodlení.

Poplatníkem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je oprávněný, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.

Předmětem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě povolení ze zařízení určeného k čištění odpadních vod.

Od poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se osvobozuje vypouštění

a) odpadních vod ze zařízení určeného k čištění odpadních vod z jedné stavby pro bydlení nebo z jedné stavby pro rodinnou rekreaci,

b) minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

c) přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,

d) odpadních vod vzniklých využitím podzemních či povrchových vod pro získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)] a

e) znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].

Základem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kapacita zařízení určeného k čištění odpadních vod, ze kterého jsou odpadní vody vypouštěny, vyjádřená v ekvivalentních obyvatelích. Jeden ekvivalentní obyvatel odpovídá produkci znečištění 60 g BSK5 za den.

Sazba poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních činí 350 Kč.