§ 41 Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech – Jiná osoba než znalec
Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech · 254/2019 Sb. · § 41 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 41 zákona č. 254/2019 Sb. stanoví, jaké jednání je považováno za přestupek, pokud se ho dopustí jiná osoba než znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav, a jaká pokuta za něj hrozí.
§ 41
(1) Jiná osoba než znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že
a) se neoprávněně vydává za znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav,
b) neoprávněně vykoná znaleckou činnost,
c) neodevzdá po zániku znaleckého oprávnění znaleckou pečeť, průkaz a podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku podle § 14 odst. 5 a 6,
d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2 anebo povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
Paragraf 41 zákona č. 254/2019 Sb. stanoví, jaké jednání je považováno za přestupek, pokud se ho dopustí jiná osoba než znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav, a jaká pokuta za něj hrozí.
Co to znamená v praxi
Pokud se někdo, kdo není znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vydává za takovou osobu, dopouští se přestupku.
Jestliže jiná osoba než znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav vykoná znaleckou činnost, jedná se o přestupek.
Osoba, které zaniklo znalecké oprávnění, musí odevzdat znaleckou pečeť, průkaz a podklady pro znalecký posudek. Pokud tak neučiní, dopouští se přestupku.
Porušení povinnosti mlčenlivosti, a to i po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, je přestupkem.
Na co si dát pozor
Za tyto přestupky může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.
Paragraf se týká "jiné osoby", tedy kohokoli, kdo není oficiálně zapsán jako znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav.
Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení znalecké činnosti.