§ 2 Zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození – Podle tohoto zákona je 1
Zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození · 255/1946 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 zákona č. 255/1946 Sb. definuje, kdo je považován za příslušníka československé armády v zahraničí, osobu konající vojenskou službu v této armádě, osobu konající vojenskou službu ve spojenecké armádě, příslušníka první československé armády na Slovensku a československého politického vězně pro účely tohoto zákona.
§ 2
(1) Podle tohoto zákona je
1. příslušníkem československé armády v zahraničí, t. j. československých vojenských jednotek zřízených v letech 1939 až 1945 mimo území republiky Československé: kdo dobrovolně vstoupil do této armády nejpozději dne 6. října 1944,
a) učinil-li tak při první příležitosti vyjímajíc případy, kdy ke vstupu došlo do 31. prosince 1941 nebo zúčastnil se bojů v polním útvaru nebo byl v souvislosti s výkonem vojenské služby usmrcen nebo těžce raněn, a
b) neopustil-li službu v této armádě, leč následkem demobilisace nebo po superarbitračním řízení nebo podle rozhodnutí orgánů československého zřízení v zahraničí uvolněním pro některý jiný jeho obor, avšak byl-li takto uvolněn jen tehdy, konal-li činnou službu alespoň šest měsíců nebo zúčastnil-li se bojů v polním útvaru,
2. osobou, která konala vojenskou službu v československé armádě v zahraničí podle tohoto ustanovení: kdo vstoupil do této armády po 6. říjnu 1944, učinil-li tak při první příležitosti a mimo to zúčastnil-li se bojů v polním útvaru nebo byl v souvislosti s výkonem vojenské služby usmrcen nebo těžce raněn a neopustil službu v této armádě, leč následkem demobilisace nebo po superarbitračním řízení,
3. osobou, která konala vojenskou službu ve spojenecké armádě: kdo vstoupil do této armády před 5. květnem 1945 dobrovolně, nemohl-li sloužit v československé armádě v zahraničí z důvodů na jeho vůli nezávislých nebo projevily-li příslušné československé orgány souhlas s jeho vstupem do spojenecké armády a jsou-li u něho splněny - vyjímajíc příslušnost k československé armádě v zahraničí - obdobně podmínky uvedené pod č. 1, písm. a) a b),
4. příslušníkem první československé armády na Slovensku: kdo v ní nastoupil činnou službu nejpozději dne 28. října 1944 a setrval v boji nebo v činném odporu proti okupantům až do osvobození, leč že
a) v souvislosti s výkonem služby přišel o život nebo pro zranění nemohl pokračovat v boji, nebo
b) upadl v boji do zajetí, nebo
c) nastoupil činnou službu v prvním československém armádním sboru z SSSR při první příležitosti a zúčastnil se bojů v polním útvaru,
5. československým politickým vězněm: kdo byl v době mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945 omezen na osobní svobodě vězněním, internováním, odvlečením nebo jinak pro protifašistickou bojovou nebo politickou činnost směřující přímo proti nacistickým nebo fašistickým okupantům, jejich pomahačům nebo zrádcům národa českého nebo slovenského nebo z důvodů persekuce politické, národní, rasové nebo náboženské, trvalo-li omezení osobní svobody alespoň 3 měsíce, nebo sice dobu kratší, utrpěl-li však újmu na zdraví nebo na těle vážnějšího rázu nebo zemřel následkem omezení osobní svobody,
6. československým dobrovolníkem ve Španělsku: kdo se v době mezi 19. červencem 1936 a 28. březnem 1939 ve Španělsku zúčastnil války proti fašismu jako dobrovolník španělské republikánské lidové armády (mezinárodních brigád).
(2) Za vstup do útvarů uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a) až c), do partyzánské jednotky, jakož i do španělské republikánské lidové armády (mezinárodních brigád) se považují jednání podle § 15, č. 1, písm. a) až d) a h).
Paragraf 2 zákona č. 255/1946 Sb. definuje, kdo je považován za příslušníka československé armády v zahraničí, osobu konající vojenskou službu v této armádě, osobu konající vojenskou službu ve spojenecké armádě, příslušníka první československé armády na Slovensku a československého politického vězně pro účely tohoto zákona.
Co to znamená v praxi
Stanovuje konkrétní kritéria pro zařazení osob do kategorií, které jsou považovány za účastníky národního boje za osvobození.
Rozlišuje mezi dobrovolným vstupem do armády v zahraničí před a po 6. říjnu 1944 s odlišnými podmínkami.
Umožňuje zařadit i osoby, které sloužily ve spojeneckých armádách, pokud nemohly sloužit v československé armádě z nezávislých důvodů nebo se souhlasem československých orgánů.
Definuje československého politického vězně na základě omezení svobody pro protifašistickou činnost v určitém časovém období.
Na co si dát pozor
Důležité jsou přesné časové údaje (např. nejpozději 6. října 1944, mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945) a splnění všech uvedených podmínek (např. účast v bojích, délka služby, důvod opuštění služby).
Pro osoby ve spojeneckých armádách je klíčové buď prokázat nezávislé důvody, proč nemohly sloužit v československé armádě, nebo souhlas československých orgánů.
Definice politického vězně vyžaduje, aby omezení svobody bylo prokazatelně spojeno s protifašistickou bojovou nebo politickou činností nebo perzekucí.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.