§ 1 zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození – Účastníkem národního boje za osvobození je 1
Zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození · 255/1946 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf definuje, kdo je považován za „účastníka národního boje za osvobození“ v letech 1939 až 1945 a v letech 1936 až 1939, a stanovuje, za jakých podmínek tuto vlastnost nelze nabýt. (§ 1 zákona č. 255/1946 Sb., zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí, směřujícího přímo k…“
- Odkazuje na: § 2
- Judikatura: na § 1 odkazuje 83 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 255/1946 Sb.
(1) Účastníkem národního boje za osvobození je
1. kdo v letech 1939 až 1945
a) byl příslušníkem československé armády v zahraničí nebo v ní konal vojenskou službu za podmínek uvedených v § 2, odst. 1, č. 2,
b) konal vojenskou službu ve spojenecké armádě,
c) byl příslušníkem první československé armády na Slovensku,
d) byl československým partyzánem (§ 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem „československého partyzána“),
e) zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí, směřujícího přímo k osvobození republiky Československé, nebo Slovenského národního povstání třeba po dobu kratší takovým způsobem, že tato činnost přivodila nebo byla prokazatelně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví,
f) zúčastnil se povstání v květnu 1945, při čemž za bojů padl nebo byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví,
g) byl československým politickým vězněm,
2. kdo byl československým dobrovolníkem ve Španělsku v letech 1936 až 1939.
(2) Stejně jako účastníci národního boje za osvobození se posuzují příslušníci stráže obrany státu zřízené vládním nařízením ze dne 23. října 1938, č. 270 Sb., o stráži obrany státu, kteří v roce 1938 v souvislosti s bojem proti nepřátelské protistátní činnosti v pohraničí utrpěli újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví.
(3) Vlastnosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2 nemůže nabýt, i když splňuje podmínky těchto odstavců,
a) kdo konal službu v nepřátelské armádě, nebo zúčastnil se jinak nepřátelského válečného podnikání proti spojencům, vyjímajíc službu v armádě t. zv. Slovenského státu do 29. srpna 1944; v případech zvláštního zřetele hodných může ministr národní obrany povolit výjimku z tohoto ustanovení,
b) kdo byl na vedoucím místě Národní odborové ústředny zaměstnanecké, Ústředí veřejných zaměstnanců, Svazu zemědělství a lesnictví nebo Hlinkovy slovenské ľudové strany, nevyužíval-li tohoto místa k činnosti zvláště významné v národním boji za osvobození, nebo kdo byl dobrovolně členem Svazu pro spolupráci s Němci, Českého svazu válečníků, Rodobrany, Vlajky, České ligy proti bolševismu, Německo-české společnosti, Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, Hlinkovy gardy, Německo-slovenské společnosti, Hlinkovy mládeže nebo jiných fašistických organisací podobné povahy, jejichž účelem bylo šířit nacistickou ideologii a udržovat mocenské postavení Němců a Maďarů,
c) kdo byl okupanty nebo jejich pomahači pověřen vedoucím místem ve veřejných službách, leč že využíval tohoto místa k činnosti zvláště významné v národním boji za osvobození, nebo šlo o funkce zastávané v armádě t. zv. Slovenského státu do 29. srpna 1944,
d) kdo zaujímal vedoucí místo ve válečném průmyslu, pracujícím pro německou nebo maďarskou armádu, nebo prováděl opevňovací práce pro Němce nebo Maďary, aniž byl k uvedeným činnostem donucen a nemohl se jim vyhnout, nebo kdo se obohatil v souvislosti s poměry v době nesvobody,
e) kdo přímo nebo nepřímo, i když nebyl členem některé organisace uvedené pod písm. b), vyvinul jakoukoli činnost proti slovenskému národnímu povstání, nebo o své újmě činy nebo slovy podporoval nebo obhajoval režim nacistů, fašistů, zrádců a kolaborantů, nebo se projevil jako osoba protidemokratická nebo protilidová nebo státně nebo národně nespolehlivá,
f) kdo je německé nebo maďarské národnosti, leč že se nikdy neprovinil proti národu českému a slovenskému nebo proti samostatnosti republiky Československé a zúčastnil se dobrovolně národního boje za osvobození, způsobem uvedeným v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a), d), e) a g).
(4) Ustanovení odstavce 1, č. 1, písm. b) až g), č. 2 a odstavce 2 vztahuje se pouze na československé státní občany.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Široký okruh osob: Za účastníky boje za osvobození jsou považovány různé skupiny osob, od příslušníků československé armády v zahraničí, přes partyzány a účastníky Slovenského národního povstání, až po politické vězně a dobrovolníky ve Španělsku.
- Ochrana příslušníků Stráže obrany státu: Paragraf rozšiřuje definici i na příslušníky Stráže obrany státu, kteří utrpěli újmu v souvislosti s bojem proti nepřátelské činnosti v pohraničí v roce 1938.
- Vyloučení z definice: Některé osoby, i když by jinak splňovaly podmínky, nemohou být považovány za účastníky národního boje za osvobození, pokud například sloužily v nepřátelské armádě nebo byly členy fašistických organizací.
Na co si dát pozor
- Časové vymezení: Pro většinu kategorií je klíčové období let 1939 až 1945, pro dobrovolníky ve Španělsku pak roky 1936 až 1939.
- Podmínky pro vyloučení: I když někdo splnil podmínky pro uznání za účastníka, může být z této kategorie vyloučen, pokud se dopustil činnosti, která je v rozporu s cíli národního boje za osvobození (např. služba v nepřátelské armádě nebo členství ve fašistických organizacích).
- Možnost výjimky: V případě služby v nepřátelské armádě (s výjimkou armády tzv. Slovenského státu do 29. srpna 1944) může ministr národní obrany povolit výjimku z vyloučení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1
Jak soudy aplikují § 1
Právní úprava poskytování příplatku k důchodu je obsažena v zákoně č. 357/2005 Sb. Ocenění účastníků odboje za I. a II. světové války se podle § 1 odst. 3 tohoto zákona vztahuje i na občany České republiky, a) jejichž rodič splňoval podmínky uvedené v § 1 odst. 1 nebo 2 zákona č. 255/1946 Sb., a bylo vydáno podle § 8 tohoto zákona osvědčení, jestliže tento rodič padl, byl popraven nebo zemřel ve vyšetřovací vazbě, vězení, koncentračním táboře nebo internačním táboře anebo byl násilně usmrcen v souvislosti se zatýkáním, jestliže občan ke dni úmrtí rodiče …
Ustanovení § 1 zákona č. 255/1946 Sb. totiž pro vydání osvědčení vyžaduje buď službu v v československé armádě v zahraničí, anebo službu ve spojenecké armádě či v jiných bojových útvarech, avšak v tomto případě je podmínkou československé státní občanství.
V žalobě namítala nesprávné právní posouzení žádosti, jelikož její otec byl účastníkem národního boje za osvobození v letech 1939-1945 ve spojenecké, konkrétně sovětské armádě dle § 1 odst. 1 bod. 1 písm. b) ve spojení s § 2 odst. 1 bod 3 zákona č. 255/1946 Sb. Účastnil se národně osvobozeneckých bojů, konal službu u 346. motostřeleckého pluku 63. motostřelecké divize 5. armády 3. běloruské fronty v Kaliningradské oblasti, kam nastoupil dne 11. 3. 1944 a kde také dne 24. 3. 1945 zemřel.