Úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Údaje o cestovních dokladech a jejich držitelích s výjimkou diplomatických a služebních pasů jsou zpracovávány16) v evidenci cestovních dokladů, jejímž správcem16) je ministerstvo.

(2) Evidence cestovních dokladů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje údaje:

a) o žádosti o vydání cestovního dokladu:

1. číslo žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,

2. údaje obsažené v žádosti o vydání cestovního dokladu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele,

3. biometrické údaje, jde-li o žádost o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,

b) o vydání cestovního dokladu:

1. jméno, popřípadě jména, příjmení a agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele,

2. rodné číslo držitele,

3. místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

4. číslo a druh vydaného cestovního dokladu,

5. datum vydání cestovního dokladu,

6. datum převzetí cestovního dokladu,

7. dobu platnosti cestovního dokladu,

8. označení orgánu, který cestovní doklad vydal,

9. digitální zpracování fotografie a podpisu držitele; v případě, že se o zobrazení obličeje pořizuje biometrický údaj, vede se digitalizovaná podoba obličeje držitele cestovního dokladu podle § 21a odst. 2,

10. údaje uvedené v § 7,

11. prodloužení doby platnosti cestovního dokladu,

c) o nosiči dat s biometrickými údaji a o záznamech údajů v nosiči

1. číslo nosiče dat,

2. kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem,

3. kód veřejné části elektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat,

d) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech:

číslo, druh, datum vydání a doba platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,

e) o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí:

1. označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí,

2. druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu,

3. datum odepření vydání cestovního dokladu,

4. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí,

f) den, měsíc a rok poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím základních registrů,

g) hodinu, den, měsíc a rok poskytnutí údaje podle tohoto zákona.

(3) V evidenci cestovních dokladů podle § 29 se při poskytování údajů podle § 30 odst. 6 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o:

a) přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů,

b) dni, měsíci, roku a čase poskytnutí údajů,

c) agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný,

d) důvodu přístupu do evidence cestovních dokladů.

(4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 2 se po předání cestovního dokladu jeho držiteli, popřípadě zástupci podle § 17 odst. 3 až 8, převedou do části evidence cestovních dokladů podle odstavce 2 písm. b). Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 3 se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí lhůty 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu ministerstvu; po uplynutí této lhůty je správce evidence cestovních dokladů podle § 29 povinen neprodleně pořízené biometrické údaje zlikvidovat.

(5) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí.

(1) Údaje o diplomatických a služebních pasech a jejich držitelích jsou zpracovávány v informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů (dále jen „evidence diplomatických a služebních pasů“), jehož správcem16) je Ministerstvo zahraničních věcí.

(2) Evidence diplomatických a služebních pasů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje údaje:

a) o žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu:

1. číslo žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,

2. údaje obsažené v žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele,

3. biometrické údaje,

b) o vydání diplomatického nebo služebního pasu:

1. jméno, popřípadě jména, příjmení a agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu diplomatických a služebních pasů držitele,

2. rodné číslo držitele,

3. místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

4. číslo a druh vydaného diplomatického nebo služebního pasu,

5. datum vydání diplomatického nebo služebního pasu,

6. datum převzetí cestovního dokladu,

7. dobu platnosti diplomatického nebo služebního pasu,

8. označení orgánu, který diplomatický nebo služební pas vydal,

9. digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,

10. údaje uvedené v § 7,

c) o nosiči dat s biometrickými údaji a o záznamech údajů v nosiči:

1. číslo nosiče dat,

2. kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem,

3. kód veřejné části elektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat,

d) o ztracených, odcizených nebo neplatných diplomatických nebo služebních pasech:

číslo, druh, datum vydání a doba platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného diplomatického nebo služebního pasu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,

e) o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí:

1. označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí,

2. druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu,

3. datum odepření vydání cestovního dokladu,

4. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí,

f) den, měsíc a rok poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím základních registrů,

g) hodinu, den, měsíc a rok poskytnutí údaje podle tohoto zákona.

(3) V evidenci diplomatických a služebních pasů se při poskytování údajů podle § 30 odst. 6 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o:

a) přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů,

b) dni, měsíci, roku a čase poskytnutí údajů,

c) agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu diplomatických a služebních pasů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný,

d) důvodu přístupu do evidence diplomatických a služebních pasů.

Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 2 se po předání diplomatického nebo služebního pasu jeho držiteli, popřípadě zástupci podle § 17 odst. 3 až 8, převedou do části evidence diplomatických a služebních pasů podle odstavce 2 písm. b). Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 3 se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí lhůty 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu Ministerstvu zahraničních věcí; po uplynutí této lhůty je správce evidence diplomatických a služebních pasů povinen neprodleně pořízené biometrické údaje zlikvidovat.

(4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti diplomatického nebo služebního pasu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí.

(1) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, s výjimkou diplomatických nebo služebních pasů, je pro ministerstvo zpracovatelem16) údajů vedených v evidenci cestovních dokladů; to neplatí pro údaje podle § 29 odst. 2 písm. b) bodů 4 a 5 a podle § 29 odst. 2 písm. c), jejichž zpracovatelem je v případě cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji ministerstvo, které tyto údaje získává od jeho výrobce.

(2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, prostřednictvím informačního systému Ministerstva zahraničních věcí je pro účely výkonu své působnosti uživatelem údajů z evidence cestovních dokladů a evidence diplomatických a služebních pasů, s výjimkou údajů podle § 29 odst. 3 a § 29a odst. 3.

(3) Pro výkon státní správy na úseku cestovních dokladů využívají ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí a obecní úřady obcí s rozšířenou působností referenční údaje ze základního registru obyvatel16a), kterými jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, vede se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, vede se den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(4) Pro výkon státní správy na úseku cestovních dokladů využívá ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí a obecní úřady obcí s rozšířenou působností z evidence obyvatel tyto údaje o občanech:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změnu, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví a jeho změnu,

d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozí adresy místa trvalého pobytu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.

Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(5) Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. e) a v § 29a odst. 2 písm. e) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu, anebo orgány, které podle zvláštního právního předpisu14) mohou uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.

(6) Ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí nebo orgány příslušné k vydání cestovního dokladu poskytují údaje z evidence cestovních dokladů a evidence diplomatických a služebních pasů, pouze pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, a to v jejich rozsahu a způsobem v nich vymezeným. Údaje podle § 29 odst. 2 písm. a) bodu 3 a § 29a odst. 2 písm. a) bodu 3 se neposkytují.

(7) Pokud právnické nebo fyzické osoby nakládají s údaji z evidence cestovních dokladů na základě zvláštního souhlasu ministerstva, jsou povinny s údaji, které nemají povahu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu16), nakládat výlučně způsobem a v rozsahu, které určí ministerstvo.

(8) Údaje vedené podle § 29 odst. 2 písm. d) může ministerstvo zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. To platí obdobně pro údaje vedené podle § 29a odst. 2 písm. d).

(9) Ministerstvo využívá z evidence diplomatických a služebních pasů veškeré v něm vedené údaje, a to elektronicky, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje občanovi staršímu 18 let údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci cestovních dokladů, a to na základě písemné žádosti19a). Údaj vedený v § 29 odst. 2 písm. f) se poskytuje za období posledních 2 let19b).

(2) V žádosti podle odstavce 1 občan uvede

a) jméno, popřípadě jména a příjmení,

b) rodné číslo; v případě, že nemá přiděleno rodné číslo, uvede datum narození,

c) číslo platného cestovního dokladu,

d) adresu místa trvalého pobytu,

e) rozsah požadovaných údajů.

(3) Žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem občana19c). Úředně ověřený podpis občana se nevyžaduje, pokud občan předloží svou žádost osobně, podepíše ji před orgánem příslušným k poskytování údajů a předloží zároveň svůj občanský průkaz.

(4) Za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena tak, že není způsobilý k podání žádosti, může žádost o poskytnutí údajů podat jeho zákonný zástupce.

(5) Za občana může požádat o poskytnutí údajů jiná osoba na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.

(6) Žádost lze podat v elektronické podobě na formuláři stanoveném ministerstvem; formulář zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Není-li žádost doručena prostřednictvím datové schránky, je třeba ji podepsat zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem elektronických služeb16b).

(7) O poskytnutí údajů podle odstavce 1 se v evidenci cestovních dokladů provede záznam o datu výdeje a orgánu, který údaje poskytl.

(8) Pro poskytování údajů z evidence diplomatických a služebních pasů se odstavce 1 až 7 použijí obdobně.

(1) V případech, kdy byly podle § 30 odst. 6 poskytnuty z evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů údaje nezbytné pro zajišťování

a) bezpečnosti státu,

b) obrany,

c) veřejné bezpečnosti,

d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů,

e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo

f) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých,

a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o poskytnutí údajů dalším příjemcům údajů z evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů podle § 30 odst. 6 nebo občanu podle § 30a by mohlo ohrozit zajištění některého účelu uvedeného v písmenech a) až f), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam o poskytnutí údajů zpřístupnit, s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů podle zvláštního právního předpisu19d). Správce evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů má k tomuto záznamu o poskytnutí údajů přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle zvláštního zákona16).

(2) Subjekt, kterému mají být údaje z evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů poskytnuty podle odstavce 1, je povinen správci evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání ohrožení zajištění účelu uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f).

(3) Prohlášení a oznámení podle odstavců 1 a 2 mohou být zaslána i elektronickými prostředky.

(1) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vede spisovou dokumentaci žádostí a dalších písemností náležejících ke správnímu řízení o

a) vydání cestovního dokladu,

b) provedení změn údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu,

c) odepření vydání cestovního dokladu,

d) přestupcích na úseku cestovních dokladů,

e) skončení platnosti cestovního dokladu.

(2) Spisovou dokumentaci o změnách údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu uvedenou v odstavci 1 vede kromě orgánů příslušných k vydání cestovního dokladu též zastupitelský úřad.

(3) Orgány příslušné k vydání cestovního dokladu vedou spisovou dokumentaci o ztrátě, odcizení, nálezu, poškození, zničení nebo zneužití cestovního dokladu.

(4) Při archivování spisové dokumentace se postupuje podle zvláštního právního předpisu20).

(1) Držitel je povinen

a) s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím,

b) odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, matričnímu úřadu, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o odevzdání cestovního dokladu.

(2) Držitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu anebo jeho nález orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o ztrátě nebo odcizení cestovního dokladu a současně oznámí tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal.

(3) Držitel je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Po návratu do České republiky je občan povinen ohlásit ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu také orgánu příslušnému k jeho vydání.

(4) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, matriční úřad, zastupitelský úřad nebo policie může zadržet neplatný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28 odst. 2. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat občanovi potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů jeho zadržení.

Držitel cestovního dokladu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má občan právo na vydání nového cestovního dokladu; vydání nového cestovního dokladu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž občan prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.

(1) Kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě matričnímu úřadu, nejbližšímu útvaru policie nebo zastupitelskému úřadu. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého, popřípadě ten, kdo ohlásil ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu, jestliže dosavadní cestovní doklad nalezne nebo jej získá zpět jinou cestou.

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 mohou zadržet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat osobě potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.

(3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízení příslušnému k jeho odnětí.

(1) Orgán příslušný k projednávání přestupků na úseku cestovních dokladů (§ 34a odst. 3) a policie provádějící kontrolu cestovních dokladů při překračování hranice může zadržet cestovní doklad občanovi, který je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku cestovních dokladů. Orgán příslušný k projednávání přestupků nebo policie je povinna vydat občanovi potvrzení o zadržení jeho cestovního dokladu a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.

(2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízení příslušnému k jeho odnětí.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší povinnost chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením, zničením nebo zneužitím,

b) neoprávněně provede zápis, změnu nebo opravu v cestovním dokladu,

c) se úmyslně vyhne nebo se odmítne podrobit kontrole cestovních dokladů při překračování státních hranic České republiky na hraničním přechodu,

d) při opuštění území České republiky neoprávněně překročí státní hranice bez platného cestovního dokladu,

e) neprodleně neohlásí poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo zneužití cestovního dokladu,

f) neodevzdá neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy,

g) neodevzdá cestovní doklad v případě ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, pokud jej poté nalezne nebo získá zpět jiným způsobem,

h) úmyslně zničí, poškodí, odcizí nebo zneužije cestovní doklad,

i) poskytne nebo přijme cestovní doklad jako zástavu nebo odebere cestovní doklad při vstupu do objektu nebo na pozemek,

j) pořídí kopii cestovního dokladu a neprokáže souhlas občana podle § 2 odst. 3, nebo

k) neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. k) pokutu do 1 000 000 Kč.

(3) Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcích podle odstavce 1 písm. a) až j) v prvním stupni je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan v České republice k trvalému pobytu hlášen, projedná přestupek úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan trvalý pobyt v České republice neměl nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna.

(4) Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcích podle odstavce 1 písm. k) je v prvním stupni Úřad pro ochranu osobních údajů.

(5) Přestupky podle odstavce 1 písm. c) a d) může projednat v příkazním řízení policie provádějící kontrolu cestovních dokladů podle § 3 odst. 3.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 34b odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty uložené podle § 34b odst. 2 vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

zrušen

(1) Zaměstnanci ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí, krajů, obcí s rozšířenou působností a matričních úřadů, zaměstnanci a příslušníci policie a osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování cestovních dokladů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů23).

(1) Není-li stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování podle tohoto zákona podle správního řádu15).

(2) V případě podání žádosti o vydání cestovního dokladu je číslo žádosti podle tohoto zákona pokládáno za spisovou značku24).

(3) Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, popřípadě jiná osoba, která je podle tohoto zákona oprávněna k podání žádosti o vydání cestovního dokladu za tohoto občana, je oprávněn požádat o zpětvzetí25) žádosti o vydání cestovního dokladu, a to v době od podání žádosti o vydání cestovního dokladu do doby odeslání technologicky zpracovaných dat ze žádosti ministerstvu pro zajištění výroby cestovního dokladu, popřípadě jedná-li se o cestovní doklad s dobou platnosti 1 rok a kratší, do doby zahájení zpracování cestovního dokladu.

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti cestovních dokladů občanů, přecházejí z policie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.

(1) Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku cestovních dokladů u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

(2) Pro výkon kontroly podle odstavce 1 se u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností použijí obdobně ustanovení obecního zřízení o kontrole výkonu přenesené působnosti.

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně nebo matričnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

(1) Cestovní doklady vydané podle zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se považují za vydané podle tohoto zákona.

(2) Při řízeních o vydání cestovního dokladu, provedení změn údajů v cestovních dokladech nebo prodloužení doby jeho platnosti, která byla zahájena do dne účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 216/1991 Sb., ve znění zákona č. 150/1996 Sb.

(1) Do 31. prosince 2001 mohou okresní úřady vydávat místo cestovního pasu se strojově čitelnou zónou cestovní pasy bez strojově čitelné zóny s dobou platnosti na 5 let; dobu platnosti tohoto cestovního pasu nelze prodloužit.

(2) Okresní úřad vydá cestovní pas podle odstavce 1 do 30 dnů.

zrušen

Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.

Zrušují se:

1. Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.

2. Zákon č. 214/1993 Sb., o označování některých cestovních dokladů a o zkrácení doby jejich platnosti v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000.

* * *

1. Zákon č. 217/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou čl. II bodu 11, který nabyl účinnosti ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost (1. května 2004) a čl. II bodů 1 až 5 a 7 až 10, které nabyly účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007).

Čl. II bod 11 pozbyl účinnosti dnem 21. prosince 2007.

2. Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

3. Zákon č. 539/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. listopadu 2004).

4. Zákon č. 559/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou čl. III bodu 57, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006 a čl. III bodu 4, který nabyl účinnosti dnem zrušení kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu Úmluvy, podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku, v platnost (21. prosince 2007).

5. Zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006, s výjimkou ustanovení čl. II bodu 2, které nabylo účinnosti dnem 15. srpna 2006.

6. Zákon č. 106/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem desátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. března 2008).

7. Zákon č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (21. prosince 2007).

8. Zákon č. 140/2008 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (25. dubna 2008).

9. Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.

10. Zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010.

11. Zákon č. 197/2009 Sb., o certifikaci veřejných dokladů s biometrickými údaji a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. června 2009).

12. Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010.

13. Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2011.

14. Zákon č. 306/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010.

15. Nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 384/2009 Sb., nabude účinnosti dnem 31. prosince 2010.

16. Zákon č. 197/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2011, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 3 až 7, 16, 21 a 26, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2011, a ustanovení čl. I bodů 17 a 22, která nabývají účinnosti dnem 26. června 2012.

Předseda vlády:

RNDr. Nečas v. r.

1) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb.

Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů.

1a) § 5 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

1f) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

1b) § 380 odst. 5 trestního řádu.

1d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

2a) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).

2b) Čl. 2 Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy.

2c) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, v platném znění.

2d) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.

2e) Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 o vydání číselníku (ČZEM), uveřejněné pod č. 489/2003 Sb.

3) § 101 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

3a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

3b) § 70 zákona č. 111/1998 Sb.

4) § 102 zákona č. 111/1998 Sb.

5) § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.

7) § 45a a násl. zákona o rodině.

8) § 45 zákona o rodině.

9) § 46 zákona o rodině.

Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.

10) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

10a) § 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.

11) § 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

11a) § 3 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

12) Například zákon č. 268/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.

13) § 21 zákona č. 268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb.

13a) Akta Světové poštovní unie, vyhlášená pod č. 308/1996 Sb.

14) Trestní řád.

15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

15a) § 8 zákona o rodině.

16) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

16a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

16b) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

19a) § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

19b) Zákon o správních poplatcích.

19c) Notářský řád.

Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

19d) § 29 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

21b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

23) Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb.

24) § 17 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

25) § 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb.