Zákon o notářských poplatcích

(1) Poplatky nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, ve kterém mohl být poplatek (dodatek) vyměřen. Ve stejné lhůtě lze dodatečně vyměřit částky, o něž bylo předepsáno méně, protože poplatek nebyl správně vyměřen.

(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání poplatku, běží promlčecí doba znovu od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu uvědoměn.

Notářství jsou povinna pečovat, aby poplatky byly správně a včas vyměřovány, a pokud jde o poplatky podle § 20 odst. 1 a § 21 odst. 3, též správně a včas placeny.

(1) Proti vyměření poplatků lze u notářství, které poplatky vyměřilo, podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(2) O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční odbor rady krajského národního výboru, v jehož obvodu je sídlo notářství, které poplatek vyměřilo. Lze-li odvolání plně vyhovět, rozhodne o něm notářství, proti jehož rozhodnutí bylo odvolání podáno.

(3) Splatné a nezaplacené poplatky a penále se vymáhají soudní exekucí.

Orgány justiční správy jsou povinny pečovat, aby poplatky byly včas vymáhány, a kontrolují pravidelnými dohlídkami, zda se poplatky vybírají a vymáhají podle platných předpisů.

(1) Ministerstvo financí a podle jeho směrnic orgány jím pověřené se přesvědčují občasnými kontrolami o způsobu provádění tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

(2) Místní orgány státní správy jsou povinny poskytovat účinnou pomoc při provádění tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

(3) Při provádění kontroly jsou kontrolní orgány oprávněny vstupovat do místností, zařízení nebo na pozemky a provádět přitom šetření potřebná pro zjištění skutečností, které jsou rozhodující pro výši poplatků.

(4) Poplatníci jsou oprávněni a povinni při kontrole spolupůsobit, poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazní prostředky, předložit písemnosti a pomůcky, týkající se skutečností rozhodných pro vyměření poplatků a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

(1) Ministr financí vydá v dohodě s ministrem spravedlnosti nařízením předpisy k provedení tohoto zákona, zejména

a) předpisy o poplatnosti v poměru k cizině,

b) blíže vymezí základ poplatků a stanoví podrobné sazby poplatků,

c) určí podmínky pro použití sazby poplatků platné pro osobní majetek,

d) stanoví osvobození od poplatků a úlevy a

e) vydá předpisy o řízení.

(2) Ministerstvo financí může

a) stanovit pro účely poplatků přepočítací kursy cizozemských hodnot na koruny československé a určit hodnotu cenných papírů;

b) přiznat osvobození nebo povolit úlevy pro určité druhy majetku nebo skupinám osob nebo jednotlivým osobám; ministerstvo financí může pověřit jiné orgány, aby povolovaly úlevy jednotlivým osobám;

c) stanovit odchylky ze zákona za účelem zjednodušení administrativních prací, vyvarování se dvojího zdanění nebo zachování vzájemně stejného postupu s cizinou anebo provádění práva odvetného;

d) učinit opatření k zamezení nesrovnalostí nebo tvrdostí, jež by mohly vzniknout z provádění zákona.

(3) Zmocnění podle odstavce 2 písm. b) a c) použije se také na dávky, které budou vybrány podle dřívějších předpisů (§ 28 odst. 1); ministerstvo financí může zejména také stanovit, že zaniká odklad placení daně z obohacení a s ní souvisícího nemovitostního poplatku, které se podle dřívějších předpisů platily po zániku práva požívání, práva užívání k vlastní potřebě nebo práva na opětující se plnění.

(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na dědictví, zemřel-li zůstavitel za účinnosti tohoto zákona, a na převody majetku, které byly za této účinnosti uskutečněny (dovršeny); došlo-li k těmto skutečnostem do dne účinnosti tohoto zákona, použije se dřívějších předpisů.

(2) Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zrušují se všechny předpisy, které mu odporují nebo upravují věci, na něž se tento zákon a předpisy podle něho vydané vztahují; zejména se zrušují

1. prozatímní zákon č. 50/1850 ř. z., o poplatcích z právních jednání, listin, písemností a úředních úkonů;

2. zákon č. 74/1901 ř. z., o poplatcích z převodu jmění;

3. nařízení č. 278/1915 ř. z., o poplatcích z bezúplatných majetkových převodů;

4. zákonný článek XI/1918;

5. zákon č. 337/1921 Sb., o dani z obohacení;

6. zákon č. 65/1933 Sb., o změně a doplnění některých právních ustanovení o poplatcích a jiných dávkách;

7. zákon č. 178/1937 Sb., o změně a doplnění některých právních ustanovení o poplatcích a jiných dávkách;

8. zákon č. 13/1947 Sb., o úlevách v oboru daně z obohacení a poplatků pro pozůstalosti po účastnících národního boje za osvobození a po obětech nepřátelské persekuce a války, jakož i pro některá věnování;

9. zákon č. 178/1947 Sb., o částečné změně sazby daně z obohacení;

10. § 5 odst. 2 zákona č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích;

11. § 11 zákona č. 52/1954 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státního notářství;

12. nařízení ministra financí č. 4/1955 Sb., o notářských poplatcích.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který stanoví nařízením ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Ďuriš v. r.