26/1964 Sb. · 26 paragrafů
(1) Evidenci lodí, plovoucích strojů a plovoucích zařízení s výjimkou sportovních a rekreačních plavidel, přívozních plavidel, plovoucích plováren a loděk patřících půjčovnám, vede plavební správa.
(2) Nařízení vlády Československé socialistické republiky stanoví, v jakém rozsahu budou evidována plavidla nepodléhající evidenci podle odstavce 1, a určí orgán příslušný k vedení této evidence.
(3) Plavidla musí být opatřena poznávacími znaky.
Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo vedle lodního osvědčení lodními listinami, které určí pro jednotlivé druhy plavidel federální ministerstvo dopravy.
(1) Za československá plavidla se považují plavidla, která jsou ve vlastnictví (správě) československých organizací nebo československých občanů a nejsou zapsána do cizozemského rejstříku plavidel.
(2) Ostatní plavidla se považují za plavidla cizozemská.
(3) Vlajkou prokazující státní příslušnost československých lodí je československá státní vlajka.
(1) Na plavidle musí být posádka v takovém počtu a složení, aby byla zajištěna bezpečnost plavby; nejmenší počet členů posádky na plavidle a její složení stanoví plavební správa při vydání lodního osvědčení.
(2) Na plavidlech smějí být zaměstnávány jen osoby zdravotně a odborně způsobilé.
(3) K vedení plavidel, k řízení a k obsluze hnacího a jiného zařízení na plavidle jsou oprávněny jen osoby, které mohou svou způsobilost prokázat.
(4) Průkazy způsobilosti vydává pro členy posádek československých plavidel plavební správa. Plavební správa může pověřit vydáváním průkazů způsobilosti provozovatele plavidla.
(1) Na vnitrozemských vodních cestách se smí používat k plavbě jen plavidel, u nichž byla zjištěna způsobilost k plavbě. Plavidla musí být udržována ve stavu zajišťujícím bezpečný a hospodárný provoz, k jakému byla připuštěna.
(2) Za bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel, jímž je organizace nebo občan, kterým plavidlo patří a kteří je používají k plavbě nebo kteří s plavidlem při plavbě disponují.
(1) K zajištění bezpečnosti a plynulosti vnitrozemské plavby a v zájmu zachování pořádku na vodních cestách a v přístavech vyhlásí federální ministerstvo dopravy pravidla plavebního provozu (řády plavební bezpečnosti a přístavní řád).
(2) Provozovatel plavidla je povinen dodržovat při výkonu plavby pravidla plavebního provozu a činit opatření nutná k zajištění bezpečnosti plavby a pořádku na vodních cestách a v přístavech; při používání přístavů je povinen dbát, aby nebyl ztěžován provoz, nebylo poškozováno přístavní zařízení a nedocházelo k poškozování plavidel.
(3) Za používání přístavů určených pro veřejnou potřebu je provozovatel plavidla povinen zaplatit náhradu. Výši náhrady a případy, kdy se náhrada nevybírá, vyhlásí federální ministerstvo dopravy v Přepravním a tarifním věstníku.
(1) Plavební nehody musí vůdce plavidla neprodleně hlásit plavební správě (jejímu orgánu) nebo orgánu Veřejné bezpečnosti, a dojde-li při nehodě k požáru plavidla nebo plavebního zařízení, též okresnímu národnímu výboru. Plavební nehody projednává plavební správa (její orgán) podle okolností ve spolupráci s orgány Veřejné bezpečnosti, popřípadě s okresním národním výborem a s orgány vodohospodářskými.
(2) Provozovatel plavidla i organizace, jíž přísluší správa vodních toků, jsou povinni sdělit plavební správě veškeré skutečnosti mající vztah k plavební nehodě, předložit lodní listiny a jiné doklady, které mohou objasnit příčinu nebo jiné okolnosti plavební nehody.
(1) Vztahy mezi provozovateli plavidel nebo jinými dopravci a přepravci nebo cestujícími musí být upraveny tak, aby pomáhaly vytvářet potřebné podmínky pro zvyšování úrovně přepravy.
(2) Podmínky pro přepravu zboží a cestujících a pro skladování zboží stanoví přepravní, překladní a skladní řády. Úplaty za přepravu a poplatky za vedlejší úkony stanoví tarify.
(3) Přepravní, překladní a skladní řády vydává federální ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, tarify po projednání s nimi. Tarify se vyhlašují v Přepravním a tarifním věstníku.
Vyžaduje-li to přepravní potřeba, vytvoří provozovatel plavidla s jinou dopravní organizací v místech, kde přeprava přechází z jednoho druhu dopravy na jiný druh dopravy, vhodné podmínky pro sladění činnosti obou druhů dopravy, popřípadě v zájmu účelného využití vnitrozemské plavby bude provádět spolu s jinými druhy dopravy sdruženou přepravu podle jednotného přepravního řádu.
(1) Údaje o pravidelných jízdách lodí přepravujících cestující stanoví jízdní řády, které sestavuje a vydává provozovatel plavidla po projednání s okresním národním výborem; při přepravě mezinárodní schvaluje jízdní řád federální ministerstvo dopravy po projednání s ministerstvem vnitra a ministerstvem zahraničního obchodu - Ústřední celní správou.
(2) Způsob vyhlašování jízdních řádů stanoví přepravní řád.
(1) Společnou havárií se rozumějí škody, které vzniknou tím, že se úmyslně a účelně učiní mimořádné oběti nebo výdaje pro záchranu majetkových hodnot ze společného nebezpečí.
(2) Společná havárie se rozvrhuje mezi plavidlo, přepravné a náklad poměrně podle jejich hodnoty.
(3) Rozvrh společné havárie se provede i tehdy, byla-li příhoda, která dala podnět k oběti nebo k výdajům náležejícím do společné havárie, zaviněna některým z účastníků; nároky ostatních účastníků na náhradu škody vůči němu nejsou tím dotčeny.
(4) Případ společné havárie nezakládá osobní závazek uhradit příspěvky. Jestliže však majitel nákladu při jeho odběru věděl, že se má za náklad příspěvek platit, je osobně zavázán jej uhradit, a to až do výše částky, která by byla mohla být uhrazena z nákladu, kdyby mu nebyl býval vydán.
(5) Provozovatel plavidla nesmí vydat náklad, na kterém vázne příspěvek ke společné havárii, dokud příspěvek není zaplacen nebo pokud není poskytnuta jistota; jinak odpovídá za zaplacení příspěvku.
(6) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužije, pokud provozovatel plavidla nebo jiný dopravce a přepravce učinili odchylná ujednání.
(1) Při výstavbě vodních cest a provozu na nich je nutno dbát zájmů obrany republiky. Při výstavbě vodních cest uplatňuje hlediska zabezpečení obrany vojenská správa, která sleduje stav, výkonnost a uspořádání provozu na vodních cestách.
(2) Ustanovení § 2 odst. 7, § 9 až 15 a § 18 až 21 se nevztahují na plavidla a technická zařízení ozbrojených sil a ozbrojených sborů.
Federální ministerstvo dopravy vydá k provedení tohoto zákona v dohodě s příslušnými ústředními orgány podrobnější předpisy; přitom stanoví úlevy a odchylky pro malá plavidla a pro sportovní a rekreační plavbu, pro vory a některá plovoucí zařízení.
Zrušují se:
1. zákon č. 13/1929 Sb., o cejchování vnitrozemských lodí,
2. vládní nařízení č. 51/1932 Sb., o cejchování vnitrozemských lodí,
3. vyhláška č. 1694/1946 Ú. l. I., o nakládacích a vykládacích lhůtách ve vnitrozemské plavbě,
4. zákon č. 152/1950 Sb., o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby,
5. nařízení ministra dopravy č. 202/1950 Sb., o přístavním řádu pro československé vnitrozemní přístavy,
6. nařízení ministra dopravy č. 56/1951 Sb., o plaveckých knížkách,
7. vyhláška č. 1/1951 Ú. l. I., o československých vnitrozemních přístavech,
8. zákonné opatření č. 1/1955 Sb., o státní správě ve věcech plavby, ve znění vládního nařízení č. 102/1960 Sb., o zrušení oblastních orgánů státní správy na Slovensku a plavební správy v Praze,
9. nařízení ministra dopravy č. 16/1955 Sb., o způsobilosti a evidenci vnitrozemních plavidel,
10. vyhláška č. 3/1955 Ú. l., o působnosti plavebních správ a jejich orgánů,
11. vyhláška č. 59/1955 Ú. l., o způsobilosti a evidenci vnitrozemních plavidel,
12. vyhláška č. 255/1955 Ú. l., o nakládacích a vykládacích pracích a skladování zboží v československých vnitrozemních přístavech (překladní a skladní řád),
13. vyhláška č. 256/1955 Ú. l., o náhradě za používání vnitrozemních přístavů plavidly,
14. vyhláška č. 30/1956 Ú. l., o svítidlech pro poznávací a signalizační světla na vnitrozemních plavidlech,
15. vyhláška č. 161/1956 Ú. l., o vyhlašování norem a lhůt pro nakládání a vykládání plavidel v československých vnitrozemních přístavech a překladištích,
16. vyhláška č. 110/1957 Ú. l., o počtu, složení a způsobilosti členů posádek vnitrozemních plavidel,
17. vyhláška č. 123/1957 Ú. l., o úlevách v evidenci malých plavidel,
18. vyhláška č. 191/1957 Ú. l., o zvláštních právech a povinnostech orgánů plavební bezpečnosti.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Lenárt v. r.