§ 127 zákoník práce – Plat nebo náhradní volno za práci přesčas
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 127 zákoníku práce upravuje nárok zaměstnance na plat nebo náhradní volno za práci přesčas a stanovuje specifická pravidla pro vedoucí zaměstnance. Za práci přesčas má zaměstnanec právo na část platového tarifu a dalších příplatků (osobní, zvláštní, za ztížené prostředí) a k tomu příplatek 25 % průměrného hodinového výdělku. (§ 127 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Plat nebo náhradní volno za práci přesčas
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a…“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu…“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na…“
- Odkazuje na: § 124
- Judikatura: na § 127 odkazuje 35 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Plat nebo náhradní volno za práci přesčas – kdy máte nárok?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.
(2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního příplatku, zvláštního příplatku, příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek podle odstavce 1.
(3) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti, za kterou je zaměstnavatel povinen plat nebo náhradní volno poskytnout. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Za práci přesčas má zaměstnanec právo na část platového tarifu a dalších příplatků (osobní, zvláštní, za ztížené prostředí) a k tomu příplatek 25 % průměrného hodinového výdělku.
- Pokud se práce přesčas koná ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek činí 50 % průměrného hodinového výdělku.
- Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas; za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.
- Pokud zaměstnavatel neposkytne náhradní volno do 3 měsíců (nebo v dohodnuté době), zaměstnanci vzniká nárok na plat a příplatky za práci přesčas.
Na co si dát pozor
- U vedoucích zaměstnanců, kterým přísluší příplatek za vedení, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně, což znamená, že za těchto 150 hodin jim nemusí být zvlášť proplacena práce přesčas.
- Výjimkou z pravidla pro vedoucí zaměstnance je práce přesčas konaná v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti, za kterou musí být plat nebo náhradní volno poskytnuto i vedoucím zaměstnancům.
- U vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je v platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas, tedy nemají nárok na plat ani náhradní volno za žádnou práci přesčas.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 127
Jak soudy aplikují § 127
Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud shledal, že za práci přesčas vykonanou v sobotu žalobci přísluší mzda s připočtením „padesátiprocentního příplatku podle § 127 odst. 1 zákoníku práce“ v celkové výši 198 054,50 Kč, a nikoliv 191 228 Kč. Tento rozdíl však rozhodnutí odvolacího soudu neovlivnil, neboť „zamítavý výrok II“ rozsudku soudu prvního stupně „odvoláním dotčen nebyl“.
Kogentní úprava proplácení přesčasové práce v ustanovení § 127 zákoníku práce rovněž vylučuje, aby zaměstnanec za výkon práce přesčas obdržel jiné než zákonem předvídané plnění.
Z důvodu důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance (srov. § 127 a § 128 zák. práce) dochází též k suspenzi pracovního závazku; zaměstnanec po tuto dobu není povinen vykonávat práci podle pracovní smlouvy [§ 35 odst. 1 písm. b) zák. práce], a zaměstnavatel není povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou práci mzdu [§ 35 odst. 1 písm. b) zák. práce].
Právní otázky
Související
§ 8 Mzda za práci přesčas (Vyhláška ministerstva práce a sociálních)§ 10 Plat a náhradní volno za práci přesčas (Zákon o platu a odměně za pracovní pohot)§ 116 Mzda za práci přesčas (Zákoník práce)§ 5 Mzda a náhradní volno za práci přesčas (Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotov)§ 161 Plat a náhradní volno za práci přesčas (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)