§ 166 ZP – Cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 166 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 166 zákoníku práce stanovuje, jaké cestovní náhrady je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě, a doplňuje, že může poskytnout i další náhrady.
§ 166 Cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě
(1) Zaměstnavatel je povinen za podmínek dále stanovených poskytnout zaměstnanci stravné ve výši a za podmínek stanovených v § 163, s výjimkou odstavce 4, a náhradu
a) jízdních výdajů,
b) jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny,
c) výdajů za ubytování,
d) stravovacích výdajů v cizí měně (dále jen „zahraniční stravné“),
e) nutných vedlejších výdajů.
(2) Zaměstnavatel může při zahraniční pracovní cestě poskytnout zaměstnanci i další cestovní náhrady.
Paragraf 166 zákoníku práce stanovuje, jaké cestovní náhrady je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě, a doplňuje, že může poskytnout i další náhrady.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel musí zaměstnanci proplatit stravné a dále jízdní výdaje, výdaje za ubytování, zahraniční stravné a nutné vedlejší výdaje.
Mezi jízdní výdaje, které zaměstnavatel musí proplatit, patří i ty na návštěvu člena rodiny, pokud jsou splněny podmínky.
Kromě povinných náhrad může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout i jiné, další cestovní náhrady.
Na co si dát pozor
Stravné se poskytuje podle § 163, ale bez použití odstavce 4 tohoto paragrafu.
Zahraniční stravné je definováno jako stravovací výdaje v cizí měně.
Náhrada nutných vedlejších výdajů je upravena v § 164.