§ 8 zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže) – Jak se vypořádává náhrada škody
Zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže) · 262/2017 Sb. · Veřejné zakázky a hospodářská soutěž · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 8 zákona 262/2017 upravuje, jak se vypořádává náhrada škody, pokud se jeden ze škůdců, kteří společně způsobili škodu, dohodne s poškozeným na smírném vyrovnání. Pokud se jeden ze škůdců (účastník smírného vyrovnání) dohodne s poškozeným na smírném vyrovnání, sníží se celková náhrada škody o podíl tohoto škůdce. (§ 8 zákona č. 262/2017 Sb., zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže), stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: poškozený, soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2017 Sb.
(1) V případě škody způsobené několika škůdci se její náhrada sníží o podíl škůdce zúčastněného na smírném vyrovnání odpovídající jeho účasti na způsobení vzniklé škody. Zbývající část náhrady škody škůdce zúčastněný na smírném vyrovnání nahradí jen tehdy, jsou-li pohledávky na náhradu škody od dalších škůdců nedobytné; to lze ve smírném vyrovnání výslovně vyloučit.
(2) Škůdce zúčastněný na smírném vyrovnání není povinen nahradit zbývající část náhrady škody podle odstavce 1, jsou-li pohledávky na náhradu škody vůči dalším škůdcům promlčeny.
(3) Škůdce zúčastněný na smírném vyrovnání není povinen se s ostatními škůdci vypořádat; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou poškozenému, který není účasten na smírném vyrovnání.
(4) Škůdce, který poškozenému nahradil škodu na základě smírného vyrovnání, může v případě povinnosti k náhradě škody jinému poškozenému požadovat, aby byl snížen jeho podíl při vzájemném vypořádání mezi škůdci. O snížení rozhodne soud s ohledem na výši náhrady škody poskytnuté na základě smírného vyrovnání.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se jeden ze škůdců (účastník smírného vyrovnání) dohodne s poškozeným na smírném vyrovnání, sníží se celková náhrada škody o podíl tohoto škůdce.
- Zbývající část náhrady škody, kterou by měli zaplatit ostatní škůdci, musí účastník smírného vyrovnání uhradit jen tehdy, pokud jsou pohledávky vůči ostatním škůdcům nedobytné, ledaže by se smluvně dohodli jinak.
- Účastník smírného vyrovnání nemusí hradit zbývající část náhrady škody, pokud jsou pohledávky vůči ostatním škůdcům promlčeny.
- Účastník smírného vyrovnání se nemusí vypořádávat s ostatními škůdci, pokud poškozený, kterému byla škoda uhrazena, byl součástí smírného vyrovnání. Pokud poškozený nebyl součástí smírného vyrovnání, tato výjimka neplatí.
- Pokud škůdce uhradil škodu poškozenému na základě smírného vyrovnání a zároveň má povinnost nahradit škodu jinému poškozenému, může u soudu žádat snížení svého podílu při vzájemném vypořádání mezi škůdci.
Na co si dát pozor
- Možnost výslovně vyloučit povinnost účastníka smírného vyrovnání nahradit zbývající část škody v případě nedobytných pohledávek vůči ostatním škůdcům.
- Promlčení pohledávek vůči ostatním škůdcům může zprostit účastníka smírného vyrovnání povinnosti hradit zbývající část škody.
- Rozdíl v povinnosti vypořádání s ostatními škůdci v závislosti na tom, zda poškozený byl či nebyl účasten smírného vyrovnání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.