§ 55 atomový zákon – Povinnosti držitele povolení k vyřazování z provozu jaderného zařízení
Zákon atomový zákon · 263/2016 Sb. · Energetika a síťová odvětví
Stručně: Paragraf 55 atomového zákona stanovuje konkrétní povinnosti pro držitele povolení k vyřazování jaderného zařízení z provozu, které se týkají systémů nakládání s odpady, monitoringu, kontrol, financování a uchovávání dat. Držitel povolení musí mít zavedené systémy pro nakládání s radioaktivními odpady, monitorování změn zařízení, kontroly a údržbu systémů, a sběr a uchovávání dat souvisejících s vyřazováním. (§ 55 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Povinnosti držitele povolení k vyřazování z provozu jaderného zařízení
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „uchovávat údaje podle písmene a) bodu 4 po dobu 20 let od úplného vyřazení nebo vyřazení s omezením k použití k dalším činnostem…“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 263/2016 Sb.
(1) Držitel povolení k vyřazování z provozu jaderného zařízení je povinen
a) mít zaveden systém
1. nakládání s radioaktivními odpady,
2. monitorování, který zohledňuje změny jaderného zařízení v jednotlivých etapách vyřazování z provozu,
3. kontrol, testování a údržby systémů, konstrukcí a komponent vyřazovaného jaderného zařízení, s důrazem na jejich dostupnost, funkčnost a spolehlivost v procesu vyřazování z provozu, a to i v období mezi jednotlivými etapami vyřazování z provozu, a
4. sběru, vyhodnocení a uchovávání všech údajů nutných pro potřeby vyřazování z provozu včetně údajů o množství látek uvolněných do životního prostředí a radioaktivního odpadu skladovaného na území, v němž je jaderné zařízení umístěno,
b) jednou ročně vypracovat a zaslat Úřadu hodnocení jednotlivých etap vyřazování z provozu včetně plnění časového harmonogramu,
c) v případě postupného vyřazování zajistit využívání prvků pasivní bezpečnosti v období časové prodlevy mezi jednotlivými etapami vyřazování z provozu,
d) zpracovat návrh čerpání prostředků rezervy na vyřazování z provozu v souladu se schváleným plánem vyřazování z provozu,
e) peněžní prostředky rezervy na vyřazování z provozu použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou,
f) uchovávat údaje podle písmene a) bodu 4 po dobu 20 let od úplného vyřazení nebo vyřazení s omezením k použití k dalším činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie nebo činnostem v rámci expozičních situací (dále jen „ukončení vyřazování z provozu“) a
g) zakončit vyřazování z provozu jaderného zařízení, je-li úložištěm radioaktivního odpadu, uzavřením úložiště radioaktivního odpadu.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob vyřazování z provozu a ukončení vyřazování z provozu jaderného zařízení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Držitel povolení musí mít zavedené systémy pro nakládání s radioaktivními odpady, monitorování změn zařízení, kontroly a údržbu systémů, a sběr a uchovávání dat souvisejících s vyřazováním.
- Je povinen každoročně předkládat Úřadu hodnocení postupu vyřazování z provozu a plnění časového harmonogramu.
- Finanční prostředky určené na vyřazování z provozu (rezerva) smí použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování a jen po schválení Správou.
- Údaje o vyřazování musí být uchovávány po dobu 20 let od úplného ukončení vyřazování z provozu.
Na co si dát pozor
- V případě postupného vyřazování je nutné zajistit využívání prvků pasivní bezpečnosti v období mezi jednotlivými etapami.
- Pokud je jaderné zařízení úložištěm radioaktivního odpadu, musí být vyřazování z provozu zakončeno uzavřením tohoto úložiště.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 43 Soustavný dohled nad radiační ochranou (Vyhláška o radiační ochraně a zabezpečen)§ 14 Účinnost (Zákon o správních poplatcích)§ 20 Účinnost (Vyhláška o regulačním výkaznictví)